Atomové ČEZko – aneb, pane Lorenc, uvezeme to? (hlava druhá)
Celé toto téma se mi v šuplíčku obrací, jako v hrobě, už zhruba rok, kdy ČEZ zahájil veřejnou zakázku na rozšíření jaderných kapacit u nás a případných následných 3 jednostranných opcí na Slovensku, Česku a Balkáně. To celé v nevídaném objemu, při uplatnění všech opcí, přesahujícím 500mld. toho času korun. A kdy jindy to kvůli aktuálnosti vytáhnout, než teď, s plánovaným příjezdem orodujícího prezidenta favorizovaného Ruska.
Na jednu stranu ve mně plesá srdíčko, že zde v Česku, srdci Evropy, se budeme rozpínat takovouto cystou.. teda.. cestou. Už kvůli té lokální výmluvnosti směrem do Rakous: „Scheiße (pozn. „©Nasrat!“)!“ Rezonuje to krásně, co?
Strana druhá, je stěžejní stranou berné mince a ta by to měla celé zacvakat. Plné finanční soběstačnosti se u ČEZu asi nedočkáme, trend jeho posledního zveřejněného (III.) kvartálu a meziroční téměř 80pct propad zisků bude pár následujících období opakujícím se trendem. Na řadu tak přijdou korporátní dluhopisy a záruky státu, což jsou 2 koule pohromadě v jednom pytli, též známé jako slabiny celosvětového hospodářství.
Problém je ten, že i stát může nabídnout jen ten štěchovický poklad, nebo občasný roj meteoritů. A jak tuším roli státu a poměrů s ČEZem (hrdým majitelem několika solárních polí, gratulujeme), minimálně ten poklad půjde nějak vysoudit (…).
Jediné oč tu tedy půjde jsou tzv. Offsety, neboli míra zastoupení lokálních subdodavatelů, kteří by se za tyto (veřejné) peníze na zakázce podíleli, což na jednu stranu zvyšuje podíl politizace, aby ho vzápětí srazila v bezpečnostních otázkách státu. V tomto ohledu se totiž náš stát, resp. jeho výbory chovají jak lotova stará (Genesis?), která se taky při útěku ze Sodomy a Gomory obracela (obrátila) až se proměnila v solný sloup… což, jak se vám budeme snažit naznačit, by se mohlo stát i nám.
S (prozatímní) láskou
Blue!
