« Domů | Čtyři roční období » | Mír tuleňům » | Sama sobě - revival » | Sama sobě věrná » | (nové) QR-Tetovaní Orson Welles ™ » | Pour féliciter, z_cesty » | Téma, ale jenom proto, že jsou mi ty prsy povědomé » | Weeeeeeeeeei, z_cesty » | Přeložen a ztracen v překladu » | Iluze jménem Český tučňák (2011 - ex post) »

Náš život v mikrosvět-tech

V úvodu nelze nevzpomenout, jaký pomyslný boj se vedl o toto téma. Když přišel Pan majitel s témou Mikrosvět (wow!), strhla se o ni přímou astrální vřava mezi mar.texem, který z toho chtěl udělat další konspiračně-pseudofilozofické drama na počkání a Blue!em se svým štemplem „© Nasrat!“ Tak to bylo, než jsem se na scéně (opět) objevil já, JOLLY BOB, váš instatní komediant – a pokud se nesmějete, tak asi málo zalíváte, nebo kropíte. Já osobně na to chčiju.

V podúvodu ještě podotknu, co znamená ona koketující přípona „-tech.“ Mikrosvět se mám postupně otevírá s čím dál tím víc prorůstající technikou do běžného života, nezůstáváme tedy pouze v jednom prostoru, ale zúčastňujeme se ho v několika mikrosvět-tech. Toť asi vše k vtipnému okamžiku, kdy sedíte v zaplněné sauně uprostřed Tokia.

Popravdě, co bych chtěl úplně přeskočit jsou mikroby! Vaše fekální baktérie mě teď momontálně nezajímají a vlastně… už jsme se s tím asi naučili i žit, zvlášť když nám vyprahne a dáme si zteplalou sklenku balené vody. To oč mi jde, je naše druhá matka, matice, Internet.

Tak schválně, je tu někdo kdo by nemiloval internet (ať už to znamená cokoliv)? Vždyť mnozí z nás  -zde- vyrostli. Můžeme tak mluvit o evolučním posunu, kdy jsme si díky watchporn.org osvojili používat pouze jednu ruku a druhou naučit novým věcem. A to byl jen začátek. Internet nás v mnohém změnil, tak se pojďme na to víc(e méně) kouknout do hloubky.

S internetem, lépe řečeno, s projevem webu 2.0 přišla individualizace a my měli pocit, že nám vše nebetyčně patří, minimálně 2x. To samo o sobě vedlo k poměrně rychlé inflaci osobnosti a na scéně se objevuje, můj (děkuji), Bobův paradox – každý váš krok je méně viditelný, než ten předchozí a samotná pozornost okolí se zúžuje pouze na detekování pohybu. Jsme tak neustále nuceni mrskat se, příznačně, jak ryba na suchu.

Ovšem takové mrskání ocasem, chcete-li masturbovat, pětadvacet hodin denně jednoduše nejde, to už věděly i naše babičky. Na řadu tak přichází pravá, čistá, prapůvodní a ryzí podstata internetu. Sdílení. Heuréka, to je ono! To kouzlo ale není v tom, sdílet vše, ale pouze jeho úměrnou část z celkového počtu. Za pomoci techniky se tak ponořujeme do hloubek mikrosvětů, jejichž struktury jsou pro nás absolutně uchopitelné. Za ilustrativní (zkreslenou) bulvární celebritu bych označil torrenty.

 Co tedy může sdílet naše nová generace jednorukých? Je to jednoduché, milý Wattsone! Předponou „mikro-„ vytváříme ideální ekvivalent za hranici našich fyzických možností, společně. Vznikají tak specifické mikrosvěty pro platby, půjčky, služby, informace(blogy), lásku a samozřejmě mnoho jiných, podle libosti i krutosti, každého znás.

Aspekty mikroblogů, mikropůjček, či mikroslužeb, jsou natolik zajímavé, že bych je tu nerad dehonestoval svým instatním pohledem čůrajícího kašpárka, lépe by se k tomu dokázal postavit spíš mar.tex – proto jej můžete poprosit, toalety má hned vedle! Já si naopak vezmu za rukojmí ono mnou naposled jmenované, tj. mikroláska. Ach ta láska... kadidlo moderní víry v dokonalý život, em, po životě.

Vnímání lásky předchází mnohé dezinterpretace. Láska by prý měla sbližovat lidi a udávat je v šťastný pár. Také prý bez lásky nejsou koláče, tedy buchty, nebo tak nějak. Láska je pokládaná za institut našeho moderního právního státu a každý se na ní odkazuje. Problém tak na sebe nenechává dlouho čekat, když jedna ze zainteresovaných stran bude chtít -zákonitě- víc. A proč? Protože Láska! Prostě z principu. Na řadu tak přichází má alternativní odpověď, kterou nazývám Mikroláska.

V mikrosvětech se vše sestává z malých fragmentů, které distribuuje několik na sobě nezávislých subjektů, v tomto případě (internetových) láskařů, a tvoří celek hotového naplnění, tedy přímo k pomilování. Předem ale přiznávám, s mementem bobova paradoxu, že jde částečně o plácavou honičku a racionální typům bych snad doporučil upřednostnit sebelásku, která má oproti mikrolásce, okamžitě nastupující erektivní mobilizaci - z chemického rozboru ovšem vychází snížený podíl endorfinu, je tak nutné si současně třít bradavky (viz. prokazující lékařské studie).

Nicméně i mikroláska má své kouzlo a ne malé! Tkví převážně v její rozmanitosti informačně-citového kódu, kterým budeme zásobeni. A z takto obsáhlého materiálu se dá ušít dostatečně univerzální a hřejivá deka, pod kterou se s vaším partnerem pohodlně schováte, při každé nenadálé inversi…

(Ach, za ten poslední odstavec se musím pochválit, vždyť z něho by měla radost i samotná PhDr. Jitka Douchová, krizová intervencionstka.))

 

JOLLY BOB

Poslední dobou dost slychávám moto se_ na city lepčí jsou pocity. Kde je lidská důstojnost. To se můžeme rovnou vrátit na stromy a CHOVAT SE JAKO ZVÍŘÁTKA!! Od toho se lišíme a jestli někdo ser_ na city tak je podle mě bezcharaktérní člověk kterému chybí svědomí.. čau

No když si myslíš, že je logické a neprotiřečící, to co píšeš... budiž:o) A jestli ti láska nejspodnější příčkou, tak si uvědom co VŠECHNO s ní spojené se ti líbí a co to obsahuje... stále máš dojem, že to je nejspodnější příčka? hehe myslím, že ne!:)) Tohle me baví, ty prostě máš dojem, že pojem "láska" už není IN a tak máš potřebu si vytvořit něco nového a dost COOL a přitom očekáváš a přijímáš stejné prvky co v lásce:)))) páni

Příklad vychází z předpokladu, že protistrana není z celé části dostupná (třeba spí), ale nabízí ti svou stopu, fragment (vůni/teplo/pocit bezpečí/…).
A tady záleží na tvé (vnímané) potřebě, jestli zbytek fragmentů do nejlepší podoby budeš hledat v místě (jiné zdroje) nebo čase (následující dny) – tvým úkolem je najít nejlepší kombinaci.
Ale převedl bych to oklikou do internetového prostředí, jakožto ideální dimenze pro mikrosdílení. Ideální je proto, jelikož jej tvoří absolutní prostoročas, který by se dal vyjádřit pouhým jedním přítomným bodem (tvořený mikrobody mikrobodů, atd., vše v původním „ultra 1D“). Proto si z něj můžeš sestavit (svůj) ideál, co Láska ráčí.

Už se jen tomu snažíš dát hezčí nálepku, aby to nevypadalo tak blbě:)))Ale hlavně z toho co říkáš (ty teorie, představy, atd.) se "neprobudí" nikdy, takže žádný "zbytek vybrat jidny".

Já obhájuji myšlenku společenského mikro-sdílení, zatímco ty glosuješ můj příklad. Chudák téma!

ke konvenci typu LÁSKA: pokud na ni trváš, tak jak si pohlídáš, abys byla nezávisle(!) na místě(!) a čase(!) ve svém požadavku uspokojena? Znamená to tedy, že bys byla schopna kvůli pocitu naplnění, probudit osobu která by vedle tebe spala? Nebo ho chytneš pouze za ruku (mikro-sdílení) a zbytek si vybereš jindy?

drahý Blue, co lásku rovnou přirovnat k hovnu do nějž šlápneš. Říká se, že šlápnout do něj nosí štěstí, ale po chvíli ti stejně smrdí a z podrážky ho co nejrychleji seškrábeš.))))
btw. em k čemu přidá? Nevšimla jsem si, že byste tu nabízeli snad nějakou teplou náruč. Vaše robotská slova o lásce rozhodně nikoho nerozpálí;)

Roštěnka: Kdybych na lásku použil stromový rozklad, zaujímala by některou z posledních větví – jejíž ulomení nenaruší funkci celku. Ale abych byl obrazově přesný, byla by spíš znázorněna listem, který na podzim (-po půl roce-) odpadne.

Láska (list/í) má určitě svou nezpochybnitelně roli generátoru, který nám dává energii, ale proto, aby byla co nejefektivněji akumulována, musí být na stromě zastoupena v co nejširším počtu, aby se předcházelo různým nenadálým vlivům.

Z tohohle příkladu je snad už jasnější, že proti lásce (onomu listí) nejsem nijak zaujat. Pouze jsem poukázal, že i v přírodě existují různé modifikace, ať už se jedná o jehlice, nebo trav. V případě jehlic jde o tu tzv. racionalitu, která má svou obranou funkci. V případě trav jde zase o sezónní poblouznění, které má rychlého konce s následnou rychlou obměnou – tedy nic, na čem můžeš automaticky stavět (dáno momentálním složením půdy)


37362: Mi, autoři tohohle webu sdílíme naší lásku, nejenom navzájem. Takže kdo se přidá?

skupinku autorů tohodle blogu asi ještě nikdo nemiloval :D

No stejně si myslím, že si skupinka autorů tohohle blogu, vykopali vlastní hrob... sami se stylizují do těch racionálních bez citů, to je jako kdyby řezník obul baletní špičky, každý ať fušuje dos svého "řemesla":o)

Jako samozvaný bobův advokát bych upravil vnímání textu, který se sám o sobě rozděluje na 2 zásadnější okruhy.
Ten první je spíš všeobecný, nakusujíc tématiku mikrofenoménů, která ovšem nemusí být pro každého zajímavá, proto ji sonduje skrz mar.texův odkaz (když bude zájem, rád odpoví).
Naopak v druhém dějství se snažil poukázat a částečně popularizovat onu myšlenku, sdílení, na notoricky známém hesle, LÁSKA.
Nevybízí tak k bojkotu, nebo pohrdání, pouze se snaží poukázat na co největší efektivitu v záběru láskoidních receptorů, v jejichž stavbě, struktuře a umístění se každý lišíme – tedy i v potřebě být milován. Sebeláska tak není hlavní myšlenkou, ale zároveň ji nelze opomíjet. Toť můj subjektivní překlad.

Uprednostnení sebelásky?:) Jasně, proč milovat někoho, když můžeš milovat sebe:o)) Hlavně jestli si sám se sebou natolik rozumíš, abys to jen se sebou vydržel:)

Přidej komentář