« Domů | Čtyři roční období » | Mír tuleňům » | Sama sobě - revival » | Sama sobě věrná » | (nové) QR-Tetovaní Orson Welles ™ » | Pour féliciter, z_cesty » | Téma, ale jenom proto, že jsou mi ty prsy povědomé » | Weeeeeeeeeei, z_cesty » | Přeložen a ztracen v překladu » | Iluze jménem Český tučňák (2011 - ex post) »

stoupencem EU? Hoďme si korunou

S blížícím se termínem konce měsíce a mého nenaplněného počtu -čtyř- Jsem se rozhodl reeditovat jeden z mých posledních líbimseti(?) příspěvků ze zdejšího klubu. Je to dáno i tím, že jsem většinu volného času trávil koketováním převážně tam - no hotové „Mládí v hajzlu“. Kde bych se svou názorovou plodnost nebál označit za dostatečnou - tedy lepší -čtyři-, abych tak řečeno zůstal věrný skryté idee tohoto sloupku.)

Dovolil jsem si upřednostnit příspěvek vázaný na naše členství v EU, jelikož, což je zajímavé, je přesně o 174 znaků delší, než můj předchozí, tedy jde o stejnou vzdálenost v milimetrech, jako je má pelest od postele, což je mimochodem taky pěkná vyjebávka.

Nuže, ale už k samotnému textu, který je spíše mar.texovo duševní vlastnictví, s jistým tušením Blue!a na konci. Uvádím >ZDE< i celý zbytek diskuzního vlákna, jelikož se tam setkávám s jistým názorovým protipólem, který je k určité objektivitě nutno brát v potaz. Neručím samozřejmě za změny. Administrace diskuzí je v tamním biotopu zcela bezprecedentní

 

Rozpočet EU se skládá ze 4 pilířů. Takže uvádět jeden ze zdrojů ve výši 1,24pct z HNP není objektivní – na takto položeném kritériu, dostaneme nazpátek skrz dotace dvojnásob – čistý příjem za r. 2010 ve výši 47,3mld. (ideální mediální obraz).

Ale ještě, než to zafušuju, tak zmíním, že přínos EU by měl být legislativní, ekonomický a kulturní. V tom prvním se tolik neorientuji – nedokážu to tedy posoudit, ke druhému se dostanu a ve třetím případě mi to přijde jako fraška  - součást komedie a jediná dosažená kultura (de facto, rozmanitost/odlišnost není vnímána pozitivně)

Takže k tomu příjmovému rozpočtu EU vůči jednotlivým státům. Patří zde: spotřební a dovozní daně a cla, zemědělské odvody(75%); podíl na DPH(1,4%); příspěvky na základě výše HNP (1,24%) a ostatní – vlastní zbytnělé zdroje (přebytky, pokuty, odvody zaměstnanců). A to jsou, řekněme přímé dopady na státní kasu. Ty nepřímé se (dnes) už jen těžko vyčíslují a připisují se na vrub centrálních kvót a strategických cílů. Musíme tak zpětně odvozovat, kupříkladu, subvence do obnovitelných zdrojů, které pro nás, rozvíjející se ekonomiku jsou ekonomický (výdajový – přes 20mld/rok bez srážkové daně) nonsense – de facto se můžeme bavit jen o jednorázovém stimulu při výstavbě (v letech od 0,3-0,7pct DPH), ale zároveň dodávat, že jde o import inflace a tedy chudnutí obyvatelstva. To prostě příjmová složky ze strukturální fondů nedokážou nahradit - zvlášť koukneme-li se na složení těchto „investic“!

Co se týká bilance zahraničního obchodu, tak se vstupem nijak dramaticky nezvýšila. Byl sice patrný hodnotový nárůst rokem 2004, 2006, 2007, ale ten si vykládáme jako ekonomickou akceleraci, patrnou po oživení na celém světě, tedy i EU, resp. německa – kdy byl růst 2,5/3,2/3pct u EU-15, resp. 1,2/3,4/2,7pct u německa (obojí za zmíněné období). Stejně tak se na nás promítla globální recese

Bezcelní trh – volný pohyb zboží je ideální představa, teda byl by daleko více, kdyby neexistovali dotace (a do zemědělství zvlášť, jako největšího žroutu unijních prostředků), který volný trh křivý. Zde bychom se mohli bavit, mimo jiné, i o kulturním dopadu (tradice chovu, výroby)! Ale raději zpět k té ekonomice.  Novým ekonomikám to totiž bere konkurenceschopnost a proto se to začíná řešit znova na unijní bázi, dalšími operativními fondy na podporu podnikání. Což ovšem z ekonomiky odsává reálné peníze skrz další importovanou inflaci. Tedy, místo aby se nechalo rozhodnutí na trhu, který produkt/služba se využije, použijí se k tomu „tabulky a centrální cíle.“

Co se týká otevření nových mladých trhů, tak se to řešit přístupem do požadovaných obchodních komor a nebo i vojenskou účastí při NATO – zde EU není zcela potřebná

Ale abych to nějak shrnul. Mezi růstem naší ekonomiky a vstupem do EU není žádný přímý vztah. Je to spíš danou polohou, jako výchozí bod a globální poptávkou, díky které se jako země bez vnitřního trhu vezeme a padáme. Ve spojení s EU bychom se měli spíše zaměřovat na zahraničně-politický rozměr, lépe řečeno kredit, kterým sílí naše vyjednávací pozice (s povzdechem lze dodat, že máme konečně razítko původu, což je při některých úkonech neodmyslitelné). Po vlastních zkušenostech právě (jen) toto lehce mění můj pohled na EU. Ale zároveň v kontextu mnou zmíněného, se musím ptát, jestli to není zbytečně vysoká daň za luxus.

 

Jsem stoupenec EU? mar.tex: nevím, jsou tu jisté světlé nuance; JOLLY BOB: „na každou svini se voda vaří“; Blue!: © Nasrat!; pan majitel: a nezapomeňte tu zhasnout, až odejdete, nebo to budu muset taky zacvakat

 

JOLLY BOB

(s autorským přispěním mar.tex, Blue!)