...JE KONEC SNŮM, ZAČÍNÁ ŽIVOT !!!
...Takže tady dělám pomyslnou tečku za mou minulostí a všechny vás srdečně vítám v životě...

...Tenhle článek bude momentálně takový završující...
...Chci tu nastínit touhy, přání...Teď mi vyvstává otázka, jestli když je sem napíšu...splní se pak ??? Věřím spíš na osud, než na pověry, takže směle do toho !!!
...Trochu bych chtěla....zabrousit do toho, čemu jsem se věnovala v posledních dvou článcích...a to jsou moje koníčky...Co se oblečení a ručních prací týče, láká mne přehlídka...možná jen malá, ale jelikož jsou to všechno věci, které se vesměs rodí v mojí hlavě, je to mým snem, někde to ukázat a možná...kdyby sny byly i reálné...pak bych možná brala i obchůdek, malilinkatej !!!
...Když přejdu k obrázkům, mým snem je výstava...i kdyby byla jenom v nějakém hospodském sále, byla by to pro mě výhra a čest !!!
...A můj největší cíl ??? Hodný a chápavý přítel, manžel...děti a všechno dohromady jedna velká, šťastná a spokojená rodina !!!

...to je to Tvoje malování...vzdušnejch zámků...
...Možná i moje vzdušné zámky vedly k obrovské deziluzi a smutku uvnitř mě...Všechno, co jsem kdy chtěla, najednou nebylo takové, jaké jsem si to představovala...To, co jsem měla, to všechno dávno odnesl čas...a najednou ??? Prázdno !!! Venku i ve mě !!!
...Z toho všeho, popela pod mýma nohama, ze slz na mých tvářích, z bolesti mého srdce...se zrodil člověk...najednou byl před mýma očima, aby mi ukázal kudy jít, aby mi ukázal cestu a nalezl za mne východisko !!!
...Znám ho z netu ( pozn. ale opět bude chybět nick - pokud to bude on sám číst, pak pochopí, že je to o něm  a pocítí moje díky i můj vděk ) a tam se prostě jednoho dne zjevil !!! Nevim, v jistých ohledech byl moc horlivý a možná mi chtěl pomáhat až příliš překotně !!! To bylo taky jistým zádrhelem mezi námi....Obávala jsem se toho !!! Ale on přesto nevzdával svou snaha...a při jednom telefonátu se mne zeptal, jestli maluji !!! Když jsem odpovědla, že ne, usoudil, že je to škoda a že by mi to mohlo jít !!!
...Říkala  jsem si - já  a malovat ??? Jistě...když jsme malovali na základní škole, chodili ven, malovali stromy, tenkrát si pamatuji, to bylo moje první malování uhlem, byl to kostel...moc mě to bavilo !!! Pak jsme i chodívali tady po vsi s kamarádkou a malovaly...ale to bylo všechno pryč, takové dětské rozmary !!!
...On však udělal věc, ke které já bych se nikdy neodhodlala !!! Koupil uhly a skicáky a poslal mi je ( poštou, bála jsem se s ním setkat ).
...Tady vám mohu odpřísáhnout, že v tu chvíli, v té situace a v tom, co se kolem mě dělo, nenašel se lepší lék, nenašlo se větší odreagování...Pomohlo mi to překonat ( i když samozřejmě ne úplně ) strašně těžké období...A co myslíte...to není zrovna málo !!!

...Tento článek chci věnovat osůbce, která mne k háčkování a vyšívání přivedla !!!
...Jak asi může člověka, dítě ovlivnit soužití několika generací ??? Možná nijak, ale když máte navíc k lidem velice blízko, může to mít "následky" na celý život !!!
...Vyrůstala jsem v jednom baráku s prababičkou...Měla jsem ji velmi ráda a trávila s ní mnoho času !!! Krásně vyšívala i háčkovala  a tak netrvalo dlouho a do tajů těchto kouzelných umů zasvětila i mě !!! Bohužel...nestihla mi předat všechno, ale dala mi alespon chuť do toho, se to naučit, předala mi počátky a základy a taky lásku, se kterou jsem všechno dělala po ní !!! Je pravda, že základem lze nazvat pouze stonkový steh a krátké a dlouhé sloupky u vyšíívání...ale jak už chytíte ten zápal a tu touhu se to nadále učit...neváháte  a pokračujete, hledáte cesty i techniky...
...Moje práce se od doby, kdy ještě byla mezi námi, zněkolikanásobila, umím víc...Přesto je jenom její zásluha, že mne to baví, že mám u čeho relaxovat a nebýt jí, nikdy bych nepoznala ten pocit, jaké to je, když člověk drží v ruce hotový výrobek, hotovou věc !!!
...DĚKUJU !!!

...Určitě to všichni známe...každý z nás má přátele...stejně tak všichni víme, že není přítel jako přítel !!! Jak je však rozdělit ??? Někdo je opravdový přítel, někdo kamarád, někdo "jenom" známý ??? Podle čeho se vlastně pozná opravdový přítel ??? Že když někde uvíznu uprostřed noci a ve dvě ráno mu zavolám, přijede pro mě ??? Že když nemám ani korunu, bez mrkknutí oka mi půjčí peníze ??? Že když mi je nejhůř, tak on tu prostě vždycky je !!! Že je tu v době, kdy se spolu smějeme, ale i proto, aby mi utíral slzy, když je mi smutno !!!???
...Kamarádka číslo jedna je pro mne ta, kterou znám celý svůj život !!! Když jsem nastoupila tady do školy, byli jsme třída plná kluků a mezi nimi já a P. (pozn. neudávám celá jména - děkuji za pochopení ) Vlastně tím bylo všechno jasné,tím bylo všechno dáno, sečteno a podtrženo !!! Začaly jsme se přátelit a jsou z nás doposud nerozlučné přítelkyně !!! Samozřejmě že mezi námi byly i hádky, rozpory...a "doby temna",ale všechno jsme přečkaly a já ji mohu nazvat kamarádkou už možná proto, že toho máme za sebou tolik !!! Mohu za ní s čímkoli přijít, vždycky mne vyslechne a pochopí, neshazuje moje rozhodnutí a ani nepochybuje o tom, co jsem udělala !!! Raduje se, když mám radost a naopak !!! Stačí abych napsala, jestli se nechce stavit...a přihodila tam jen jedno slovo navíc, vlastně nevědomky...v tu ránu je tady se slovy...já věděla, že se něco děje !!! To je u mě kamarádka s velkým K a já jí za všechno děkuju !!! Mám Tě hrozně ráda a vážím si Tebe a aj všeho toho, co máme za sebou ( i před sebou ).
...Další bezvadnou kamarádku mám z doby, kdy jsem těch několik týdnů strávila na zemědělce v Chrudimi!!! Byly jsme spolu na pokoji...Byla to relativně chvilka, přesto jsme si zůstaly velmi blízké...Nejdřív to bylo formou dopisů, později na telefonu a nebo netu !!! Jejímu malému jsem byla za kmotru ( brala jsem to jako poctu a čest )a ač se vlastně nevídáme, nebo jen velmi zřídka...víme o sobě úplně všechno !!! Nemůžeme to probrat z očí do očí, bydlíme dále od sebe a máme každá úplně jiný život, tím, že už má rodinu... Ale říkáme si všechno, nestydíme se spolu o čemkoli mluvit, věříme si...protože vlastně obě víme, že jen tak se můžeme pochopit   a pochopit vzájemně problémy,  ve kterých si následně můžeme pomoci nebo se slovně podpořit !!! I Tobě díky L.
...Další kamarádka, se kterou jsem strávila nějaký ten čas ve školní lavici, na gymplu...je mi taky velice blízká a mám ji ráda !!! Prožili jsme vlastně stejné věci, týkaly se nás stejné kopance ve škole...To nás velmi spojilo, možná i podobná povaha, taková klidná, stejné názory na život...to, že jsme se spolu mohly bavit, nikdy nebyly proti sobě....Prostě jsem ráda, že jsem na Tebe, L., narazila !!!
...Tohle jsou kamarádky s velkým K, kterým mohu napsat kdykoli a se kterými mohu probrat vše !!! Všem ostatním se omlouvám, ale děkuju i jim, že je mám a znám !!!
...I tady na netu mám přátele...jelikož jsou tady denně, tak jsou mi často blíže než ti, které znám naživo...už proto, že stačí zapnout pc a ??? Prostě je mám...Přátel tu mám hodně, vždycky se najde někdo, kdo se mnou prohodí slůvko....Když je mi smutno, nebo prostě jen potřebuju s někým mluvit !!! Jsou to muži i ženy.....ale přiznám se, že muži nejde říci docela všechno a v tomhle směru mám i strach, že přílišná otevřenot by mohla příliš přerůst a zkazila by přátelství, které jsme doposud tvořili  a na kterém jsme pracovali  !!! Nejedno přátelství pokazila láska !!! :-(
...To neni vidno pouze na internetu, i naživo umí láska naprosto zamíchat s city, lidma a jejich osudy...
...A co na závěr ??? Proč je přátelství někdy víc než láska ??? Protože opravdové přátelství si nevyčítá, nezávidí, více poslouchá, více rozumí, nežárlí, nehlídá, a je přesně tam, kde má zrovna být !!!

...A jsme u zakládání místnosti...Byla jsem ve slabý chvilce, člověk má někdy období, že neví, kudy kam...ač má spousty přátel, vedle sebe rodinu, není den, kdy by mu bylo veselo, kdy by si mohl říct, já prostě žiju rád !!! A to přišlo i na mě...Starosti, pocity osamění, deprese ze vztahů - které prostě nebyly...Dali mi impuls k tomu , abych založila místnost...
...Byla to cesta dlouhá, i když jsem si ji vybrala v oblasti, kde se mělo nachatovat nejméně možných hodin za týden....ale já na chatu nebyla prostě zběhlá, neměla jsem tam přátele, kteří by mi pomáhali a lidi z fór ??? Jsem sice znala, ale ti byli zvyklí na ta svoje fórečka, klid, kde se nemusí rychle a bezprostředně reagovat...Ale co se nestalo, nějakým zvláštním způsobem tam lidi chodit začali - dala jsem místnosti název A CO TEĎ, ŽIVOTE MŮJ ??? Hodiny byly nachytané vlastně v rekodním čase, ale...Místnost byla adminy odmítnuta...Prý  schválně vymyšlená proto, aby měla na začátku A  a mohla být v seznamu mezi prvními !!! Ale sami uznejte...jak mám z citátu uzmout A ???
...Bylo to pro mě veliké zklamání a chtěla jsem se na všechno vykašlat, brala jsem to jako impuls,že to prostě neni pro mě...že to nebudu zvládat a " nahoře to vědí ". Že to je znamení a měla bych ho brát vážně !!! Jenže lidičky, který mi v ustalování pomáhali, tak mi řekli NE !!! :-) A já to zkusila znovu...Místnost dostala název: ZASTAVTE SVĚT - CHCI VYSTOUPIT !!! A místnost byla úspěšně ustálena - Založil / Založeno: terezka.beruska / 30.06.07 10:12:05
...Je pravda, že tam chodí spíše smutní lidé, kteří nějak neví,co se sebou, asi stejně jako já, když jsem místnost zakládala, ale pro mě tenkrát bylo směrodatné, že takových nás bylo víc...já je mohla poslouchat, poradit, potěšit, pochlácholit........a nemusela jsme myslet na sebe a starat se o to, co mě trápilo !!! Stala jsem se vrbou a psycho-poradnou v jednom !!! Chodili tam velmi kuriózní lidí a lidé na pokraji smrti, kteří prostě chtěli skoncovat se životem !!! I pro mě je to stále těžké, když mi někdo napíše, že nemůže dál a chce se zabít...a co dál ??? Prostě se odpojí !!! Nemám jak mu pomoct...často to cítím jako osobní prohru, že jsem udělala málo...ale bohužel asi víc udělat nemohu !!! :-(
...Často odcházím od pc úplně vyčerpaná, zavalená příběhy a starostmi, ale přesto mi to stojí za to...stačí jediná odezva, když někdo přijde a řekne, děkuju, že jsi tady byla...teď už je mi fajn....a život mě zase baví !!! Stojí to za to, stojí...
...Moje díky si tu zaslouží všichni přátelé, kteří mi tam pomáhají, ale hlavně moji spolusprávcové:
TichyDiblik, djbroucek.v,Kleo3, Adeelaa, Lubos.moravak, KissMartys, Collette.

...Když jsem po tom osudovém Silvestru přestala chodit chat, moje sestra mne přemluvila, abych zkusila fóra...Byl to pro mne fakt šok !!! Protože to bylo úplně o něčem jiném...Žádná okamžitá odezva, žádné ahoj, jak se máš...
...Už tohle mne vedlo k tomu, že jsem založila svoje první fórum Jde ruku v ruce bohatství a štěstí ??? Je pravda, že mi ho po čase zrušili, ale já se nevzdala, založila jsem ho znovu  a je tam doposud....Tady se odrazila moje éra profláknuté zakladatelky fór a sběratelky správcovských korunek :-) ( pozn. těch jich mám něco na 40 ).
...Tady jsem potkala spoustu lidí...moc fajn a příjemných...Samozřejmě i nepříjemných...Ted se mi vybavuje další kuriozita, kdy k nám chodila na fórum paní, která tam neustále všem strašně sprostě nadávala...Nedalo se to zvládnout, mazat ji nepomáhalo...A tak dostala BAN ( zákaz přístupu na Lidé.cz , nevim ted jak dlouhý ). Když se vrátila, tak jsem ji přivítala, že ji rádi vidíme, a ať se směle přidá k nám....Možná spíš čekala, že  ji vyhodím, nebo že budeme všichni proti ní...Spletla se...Ještě téhož dne zrušila celý profil a nikdo ji tam neviděl !!!
...Fóra jsou vlastně poměrně klidná, když máte kolem sebe fajn lidi a máte se o koho opřít, když máte tu možnost zasáhnout, když tam přijde nějaký "prudič" a pomoci tak k lepší atmosféře tam...máte věci, které chcete někomu říci a máte nějaký názor na dané téma, jistě se tam budete všichni rádi vracet !!!
...Avšak právě ta pomalá zpětná reakce  a malá návaznost, stále menší návštěvnost fór...přivedlo mne k tomu, že jsem založila vlastní chat-místnost....Věděla jsem, že pokud nad ní budu držet ochrannou ruku, nestane se už to, co se kdysi stalo mě a co mě od chatování odradilo !!!

...Celkově jsem stihla potkat různé lidi, různé povahy...Po začátku si brala osobně každý extrém, každou odchylku...ale postupně mi to tak nějak přišlo normální...začínala jsem chápat podstatu i to, proč sem vlastně lidi chodí !!! Jednoduché...nuda !!! Moc emocí, nemoci se projevit jinde...toť jsou hlavní důvody, proč jsou tu lidi, kteří jiným pijí krev !!!
...Říkám si, který extrém zahrnout a který ne...Aby vlastně bylo vidět, že všechno je jenom hra....i když něco dojde tak daleko, že to dokáže zahýbat jak s osudy, tak to strašně působí na lidskou psychiku !!!
...Vzpomínám na kluka, muže, chlapa...který jak se nakonec ukázalo, trpěl rozdvojením osobnosti...Pod jedním nickem navštěvoval fora jako moc milý, slušný a hodný kluk, pod druhým jako zvíře... které nezná meze, hranice a žádnou míru !!! (pozn. nebudu nicky uvádět - děkuji za pochopení ) Lidi ho nesnášeli, odcházeli z fór...Kdekoli se objevil,panovala nechut a strach !!! Nevim, co mě k tomu přimělo, ale já se ho rozhodla sledovat a snažila jsem se mu nějak vysvětlit, že jeho chování je neomluvitelné, že ty lidi děsí a takhle se rozumný člověk nechová...Snažila jsem se být nad ním, nad  věcí !!! I když mi sliboval, že mě přiváže ke křeslu u zubaře  a rozvrtá celou hubu, když mi vyhrožoval, že si mě najde a vošuká a tím mě nakazí AIDS, že si mě najde a rozbije v baráku všechny okna...že mě vezme  a hodí do úlu a bude se dívat, jak mě uštípou včely...Přesto jsem byla asi jediná, kdo s ním vycházel a snažil se mu ukázat cestu...Kdyby to v tuto chvíli nebylo příliš dávno, našla bych i odstavec, ve kterém mi děkoval,že jako jediná jsem ho podržela a stála při něm, že jsem jako jediná s ním za každých okolností mluvila slušně....to je věc, která mi stála za to !!!
...Další vzpomínka patří muži, který po mne chtěl, abych ho vyslechla, abych s ním mluvila...že  má ženu, že má všechno.....ale syn je daleko, žena v církvi a málo se vídají.....že by prostě chtěl, abych s ním prohodila pár slov !!! Stalo se...on mi posílal sálodlouhé maily a já si s ním psala....Nezapomínal udávat věci o jeho životě, strašně podlomeném zdraví, že už ani nedojde do lesa za barákem !!! A pak přišli věci, kdy mne tento  muž začal obtěžovat...navštěvoval všechna moje fóra, kde mne vychvaloval do nebes....psal mi nesmyslné hory vzkazů....Jediné , co ho začalo zajímat, bylo kde bydlím....Přitom jak sám poznamenal nedojde ani za barák....měl velmi divně vyplněný profil a nakonec se ukázalo, že je mu přes sedmdesát.....Přesto mne takhle obtěžoval asi dva měsíce a já dostala další zkušenost, jací asi lidi na netu mohou být !!! ČIN ČERTU DOBŘE...
...Uvedla bych ještě jednoho člověka...příklad toho, jak se člověk může na netu zmýlit !!! Poznala jsem na fóru kluka, měl fajn názory, byl pohledný ( jedna černo-bílá fotka )a prostě jsme si tak nějak rozumněli !!! A to po celou dobu, co jsme se potkávali...A tak přišla otázka ta, proč se nesetkat !!! A stalo se....čekala jsem kluka, který měl splňovat všechno to, co jsem si přečetla a co jsme viděla !!! Představa však byla poněkud jiná...Ten  človíček, který na netu mluvil jako kniha, blábolil úplné nesmysly, a obrázek, fotka, který zachycuje pouze jediný okamžik, byl taky poněkud zkreslený !!! Když mi začal při prvních pár krocích vyprávět, jak se bál schůzky, tak se raději dvakrát umyl a jestli jsem si všimla, že je oholenej a přitom mu všude trčely vousy....Když mi začal vyprávět, jak v nedalekém stánku zlevnili úplně hnědé banány, ale že jsou levné, kilo jich koupil  a hned snědl...a jestli prý taky nechci...Naprosto vymizel ten hezký pocit ze slov, které sršeli na sklo monitoru...Rada na závěr: NIC NENÍ TAKOVÉ JAK TO VYPADÁ !!! A dokonce to mělo dohru...Když jsem zjistila, že to je úplně jiný člověk, usoudila jsem , že tento vztah by budoucnost neměl.....a hned to ukončila !!! Jenže to on nesnesl a pomstil se mi tak, že všichni, kdo mě měli na fórech dosud rádi, tak se ode mne odvrátili po tom, co jim vylíčil nějaký úžasný příběh o tom, jaká jsem či nejsem !!! Takže přátelé byli pryč...je fakt, že někteří se s ním i potom naživo setkali a uznali, že pravdu jsem měla já...že je člověkem poněkud jiným a dosti nesympatickým, bohužel...věděla jsem sice, že je jasné, že všechno bylo dáno jen tím, že jeho verzi slyšeli dříve...ale mě znali déle a přesto  mi nevěřili, vzala jsem to jako velkou křivdu !!! Však tohle nebyl ještě konec...Když jsem chtěla udělat Blog pro moje výrobky a tak nějak aby tam bylo něco o mě  (pozn. na Lidech.cz), tak zničeho nic se nabídl, že pomůže !!! Jenže přišel čas, kdy jsem si na netu začala rozumnět s jedním klukem a hodně jsme si psali....stejně tak jsem si v té místnosti hodně psala s jednou kamarádkou ...A on se tak nějak vkradl do její přízně a naočkoval ji k tomu, aby mi našeptávala to, že ten kluk neni ten pravý a že se k sobě nehodíme, at si s ním nepíšu !!! Když jsem prokoukla jeho záměr, nazlobila jsem se...On se rozhodl na Blogu přestat pracovat, zničil co tam doposud dal, všem smazal obrázky, které jim vyrobil, zničil ikony...a začal prostě škodit !!! Samozřejmě to nebylo naposled co se zjevil...MUŽSKÁ JEŠITNOST !!!
...A v dalším příspěvku se přesuneme na fóra a jejich tvorbu !!!

...Zavedl mne k němu rozchod...a jenom taková pouhopouhá sranda a vyhecování mojí sestrou...A co se nestalo, můj pobyt bude letos v létě slavit dva roky !!!
...Prostě přišla, asi ji k tomu vedlo to, přivést mě na jiné myšlenky...a nadhodila, abych si zkusila vytvořit profil a dát  ho na seznamku !!! Stalo se...Samozřejmě to nebylo o ničem, nevěděla jsem , jak ve věcech chodit....A neměla ani fotky...Po tom, co jsem nějaké nechala udělat a zveřejnila je, tak se začli dít zcela jiné věci...
...Začli mi psát první lidé, začli se se mnou bavit na chatu, začli první nabídky  i přátelská popovídání a polemizování nad životem !!!
...V tu dobu mne už net začal i překvapovat, udivovat, lidi se mi tu začali mnozí hnusit a nad mnohýma jsem si prostě lámala hlavu, mnozí mi přidělávali i vrásky !!!
...Moje kroky postupně vedly z profilu, kde to přestávalo být zajímavé a zdálo se mi to nudné, na chat...Mojí oblíbenou místností bylo Balení 21.století. Potkala jsem tam hodně přátel, které mám třeba i dodnes...ale narazila tam i na hodně zklamání...
...Tu největší ránu mi uštědřili na Silvestra, po asi půlroce chození na internet...tehdy, věci jsem brala vážně  a nenapadlo mě, že jsou tu i jedinci, kteří mají z lidí jenom srandu !!! Tenkrát mi ten člověk, s pádnými argumenty, že podle mojí fotky a přibližného bydliště nebude problém mne najít, vyhrožoval tím, že mne udá na policii...za bezvýznamnou věc, prostě větu  mezi řečí...Zažila jsme nejhrůznější noc a týdny, kdy jsem čekala policii...Net byl pro mne španělská vesnice a tohle mi prostě hlava nebrala !!! Tenkrát jsem dala chatu vale a po čase ( nějakém tom měsíci ) přesídlila na fóra !!!

...Je to příklad jako z učebnice...možná esoterici by z něho měli radost, možná i věřící by si lebedili...Já však nejsem člen a ani přímý zastánce žádného směru, přesto se mi to stalo !!!
...Tenkrát z neznámých důvodů jsem spadla na gymplu při hodině informatiky pod pc. A tenkrát se to stalo...Byla jsem v tunelu,byl dlouhý a hodně temný...uprostřed byly koleje a kolem nic, jen hodně hrubý štěrk...Tunel se pomalu sužoval...a na konci bylo maličké světýlko...opravdu jen taková zář, jakoby z malého okénka !!! Ale postupně se zvětšovalo jak okénko, tak zář, až mne oslnil prudký proud světla !!! Z toho světla vystoupil muž....měl dlouhé šaty, světle modré....šedivé vlasy i vousy, dlouhé...a nad hlavou jasný kruh, "svatozář"...Pomalu se přibližoval, jas se zvyšoval...když byl v mojí bezprostřední blízkosti, natáhl ke mne ruku...Ale zničeho nic...jeho postava začala couvat, ruka se stáhla a muž zmizel docela !!!
...Když jsem otevřela oči, stáli nade mnou čtyři záchranáři...a pekelně mne bolela hlava !!! Byla to snad ta pověstná brána mezi nebem a zemí ???

...Člověku projde životem velká spousta lidí...někdo v jeho životě setrvá, jiný odejde...hned, jen se po vás otočí !!! Někdo vás ovlivní tím, že s vámi stráví dlouhý čas, jinému stačí chvilka, aby ovlivnil a změnil celý váš život !!! Ale ujistit vás ted mohu v jednom, každé setkání vám něco vezme a něco dá !!!I když to braní je pouze otázka úhlu phledu !!! I když to totiž třeba neni podle našich představ, cítíme se  ublíženi a podvedeni...Přesto to má opět jedno +...A to ponaučení pro příště !!! A tady se zase ptám všech, co budou tento článek číst...KDYŽ MÁME MÍT Z VĚCÍ A UDÁLOSTÍ PONAUČENÍ, PROČ DĚLÁME POŘÁD STEJNÉ CHYBY ???
...I v mém životě bylo několik mužů, přesto za zmínku by asi měli stát pouze ti, kteří se dostali hluboko do mého srdce, kteří se mnou něco zažili, kteří mne v něčem podpořili a já je...Zkrátka bych nezavrhovala i ty, kteří se mnou absolvovali večeři nebo sdíleli pár písmenek !!!
...Moje první láska byla nejdelší...trvala skoro 4 roky...přežila věkový rozdíl, nevůli mých rodičů, přežila vojnu a spoustu problémů...ale nepřežila jednu svatbu a jednu oslavu narozenin ( pozn. bylo to týden po sobě )...Prostě skončila...
...Další byla taky hezká, taky skončila...i když se tam objevil i několikanásobný pokus o znounavázání vztahu...Přesto je asi svatá pravda ta, že do stejný  řeky nevstoupit a že prostě to poslepovaný už nikdy nebude ono !!! Pokusy byly a nedopadly...Můžem se stále spolu bavit, můžem se potkat a jsme rádi,že se vidíme...vlastně jsme si nic vážného neudělali, přesto je to pryč  a asi už to jinak nebude !!!
...I další vztah byl podobný....když jsem toho muže poznala, o 11 let staršího...nebyla jsem v jeho životě jediná...co sem nevěděla, nebo nechtěla vědět, ted vím...prostě nestačila asi jedna !!! Když mě nechal, bylo to moc těžký...a dávala jsem si to hodně za vinu, ač vlastně moje vůbec nebyla !!! Ted to vím...Ale díky němu jsem tenkrát udělala spoustu kroků a chyb !!!:-( Přesto když se po dvou letech ozval znovu a chtěl mě zpátky....neváhala sem !!! Byl asi mou největší láskou - ne nadarmo se říká, že opravdová láska je vykoupena velkým utrpením!!! :-/ Nu, ale asi byla chyba povolit, využil mě...tentokrát mne sic nepodváděl, aspon to nevim, ale vzal mne jako finanční náplast !!!
...Myslím, že za zmínku stojí  i příklad ten, že láska není o kráse, ani zabezpečení, neni o ničem jiném než o tom, jaký člověk je  a jakého ho chceme vidět !!! Prostě jsem na zábavě potkala kluka...nelíbil se mi, kdyby vy jste věděli, jak on se mi nelíbil....Hrozně tancoval, měl vlasy jako květák, to já nemusim....a ani vzhledově mne nijak neoslovil !!! Ale, když on byl tak hezky neodbytnej a nakonec s ním byla i řeč, dával mi jasně najevo, že o mě fakt stojí...to už nebylo co řešit, byla to láska jako trám !!! Nakonec mě nechal...když mě čekalo jednoho krásného dne vyšetření v nemocnici, které ani ještě nebylo jasné jak dopadne, navíc bylo nepříjemné a já potřebovala podporu...večer před nástupem tam mi napsal, že je konec !!!
TOŤ MOJE VZTAHY !!!

...neodmyslitelná část mého života !!!
...Cukrovkou to začalo...a pokračovalo to dál !!! Asi bych to  nebyla já !!! :-) K té už jakto tak bývá patří diabetická neuropatie....(pozn. Neuropatie je poškození nervových zakončení v končetinách, úbytek až ztráta citlivosti vedoucí k následným poškození diabetika (necítí např. popálení, poranění ostrými předměty - zapíchnutý kamínek do plosky nohy, apod.)...neznamenalo to pro mne nic zvláštního...jenom brát nějaký prášek na noc...je to vlastně mizivé,proti píchání inzulínu. Zanedbatelné je to však do doby, než začne nemoc obtěžovat...což se momentálně trochu děje...
...Když přišlo období puberty, začala jsem  mít velice podivné stavy...pocity úzkosti, strachu...v těch chvílích jsem slyšela krásnou hudbu, viděla třeba nádhernou krajinu, nebo přede mnou chodil oranžový trpaslík...všechno hezké ale doprovázel ten obrovský strach !!! Kam jinam mne tenkrát poslali, než na psychiatrii :-)...Tam naštěstí duchapřítomně usoudili, že jejich pomoc nepotřebuji...což ale znamenalo, že o moje problémy se všichni naprosto přestali starat a trvalo " roky ", než se začalo něco dít a přišlo se na to, že mám epilepsii (pozn. Epilepsie (padoucnice, padoucí nemoc) je záchvatovité onemocnění mozku.). Za tu dobu samozřejmě pouhé pocity dospěly i do stavu záchvatů...Hrozné byly ty chvíle, kdy jsem nevěděla, co mi vlastně je a jako je někdo rád, že mu nic není, já bych snad i oslavovala den, kdy se řeklo, že mám epilepsii a moje nemoc, moje problémy měly jméno a mohly se konečně začít řešit !!! A momentálně se řešit i daří...medikamentózní cestou se podařilo epilepsii naprosto zkompenzovat !!!
...Co bylo dál ??? Přišla doba, kdy mi otekl krk a já dostala zánět do štítné žlázy...od té doby je narušena její funkce, nicméně toto je asi jediná věc, která mne netrápí a ani neobtěžuje !!!
...Jako konečná je tu jedna věc, která se přidává v posledních letech, dnech...a to vysoký nitrooční tlak...Tam však je vývoj teprve ve hvězdách !!!
...V mém životě však jsou i různé kuriozity...jako jedna velmi vtipná, kdy jsem třeba na rok přestala mluvit !!! Proč ??? Nikdo nenašel vysvětlení ...

...Na prvním stupni to bylo ještě fajn...byla jsem tu za premiantku třídy, tím a možná i mým handicapem trochu oblíbenější než jiní...Mamka, které samozřejmě zůstal strach, se dala zaměstnat tady ve škole, aby mohla být se mnou...Hlídalo se u mě všechno, vzpomínám, že mi tady i vařili zvlášť obědy, pokud třeba bylo něco sladkého...jooo, kde jsou ty časy...malá škola, rodiná pohoda !!!
...Druhý stupen už byl o něčem jiném...Větší seskupení lidí vedlo k tomu, že jsem byla často nemocná....A jak je obecně známo, takoví moc oblíbení nebývají...ale hlava mi ještě docela sloužila :-), problémy se mnou nijaké velké nebyly...tak se zvládnout dalo i to !!!
...Je ale pravda, že obzvlášť ten druhý stupeň, k tomu hodně cizích dětí a vyjukaných učitelů...dalo dohromady to, že jsem se tam ne vždycky cítila dobře...a samozřejmě se tam projevovalo stále více to,že jsem v něčem jiná !!! Když mě museli pouštět pravidelně na obědy,  já musela předbíhat nasupené děti, který prostě netušily, že se musím vracet na hodinu...naštvaní učitelé, kteří nadávali, že se vracím pozdě a že to dělám schválně !!! A já do toho dítě, které se nezmohlo na slovo, jen to tiše vstřebávalo !!!
...Jistě...na něco jsem byla, na něco ne...Měla jem bratra, který byl génius na matiku , zato já pomalu neuměla ani násobiku :-), samozřejmě nadneseně...Zato jsem si libovala v češtině, občance, dostávala jedničky ze slohů...jedno se vykompenzovalo s druhým a nakonec to dalo i hezký vysvědčení :-).
...Když se rozhodovalo, co bych tak mohla dělat...vyplnila se přihláška a já se měla po čtyřech letech stát rostlinolékařkou !!! Byla jsem nadšená jak z oboru, tak z toho , že budu velká holka a půjdu na intr...ale jak se ukázalo, obojí mi bylo leda tak vstupenkou do hrobu !!! Nejen nepravidelná strava,ale i nevyspání, jiný režim, změna prostředí a stres,ale i praxe, která nějak předčila moje očekávání  a byla nad moje síly....zapříčinilo to, že jsem musela po několika měsících školu opustit !!!A s tím, že jsem přerušila studium ze zdravotních důvodů, jsme zůstala doma !!!
...Nebudu tu popisovat dění doma, kdy jsem byla jednomu členu rodiny doslova trnem v patě a neschvaloval moje přerušení...se svou povahou jsem prožívala muka...ale odtud pryč !!!
...Shodou okolností toho roku otvírali jedno gymnázium ve Skutči, kam jsem nadšeně nastoupila...moje nadšení však brzy vystřídalo zklamání...časté nemoci a od toho nepříliš veliká obliba učitelů...všechno ve mne vzbuzovalo velikou nechut, nevůli a zmatek !!! Mohla bych říci,že ty roky tam pro mne byla noční můra...Taková jaká jsem byla předtím, to už se nikdy nevrátilo...Na gympl jsem vešla jako mladá, veselá a celkem pozitivně naladěná...slečna...však ze všeho toho mi při výstupu zůstala jenom ta slečna !!! Zbytek se úplně změnil, od základu !!! Zbyla uzavřená a depresivní, melancholická duše...I tohle zvládne udělat s člověkem jedna škola, pár učitelů...a podlomený zdraví !!!

...dětství, mládí, puberta...na cokoli si vzpomenete !!! Zato já si vůbec nevzpomínám, že by to nějaké bezstarostné mládí bylo, volné, tak jak by mělo u dětí být...
...Nemohla jsem jen tak, jak se mi chtělo, lítat venku..., vždycky jsem musela dumat nad návratem domů, abych se včas vrátila na večeři, abych se mohla včas píchat...nemohla jsem dělat všechny běžné věci, co kdyby se mi tam něco stalo ??? Možná se o mě i rodiče přehnaně báli a jestli ne přehnaně, určitě víc, než o moje sourozence a asi i o jiné děti...já to viděla !!!Ale prostě jsem tím byla vedená k zodpovědnosti, ač mi vždycky zákazy po vůli nebyly !!!

...Můj život vlastně začal neškodně...narodila jsem se do poklidné vesnice, do normální rodiny...ale ze všeho, co tady bývalo normální se najednou stalo fiasko, že všeho, co tady bylo normální, jsem najednou byla nenormální já...
...To, co bylo mojí mamce  tehdy divné, se nakonec jako divné potvrdilo...co se zdálo neobvyklé, neobvyké nakonec bylo...Diagnóza potvrzena...Když se mi čítalo jednadvacet měsíců života, zjistili mi lékaři cukrovku...Dneska možná banalita, kterou má stále více lidí, ale tady ??? Byla jsem jediná, byla jsem široko daleko nejmladší...s touto nemocí...Pro mě tahle léta byla vlastně nepodstatná, pamatuju si je nejvíce z vyprávění...Všechno, co tohle obnášelo, "odnesla" moje mamka...tady  jí patří veliký dík, zvládla to a muselo to být často složité !!! Když někdy poslouchám, jak jsem zlobila...no, zlobila...vezměte si malé dítě, které zrovna prostě nechce jíst, ale  musí ??? Jak ho donutíte ??? Když na  dítě několikrát za den vystavíte jehlu ( podotýkám, že za mých začátků se používaly jehly, kterými se dnes bere krev )a ono se prostě bojí, cuká, brečí ??? Já to nemám v paměti, ona to možná vypustila, ale tenkrát to muselo být těžké !!!