Tajemný cizinec, ztracen v překladu (aneb impossibru Vánoce a tak vůbec, Vol.2)
Byla přede mne postavena nová impossibru výzva. Sehnat si vánoční stromeček. Proto přišlo na řadu über chlapské odvozovaní možností:
mám kolo, mám k němu vztah a říkám mu „Lo“ >>> to ale není pravá holka, holky se vozí v transformers autech >>> když chci transformers auto, musím mu dopřát tunning >>> tunning znamená koupit motorový olej a vůni do auta >>> fixed! <<< koupil jsem si aroma (green) stromeček v jedné z mnoha dostupných večerek.
Vhodná instalace a identifikace prostoru tedy mohla začít. Zbyla mi krabice od (ale-i-jo, dala se) pizzy a cca o metr a půl dál, na druhém konci mého bytu, se usmívaly nepoužité jednorázové hůlky (které jsem nejspíš dostal k pizze). Měl jsem tedy krabicový piedestal a v hlavě se mi rýsoval nápad konstrukce pro upevnění stromečku.
Nakonec převážila varianta vytvořit závěsný systém formou šibenice, kam bych pouze zavěsil aroma (green) vánočního stromečku. Šibenice proto, že spolu s pohupujícím stromečkem a na teplo reagujícím aroma (green) se dá lépe tušit onen, či jiný duch Vánoc.
Jako vhodný prostor jsem si v početné ozvěně mého malého bytu a s převahou na první pokus, odhlasoval umístit stojan se stromečkem ven z bytu. Doteď se skláním nad genialitou tohoto nápadu.
Nejenom, že na společné chodbě máme transformers pračky, ke kterým jsem se vyznal ze své nenávisti už minule, ale máme tam i jakože odkládací nábytek, na němž odpočívá akvárium se želvou (zřejmě si jich někdo koupil víc… a taky nechutnaly) a rybičkami – nejsem ortodoxní uctívač tradic, abych musel na Vánoce něco zmrzačit a zabít, tak jsem pouze nasypal do akvária trochu strouhanky a zbytek vajíčka (co kdyby). Beztak je, prej, máme krmit a pečlivě to zaznamenávat křížky na přiloženém papíře – takovej místní community building. Vlastně, do té doby, než jsem se to dozvěděl, jsem se v piškvorkách poměrně razantně zlepšil (…).
Každopádně takhle mám konečně šanci dostat nějaký dárek. A to je možná největší obchod, kterému se mi v zemi karaoke dostane. Pochybuji totiž, že bych si já, duchem i bohem prostý jedinec, něco takového sám legitimní cestou opatřoval. No ale samozřejmě, co bych to byl za superhrdinu spongeBOBA, kdybych tomu pokakanému štěstíčku nešel naproti.
Dal jsem si věci do pračky a čekám, až mi někdo vypere. Ta ujetá práškoprací sranda z minula u mých dveří tu totiž zastavila celé hospodářství s čistě vypadajícím prádlem. TRAPAS! Ještě, že jsem zjevem tajemný cizinec… sakra! Měl jsem si tam pod stromeček napsat o kouzelnickou sadu >>> double press <<<
JOLLY BOB
