27.Duben 2009,08:18
Na políčku v jetelíčku, tam, kde potok pramení... Vtipná a fajn písnička, pokud zrovnat neřve z mobilu na celé kolo a budí ze sna. Načež následuje existenční boj, jež pro mě samotnou je jako Bitva u Slavkova. Po bitvě, kdy postel s peřinou je děsivé přesile vyhraju. Vyzombím se z postele a krokem opilce doloudám k záchodu. Pak opačným směrem ke koupelně, kde na mě vybafne příšerka z něčeho, čemu se říká zrcadlo. Umeju obličej, umeju zuby. Jdu si udělat ovesnou kaši a bílej čaj.
Všechno mi zatím nakrásně chladne a nabývá a já si dávám obličej na xicht, žehlím háro a vyrážím nasnídat se do kuchyně. Nasnídám se. Vyrážím ke kuchyňské lince, udělat si svačinku. Udělám si svačinku.
A poberu celej ansábl svých manátek se kterejma vylítám ze dveří, ze schodů. Vyběhnu si takle na ulici a šinu si to kolem popelářskejch aut a davů řítících se ke Svoboďáku.
22.Duben 2009,21:34
Ráno jsem vstala, no vlastně jsem se probudila. Mohlo být tak kolem desíti, možná devíti. Venku bylo vcelku teplo. No prostě mořské okolí, karibik. Znáte to. Zaslechla jsem známej zvuk, něco na styl hudby. Oblékla jsem se a zkulturnila. Přešla jsem po molu své luxusní chýše a šla za zvuky. Byli to ska-p. Zrovna měli zkoušku z dálky mě záhlédli a tak mě pozvali, že prej tam mají i něco dobrého a jestli se nechci i nasnídat. Hoši tam měli plněné tortilly, tak jsem si po ránu hned pochutnala. Hoši k tomu zkoušeli a hráli.
Asi po hodině přišel zpěvák z Reef, přivezl suroviny na pina colada a poslední sestřel. Bylo sice ještě brzo takhle chlamptat, ale proč ne. Pak jsme s klukama trošku blbli a oni mě začali přemlouvat, jestli bych s nima nejela na celosvětové turné. No - bylo by to super, ale musela jsem odmítnout, protože jsem už byla dohodnutá s Ally´s coffeshop - což byla momentálně nejlepší a nejuznávanější hudební skupina, dokonce MC Cartney jim předskakoval, vzhledem k tomu, že holografování se dostalo konečně na slušnou úroveň, tak to vypadalo, že Beatles budou moct znovu hrát v kompletní sestavě a tak by Allys cofeeshop mohli mít pořádnou a důstojnou předkapelku.
Kluci byli sklamaní, takže jsem jim teda přislíbila, že na příští turné už s něma teda určitě pojedu. Ke konci zkoušky jsme se dohodli, že večer jen co přijedou mojí drazí půjdem na koncert ACDC, volali prý oba hoši Youngovi, jestli nám maj rezervovat VIP kabinku a jestli mi maj připravit spíš svoboné limetky nebo jahodové pivo. Tohle se prostě nedalo odmítnout. Zvlášť když mě ještě před tím zpěvák z Reefu pozval na oběd do Rebia.
Nakonec jsme spolu měli v mojí chýši akorát lasagne a ovocný salát, který jsem si už ale vychutnávala z něho...
Odpoledne jsme pak ještě zewlili trochu na pláži a dováděli, večer se konečně oblíkli, sešli a šli všichni na koncert Paul Young mi sdělil, že je můj otec. Byla jsem z toho trošku překvapené, ale dobrá zpráva vždycky potěší.
S děckama jsme si pak trsli na ACDC a večer šli na pivo do stejkáče, který speciálně kvůli mě otevřeli i na mém ostrově.
Zbytek večera jsem už pak jenom byla zavřená se zpěvákem z Reefu a dokončovala záležitosti z odpoledne, pili jsme víno, milovali se a užívali si života. Bylo nám fajn.
Usla jsem jako miminko.
Zítra mě čekal náročnej den.
08.Duben 2009,17:40
Mým životem mě doprovázejí kouzelné gauče. Ten, který máme v Karvinéjsem se momentálně rozhodla nazvat Večerníček. Proč? Má kouzelnouschopnost uspat kromě mě každého, kdo si na něj sedne. Takže běhemdeseti minut je návštěva jako mávnutím kouzelného proutku proměněna všípkovou růženku. Spinká a spinká a spinká.
No a gauč na bytěse suveréně jmenuje Houmr. Je to snad ten nejměkčí a nejpohodlnějšnígauč na celým světě. Jednou lehnete, jednou sednete a nemůžete sezvednout. Třeba jako dneska. Chtěla jsem uklidit - můj pokoj se začalpodobat tomu Marcelkovu a taxem chtěla udělat pořádek. Chtělajsem jít plavat. Chtěla jsem se pak ještě podívat co nového nabízí našesecondhandy - prdlajz! Houmr mě nepustil. A taxem si tak prozewlilaodpoledne.
Taky, kdyby čirou náhodou tohle někdo četl, taknabízím neskutečnej adrenalinovej zážitek. Mytí oken v starým secesnímbaráku s těma šíleně vysokýma stropama. Pod nohama dvacet metrů a doletvrdý dlažební kostky. Kvalitka - žádnej měkej terén. Jištění nulový.Plus jako bonus na parapetu jsou bodliny proti holubům takže při jednomi hra na fakíra. To vše zdrama a pivo jako bonus. Odvážlivci připožádání klidně i zapěju nějakej ten song :)
Pac a pusu rozzewlená Rumová víla
15.Březen 2009,11:00
... kdyby se každej den nenašel kripl, co mi ho musí okořenit, žila bych bezstarostný život a musela bych si problémy vymýšlet sama, takhle se alespon nenudím ...
... kdybych byla štíhlá jak laňka, nemusela bych se zaobírat tím, že bych měla zhubnout, ale zase bych musela ve velkým nakupovat žiletky - ono laňka je strašně chlupatá...
... kdyby pivo chutnalo jako rum, byla bych dneska na odvykací kůře, ono pivo je o hafo levnější než taková štamprlička ruma...
... kdybych se nenarodila svý matičce, která mě ráda zlobí, mohla bych se taky narodit do nějaký tuze muslimský země a vyměňovali by mě za krávu (ty myšlenky si nechte pro sebe...)..
... kdybych se nenarodila v Karviné, neodstěhovala bych se do Brna a nepoznala svoje sestry...
... kdyby mi zase mohlo být patnáct, byla bych stejnej kriplík jako tenkrát a akorát bych místo vole používala woe a nemluvila bych česky ...
... kdyby nebyl internet, nebyla bych teď a dělala něco užitečnějšího, což stejně ke mě nejde, takže...
... takže aláhu, buddho, kršno, bože, vesmírný člověku, ganéšo, dio a veškeří bohové tohoto světa že se mám jaxe mám, je mi fajn...
05.Březen 2009,15:04
Tímto bych chtěla promluvit do duše mladým pánům. Hoši! Když už chcete dívce vyznat lásku, kupte ji třeba takovou tu malou bonboniéru milka, nebo něco obdobného, věřím že něco inteligentního nebo ucházejícího jistě vymyslíte.
Jenom jí proboha nepište milostný dopis. Když už ji píšete milostný dopis, neopisujte ho z díla obdobného Lence Lanczové. Když už teda napíšete /opíšete něco podobného, nevkládejte to do té knihy na stránku kde je nápadně podobnej text. Když už napíšete milostný dopis na literární úrovni dané knihy, vložíte to do ní, napište to prosím na počítači a poproste někoho aby to zkontroloval a otevřeně řekl svůj názor. A když už nemáte nikoho, kdo by vám to opravil/přepsal,tak to vyhoďte a opište Taťánin dopis Oněginovi od Alexandra Puškina, za předpokladu, že jste něco podělali a za předpokladu že chcete dotyčné složit jen poklonu použijte Sonety Lauře od Petrarchy. To pečlivě ocitujte a zalepte do pěkné obálky (jen ne barevné). Budete vypadat oduševněle. O5 několikrát překontrolujte.
Díky tomuto se vyhnete totálnímu ztrapnění a nebudete za blba.
Díky za pochopení
Pac a pusu
Vaše Rumová víla
03.Březen 2009,21:42
Přiznám se a dokonce bez mučení. Lžu. Nemám v plánu psát o žádných citátech o lásce, nechci se dělit o moudra, která navíc nejsou ani z mé hlavy a navíc už je každý alespon sto krát četl. Kdo se chce dočíst nějaké moudro o lásce nechť navštíví knihovnu. Aspoň plně využije své gramotnosti.
Jinak jsem si našla novou zálibu. Začla jsem chodit na xchat. Kdo by chtěl najde mě tam coby rumova.vila84 - to bylo preventivně pro ty dobré duše jež měly potřebu se mě ptát kolikže mi je. Už to není tak lichotivé co předtím, ale zase ani tak zlé abych musela pod rouškou tajnosti používat svůj druhý nick tainted.girl - to je zase podle klipu tainted love od MM - doooooooost hustý. S postupem času jsem začala litovat, že virtuální svět není tím reálným. Xchat se hemží pány, jež jsou inteligentní, pohodoví, pohlední, sex s nimi je pouze vášnivý a zvládají být kluky i ve 35 (jsem zvědavá co by na to řekl John Lennon - jehož výrok nevěř nikomu nad třicet - vstoupil do dějin. A doktor chocholoušek? Toho si dokážu živě představit, kterak si to cválá po chodbě pro svoje vyšetřovací nádobíčko). To vše o sobě alespoň tvrdí, je však s podivením, že jakmile se optám na základě čeho soudí, že jsou inteligentní a pohlední - nedostane se mi odpovědi. Zároveň se pánové zajímají o to co hledám. Co asi? Jsem na chatu tudíž komunikačním webu a ráda bych si vyměnila pár kb dat.
Avšak přes veškerá úskalí je pro mě představa, že vylezu na ulici a tam si to štráduje jeden štramák za druhým, každý z nich má smysl pro humor, každý z nich je pohodový a sexuálně zdatný se mi líbí. Žila bych si jako v ráji. Ukázala bych a mladík by nadšeně přišel drsnou chůzí vášnivě mě objal a políbil načež bysme se oddávali hříchu. Jsou přece všichni dle svých slov sexuálně zdatní. Samozřejmě jsou i pohodoví takže chlapec by po aktu hezky vstal, všechno uklidil, přinesl mi rumíčka, masíroval zádíčka atd. a vyčkával zda-li ještě nedostanu chuť se milovat.
Ano, přiznám to otevřeně a bez zábran, mám ráda když jsem opečovávana. Stejně jako každá žena.
Jenom mě tak napadá, jestli by mě xchatová realita možná časem nezačala nudit...
21.Únor 2009,00:47
... omlouvám se všem co čekali nějaké šokující odhalení, ale jenom jsem chtěla vědět, jestli mi to zvedne návštěvnost...
... no a ted k tomu co jsem chtěla na svém internetovém deníčku zveřejnit...
Takže milí drazí hír kams chvilka poezie
V šeru pozdního večera a přítmí měsíčního svitu
sedím mlčky u okna a ty se mnou jsi tu.
Svíce a dvě číše vína dělí nás,
jako ostnatý drát.
Zajímalo by mě, kde stala se chyba že nechceš mě znát.
Plamen už dohasíná, ale né svíčky - je to ten náš.
CO bylo mezi námi je dávno pryč, ačkoli tvrdíš že rád mě máš.
15.Únor 2009,20:39
... naučili mě chodit, tak toho využívám - chodím na procházky...
... naučili mě číst a psát, stala jsem se gramotnou - tohohle taky využívám - čtu knihy...
... ukázali mi jak používat hromadnou dopravu, nepotřebuji tedy auto a ráda jezdím na výlety...
... dali mi vzdělání a životní zkušenosti, měla jsem proto udělat si vlastní názor...
... nechali mě ochutnat dobrý věci, proto nedržím dietu...
... dovolili mi, abych žila ve svobodným státě, tak toho využívám a žiju si jaxe líbí...
... ukázali mi, že na světě je mnoho krásných a zajímavých filmů, proto se nespokojím jen s americkou produkcí...
... dovolili mi studovat, proto ráda chodím do školy...
... mohla jsem potkat hodně zajímavých lidí, využívám toho, trávím s nimi ráda čas...
... dali mi šanci udělat chyby, z některejch jsem se poučila...
... dali mi šanci neprosrat život, tak toho využívám...
... takže by mě zajímalo proč se někteří serou do čeho nemaj a řešej hovadiny...
13.Únor 2009,17:54
Napadlo mě, že když se tak blíží naplnění prvního čtvrtstoletí mýho života, že bych mohla mentálně a společensky pokročit vpřed. A tak jsem spolu se svou kolegyní využila dlouhé chvíle na přednášce a vymyslela alternativní způsoby, jak sdělit lidem svůj názor společensky přijatelně:
Tak blbou a tlustou krávu jsem ještě neviděla.
Ne vždy se člověk setká s dámou slovanských tvarů jež není zrovna nejbystřejší.¨
Panebože, to je ale vůl!
A jéje, tento mladík si nezadá se sociologickým projevem domácího tažného zvířete.
Jdi do prdele!
Plně nesouhlasím s tvými postoji, mohla bych tě požádat o chvíli klidu?
Chová se jako naprostej kretén.
Je velice osobitý./ Jeho projev je naprosto specifický.
Je spolehlivej jak hodinky od vietnamce...
Více než okolí se věnuje svým světským a osobním záležitostem.
Bože, ta je ale hnusná!
Plně neodpovídá dnešním estetickým kritériím.
... no a takhle mi hrabe...
12.Únor 2009,23:09
... když mi bylo pět, přestala jsem věřit v ježíška ...
... když mi bylo devět přestala jsem věřit, že děti ností čáp...
... když mi bylo třináct přestala jsem věřit, že život ženy je fajn (dostala jsem menstruaci)...
... když mi bylo čtrnáct přestala jsem jako minimálně osvícený člověk věřit že po polibku se dá otěhotnět ...
... když mi bylo šestnáct přestala jsem věřit, že alkohol a cigarety jsou smrtelně nebezpečné...
... když mi bylo osmnáct přestala jsem věřit, že moje první nedětská láska bude někdo ušlechtilý...
... když mi bylo dvacet přestala jsem věřit, že budu gothic nadosmrti...
... když mi bylo dvacet jedna, přestala jsem věřit, že existuje monogamie (všichni kolem mě se opouštěli a zahejbali si)...
... když mi bylo dvacetdva přestala jsem věřit, že bohémskej život je ukázka toho jak moc jsem dobrá...
... když mi bylo dvacet tři přestala jsem věřit že heterosexualita je většinová...
... tak by mě tak zajímalo na co příjdu ve 24 ....
08.Únor 2009,21:26
Kdo absoluvuje ať už více či méně častěji cestu dopravními prostředky hodinu i déle si dokáže představit, jak dlouhou ta cesta umí být. Nehledě na to, že české dráhy musí mít na zdlouhavé cestování nějakou zvláštní divizi, protože jinak mi nikdo nevysvětlí že mají takového zpoždění - nevymluvíte mi že nemají zvláštní zaměstatnace, kteří vybírají zpoždění pro jednotlivé spoje. Jak jinak by pak cesta z Ostravy Svinova do Ostravy hlavního nádraží mohla trvat 45 minut. Sorry, ale tohle ujedu rychleji i na skládačce po babičce kterou v mezičase ještě pět krát opravím podle manuálu v maĎarštině vzhledem ke skutečnosti že maďarsky umím akorát Reklam a to díky televizní stanici AXN.
Ale z5 k tématu. Kdyžtak jezdíte tím vlakem a už nevíte coby nudou, protáhli jste se snad už i končetinama kterýma to je fyziologicky nemožné, krajinu máte naučenou jako třináctiletej poďopanej hošík obsah erotických stránek, ta knížka co máte sebou ačkoli obvykle vás neskutečně baví se nedá číst a časopis co jste si zakoupili je přečtený už snad pět krát a křížovky vyluštěné snad všechny (ano u časopisu typu Tina a Claudia a Sama doma natvrdlá s vařečkou v ruce to jde hned - ale to bych taky nesměla být občas až chamtivě šetřivá), když baterka na mobilu se zázračně vybije takže nemůžete nebožačkám a nebožákům ze svýho seznamu zasílat trapné sms, když propadnete neskutečné krizi nudě osmé dimenze stane se že se zaposloucháte do cizího rozhovoru. Teda mi se to stává i častěji, i bez té nudy.
Ale dneska mladík vykládál vcelku vtipnou historku. Jeho kamarád prý zažíval při cestování obdobná traumata a tak s léty se naučil veškeré cedulky ve vlaku ve všech čtyřech jazycích jak bývají uváděny. Tedy nevyklánějte se z okna, zde spláchněte, nepoužívejte záchranou brzu za jízdy, záchod, voda není pitná... Jednou prý dotyčný vycestoval a tu k němu přišel, nějaký cizinec jehož řečí byla řeč z těch popisků ve vlaku. Nevím, jestli to bylo tím¨, že znalosti daného jedince byly léta nedoceněny, nebo se chtěl vytáhnout mezi ostatním osazenstvem dopravního prostředku, každopádně si prý nasadil brýle, pomaličku otevřel okýnko a začal dané popisky chrlit na nebohého cizince s důležitostí, hrdostí a tvrdostí vedle níž by i hrdina béčkového amerického trileru jež vychází s mečem z plamenů vypadal jako naprosté neviňátko. Každopádně cizinec byl nevděčný místo, aby ocenil znalosti typu: Ve stanici nepoužívejte WC, Nouzový výtah atd jen zrudl, zažvachtlal prý nějakou nadávku a odešel.
Člověk je nevděčný tvor.
Taky by mě zajímalo jak zoufale jsem musela vypadat když jsem se táhla za udatného funění do schodů s kufrem plným brambor a zavařenin do schodů jelikož a protože mi přispěchal na pomoc metač ulice (nevím proč v devět večer v neděli metal ulici ale proč ne) a začal mi pomáhat s kufrem do schodů...
04.Únor 2009,20:26
Dnešek je dnem, který se mě vyloženě pokouší naštvat. Nejvíce se to daří propagačním prostředkům.Ale začnu pěkně popořadě.
Ráno jsem se probudila, ano já vím stává se to všem, jenže já se probudila s afrem na hlavě a o deset minut později než jsem měla. Takže jsem vyskočila z postele jako fanynka metroušskýho boybandu skáče radostí když dostane jejich neposlouchatelné cédéčko akorát že já vyletěla hrůzou. Po zjištění abstraktního díla noci na mojí hlavě jsem začala žhavit žehličku a pokoušela se upravit.
Po sebekritickém zhodnocení jsem si vzpomněla vzpomněla na rozhovor dvou třeťaček který jsem omylem zaslechla kdy jedna říkala té druhé že nechápe proč jí někdo závidí že se umí hezky namalovat krásně načesat a pěkně oblíct. Ta druhá jí chápavě pokývala. A já jen s odstupem času tiše záviděla. Nejsem ženská, která by vysloveně trpěla zažitejma komplexama ale když ty zrcadla ať dělám co dělám mi prostě lžou. Půl hodiny se češu, další půlhodinu se maluju a přesto když pak jdu někam tak buď ze zrcadla na mě mává jebák nebo mám nad vlasy auru. Taky bych si chtěla přijít takhle k jakémukoliv zrcadlu a říct si: Hele bejbe no ty se umíš načesat a jak krásně ses dneska nalíčila. Ti lidi jsou hrozní že ti tak závidí!
Paxem vylítla z bytu jako za starých časů z internátní jídelny po kung pau (nikdo mi nevysvětlí že do toho kuchařky nedávaly projímadlo) čekala jsem na hlavasu na martu. čekala jsem na martu na hlavasu tři minuty, čtyři a už bylo dvě minuty před odjezdem vlaku, zavolala jsem ji. Že prej sedí ve vlaku takže o5 ruměnka a la torpédo.
Ve škole mi pak začalo být blbě. Menstruace, perioda, mensky... Říkejte si tomu jak chcete ale já bych to nazvala zasraným prokletím ženy. Je krize když to příjde ale ještě větší a když k tomu ještě s menstručníma bolestma chodíte kolem plakátu daruj krev je vaše nálada totálně pohřbená.
Potom následovaly dvě hodiny angličtiny a úprk na brigádu a další cedule. Tentokrát mi dělal radost mc donald. Reklamní poutač u hlavní silnice - cítíš tu vůni a přede mnou kamion kterej musel jet snad na speciální smradící palivo, takhle nesmrděj ani třinecký
Ano milý strýčku Same cítím tu vůni!
29.Leden 2009,21:24
Můj pseudobrácha aneb Pietroi na tomto webu před časem strašlivě tvrdil že se dal na hadí sílu. Strašně zapáleně popisoval, co s tím zvládne a protože o tom mluvil opravdu zapáleně ale zbytečně dlouho a nezáživně po několika minutách jsem jenom kývala hlavou a byla myšlenkama jinde.
O pár týdnu později jsem byla s Lilinkou nakoupit čaje a já tam viděla čaj dračí síla. Okamžitě jsem nabyla přesvědčení že se jedná právě o tu cvokatinu se kterou Třaskal zase vyrukoval. Rozhodla jsem se tedy udělat mu radost a daný čaj jsem koupila.
Když jsem platila bylo mi divné že se paní prodavačka na mě dívá tak divně, ale řekla jsem si že to bude asi tím že mi to dneska obvzvlášť sluší usmála se a při odchodu začala vykládat naší drahé Lilince, kterak Třaskal barvitě líčil že před pár lety ji ovládal ale že teď už to není ono. Tak že mu ten čaj snad pomůže.
No a dneska jsem mu ten čaj hrdě předala s tím aby viděl jak na něj myslím. Z předsíně se ozvalo "Ado, tys mě zase neposlouchala, nebo si děláš srandu?"
Abych svůj intelekt přibarvila, přiběhla jsem k němu začala kolem něho nadšeně poletovat a vysvětlovat mu jak tu dračí sílu teď bude moct pořádně rozvinout.
Spražil mě pohledem a ukázal mi podtitulek toho čaje, kterého jsem si nevšimla...
Já mu totiž místo mystického čaje jež v něm probudí mága koupila čaj na potenci, sexuální chuť a sílu...
... příště si raději přečtu, co komu kupuju...
... hodně jsem se zarděla...
15.Leden 2009,08:43
Lednička zela prázdnotou a tak mě napadlo stavit se do kauflandu na nákup. Je to po cestě ze školy, tak jsem si jen tak odběhla. Když jsem stála u pultu s lahůdkami a přede mnou nakupoval pán hodně pomazánek. Tak nějak mě navnadil, měli tam sýrovou pomazánku, kterou ostatně mám ráda ve slevě a tak mě napadlo že si ji k tomu eidamu budu přát. Dřív než jsem se stihla dostat na řadu pán přede mnou se zeptal. Do kdy že ty saláty má spotřebovat. Napadlo mě, že to je dobrá otázka a tak jsem nastražila uši.
Paní prodavačka: Já bych si to nikdy nekoupila, tohle si dělám sama doma. Ale spotřebujte to maximálně do zítřka. Pak bych to neriskovala.
Hrklo ve mě. Každopádně když jsem se dostala na řadu vylezlo ze mě akorát: 15 deka třicetiprocentního eidamu.
... co kdyžtak z toho bude niva...
Taky se Šárka konečně rozhodla pracovat, udělala mi tím obrovskou radost. Ono přecejen když se vám spolubydlící svěří že se rodiče rozhodli ji nepodporovat dokud si nenajde job a vy ji nevidíte moc makat. Trochu znejistíte, nebo teda alespon já. Že prý půjde do Tesca. Zaradovala jsem se a varovala ji, že si zaměstnanci na ně docela stěžují tak at si dávaj pozor a že pokud všichni odchází tak to taky nebude sranda...
První pracovní problémy nastaly v sedm ráno, když měla vstávat do práce. Pokusila jsem se ji dodat podporu a upozornila ji že tramvaje jezděj už od pěti, že supermarkety maj otevřeno už tak čtvrt hodiny a že si to museli připravit stejně jako otevřeno má už i tadyhle pekárna a že to pečivo už taky nějakou dobu napečeno je a že to má vlastně luxus si takhle vstávat.
S neochotou vstala a šourala se do koupelny.
Odpoledne jsem pak jela do Boskovic za mým milovaným a když jsem se po krásném randěti vrátila taxem se ji zeptala co první den v práci, jak bylo?
Prej že zjistila že by musela dělat dvanáctky, že by musela dělat i o víkendech a že to nechce. Překvapivě, když se hlásí do supermarketu, který ještě k tomu jede dvacetčtyři hodin denně.
Upozornila jsem ji tedy na pozici prodavače koberců co jsem viděla že hledaj. Prej že chce brigádu ne job. Ale proč když ji vyhodili z pajdáku? Nerozumím tomu.
Taxem ji doporučila ať jde na livechat, nebo šlapat. Že si bude moct makat podle svýho a vlastně se v jejím životě nic moc nezmění akorát za to bude mít prachy.A ještě k tomu slušný. Nerozumím proč, ale strašně ošklivě se na mě podívala...
08.Leden 2009,20:47
Pokukovala jsem po něm na silvestra.
Pak jsem se ho zeptala jak líbá a na to jsme strávili dlouhosahlym rozborem francozske lingvistiky vecer.
Par dni na to jsem mu prala k narozeninam a rekla mu ze mi bude cti stravit minimalne dalsi rock po jeho boku.
On souhlasil. Ano mi drazi jsem bestialne zakoukana drzte mi palce aby tentokrat nebyl vůl. On je totiž totální andílek je opak mě. Opak zvířete:)
Že bych konečně potkala NĚCO JINÉHO NEŽ parodii na chlapa a naše hippie rumová víla se zamilovala!
Ano, asi to bude tak.
Pro teď určitě.
Cítím se happy dostála jsem komplementárního pocitu k rozmnožovacímu pudu.
I am in love my darlins :)
04.Leden 2009,11:49
Takže milí pánové, opožděně ale přece vám do rocku 2009 vinušuju:
abyste každý měsíc chytli strašný křeče do břicha, nohou, šly na vás návaly horkorka a pak tejden museli chodit nastřelení nebo pod svými intimními partiemi nosit minimadraci.
aby se do mody dostaly strašně úplé pánské legíny pod které by se nedalo moc nosit spodní prádlo a tudíž by byla na první pohled poznat vaše výbava - i my ženské bysme na prvni pohled poznaly vaši základní výbavu a mohly si povídat ten má ale... poznali byste tak co zažíváme my, když hodnotíte naše poprsí
abyste se stali primárním sexuálním objektem čekalo se od vás že budete modními doplnky a budete jen dobře vypadat a všude byly jen fotky polonahejch nadrženejch chlapů
to a víc vám všem přeje rumová víla
28.Prosinec 2008,21:32
Když jsem v Karviné, ráda si zajdu na místní bazén zaplavat. Ať už sama nebo nebo s přáteli. No s Evičkou. A dneska se mi tam stal příšerný trapas.
Abych to ujasnila strašně ráda plavu na zádech, jenže někteří lidi při těch svých kraulech a bůhvíčem strašlivě šplouchaj. No a pán vedle mě stříkal kolem sebe naprosto šíleně a tak jsem se rozhodla že tam je relativně málo lidí a já bych si vklidu mohla dát jeden bazén na zádech.
Líná huba je holé neštěstí a tak jsem přistoupila k pánovi že ho poprosím:
Prosím vás, mohl byste chviličku nestříkat, ono když jsem na zádech tak mi strašně stříkáte na pusu.
Muž zrudl a začal se vymlouvat že raději teda půjde.
Mi pořád nedocházelo, cože jsem to řekla nebo respektivě že to co jsem vyslovila může mít i jiný význam a tak jsem pokračovala.
To je v pořádku, mi nějak nevadíte stačí když nebudete stříkat já si to dám jenom jednou na zádech...
Otočila jsem se a plavala, po tom pánovi se slehla zem.
Mi došlo až po třetím bazénu cožejsem to vlastně vyřkla. Měla jsem chuť se odpařit jako pára.Zmizet! Tiše jsem jen doufala že můj proslov nikdo jiný neslyšel a dala si předsevzetí že na bazéně už raději nepromluvím či si šest krát promyslím, co chci říct.
TOHLE BYLO DĚSNÝ!
takže pozor na pusu...
21:15
TOhle je naprostej úlet a je to naprosto dost dobrý!
http://www.youtube.com/watch?v=nYfpynEV2sw&feature=related
Tohle je zase drobnej výlet do klasiky, maximální úlet - brouci zpívaj skopčácky!
http://www.youtube.com/watch?v=sJ27gdIZOe0
Ska-p - maximální úlet - oficiálně to je ska punk, ale podle mě to je něco mezi punkem, hudbou k mexické telenovele a skáčkem
http://www.youtube.com/watch?v=OurGZr5EGLY
09:25
Můj milý debilníčku,
asi jsi to už všechno postřehl, ale opakování je matka moudrosti, proto bych Ti chtěla sdělit, že bych si přála žít v americkým filmu.
Proč?
No jednoduše, protože
- bych nepotřebovala řidičák, taxík by byl vždycky čirou náhodou tam, kde potřebuji a zadarmo mě kamkoliv odvezl. když bych si tak lezla z auta a neplatila ještě popřál vesele vánoce a mile se usmál
- když bych si nakupovala v obchodech moje kreditka byla čirou náhodou platinová, vždycky bych měla při sobě přesný obnos peněz, když už bych byla čistá jako lilium tak by se pokaždé našel někdo kdo by to za mě zacáloval nebo zrovna vykradli obchod takže bych si s tím mohla v klidu odejít
- mohla bych si kráčet, kudy chtěla s jakýmkoliv obnosem, čímkoli.uměla bych buď nějaké bojové umění, nebo by se zrovna ve chvíli kdy bych byla v nesnázích objevil někdo, kdo by mě zachránil.
- kdybych se narodila do chudejch poměrů buď bych se z toho vytančila, vyzpívala, nebo mojí životní láskou byl nějaký fešný miliardář
- moje trable s láskou by byly protože jsem se rozčílila kvůli nějaké naprosté prkotině, samozřejmě že by onen pan pravý vždycky za mnou přiběhl jako ratlík a omluvil se kterak se choval jako vůl ikdyž by byl logicky v právu
- vždycky když by se do mě někdo navážel či jakkoli jinak mi ztrpčoval život byl by po jedný písničce kdy by se mnou celá skupinka věrných přátel na život a na smrt proti němu bojovala úplně na dně. Potrestán a zesměšněn.
- vždy když by se situace zdála bezvýchodná našlo by se nějaké řešení, samozřejmě že všechny potřeby k němu by ležely v dosažitelné blízkosti plně připraveny
- problémy doma by byly naprosto primitivní, nebo jenom na oko a když už by ne tak by přišel santa klauz, který by naší rodinu stmelil, všichni bychom si z ničeho nic strašlivě rozumněli a žili jeden pro druhého
- vždy když bych byla v nějakým průkaku, tak by přišel někdo, kdo by mi přesně analyzoval situaci, našel veškerá možná řešení daného problému a zbytek tak nějak ošéfoval
- když už by se nikdo takový neobjevil tak by se to všechno vyřešilo samo od sebe
- za předpokladu že bych si našla partnera absolutního trotla, vždy by se objevil princ jako z pohádky který by mi ukázal cestu životem a miloval mě jako já rum.
- když bysme si vyznávali lásku - třeba na maturitním večírku, kde by čirou náhodou kolem půlnoci ještě nikdo nebyl ožralej jak doga, nedělil se o veškeré pochutiny jež za večer skonzumoval s přihlehlým křovím, popřípadě nenavazoval internější vstahy se svou kolegyní o kousek dál - tak v tom případě žebychom si vyznávali lásku vždy by to bylo s výhledem na moře, nebo v krásným altánku veškeré spolužactvo by se začalo s naprostou samozřejmostí vytrácet abychom byli sami a nerušeni.
- po svatbě kdybychom nežili v nějakým luxusním sídle u moře, skromném bytě v srdci new yorku, velkým baráku v san franciscu, tak bychom skromně žili ve skromném bytě 3+1 v historické zástavě v centru paříže
no a takhle bych mohla pokračovat
ó bože dej nechť žiji v americkém filmu.
25.Prosinec 2008,12:46
Z dlouhé chvíle mě napadlo sepsat všechna ta přání co mi přišla. Všem za ně děkuji :) Je fajn když si na mě někdo vzpomene :)
Marta
- kolegyně spolusedící
Versovat neumim, tak jen par slov: na vanoce a do noveho roku lasky a pohody dost preje marta
- strucny, vystizny netrapny a nekycovity, akorat mě to příjde trošku odbyté
Byt
- když jsem byla v anglii chtěla jsem si najít bydlení v práglu a odstěhovat se tam. no nakonec jsem skončila v brně ale s tímhle týpkem si tak nějak nezávazně vždycky během rocku napíšem tak pět sms
Krasne Vanoce, bohateho Dedu Klause a Santu Mraze. Je cas zabalit kapry, upect darky a zabit vanocku... Hlavne to v tom sklonu nepoplet :o) Krasne svatky preje Fila :)
- mladýmu pánovi se nedá zapřít smysl pro humor originalita a znalost pravopisu
Terka Voš
- kolegyně od nás ze třídy
Vesele Vanoce s tastny Novy rok! Preje Tereza
- nic originalniho, strohe, ale vystizne a nekýčovité což oceňuji
Mirunka
- kolegyně
ahojky, preji ty nejkrasnejsi Vanoce a hodne darecku pod stromeckem a vse nej do Noveho roku 2009. pa pa Mirunka
- k tomu snad ani neni co dodat, prostě naše typická Mirunka :)
Irenka
- občasná spolubrigádnice
Krasne Vanoce a jen to nejlepsi do noveho roku preje Irena! :D
- klasika
Evka Voš
- alias Lili, moje milá skoro sestra
Muzem mit tisice prani, tuzeb a snu, ale jen stesti laska a pratelstvi dava svetlo nasim dnum. Vesele svatky a stastne dny v Novem roce preje Evice
- sofistikovane, originální ikdyž zní mírně klišovitě
Vladushka
- má drahá kamarádka z karviné, asi tak před dvěma tydnama jsem se na chuděru utrhla at mi neposílá rasistická seriová a neosobní přání která jsou navíc dementní řetězák - no co, to co mi poslala byl fakt des
ahoj. stastné a veselé vanoce, plno darecku pod stromeckem, pohodicku a vse nejlepsi preje tobe i tvé rodine vladka
- klasika, mě i třaskalovi přišlo něco jiného takže přidávám bod za originalitu
Hájková
- tohle přání mě příjemně překvapilo, paní Hájková je naše pedagožka a milá mého spolužáka, rodinná škola no
Preju krasne svatky, plne radosti a pohody, svatky, kdy se plni vsechna prani. Stastne a vesele Vanoce! Daniela
- klasika, jako z nejakeho vanocniho, zdobeneho prani :)
Michal Xchat
- myslím že tohle uložení v mým seznamu mluví za vše a zbytek si pro pohodu vánoc nechám pro sebe
Upecte kominy, nepstte santu, pouzij cement nebo maltu. Otevri okno, nasad si kulisek darky vam prinese jedine jezisek. Vecer plny prekvapeni pocit, ktery nikdy neni, dobre jidlo do briska bohateho jeziska preje MIchal
- lacina versovacka, ale ocenuji otevreny nesouhlas s amerikanizací naší kultury :)
Hobitka
- bývalá spoluintračka
Na Vanoce plna briska, spousta darku od jeziska, pohodu a klid, tak jak to ma byt . Po dalsi rok zdravi, stesti a at se mas porad hezky. Preje Lucka
- čítankovej kýč, aspoň že si na mě vzpomněla
Prcek
- bývalá spolužačka ze střední
Na vanocni stromecek povesime zvonecek. A az svicky zaplanou srdce spolu zustanou. Hodne stesti, zdravi a lasky nejen o Vanocich preji... Gontkovi
- uhá další kýč ale zase to zdraví se celkem hodí a štěstí je základ :)
Martinka
- exkolegyně z pomaturiní angličtiny
Vanoce plne radosti, rybu temer bez kosti, od Jeziska plny ranec, na silvestra hrisny tanec, po pulnoci pevny krok a pak stastny cely rok! Preje Martinka
- ikdyž to není nic originálního oceňuji pramalou kýčovitost, hrisny tanec by se taky hodil stejne jako zbytek sms
Henix
- viz přátelé
Na brehu Nilu v hlubokem toku, myl si slon prdel vic nez sto roku. A ja Ti preji tak dlouhe ziti, jak dlouho trvalo slonovi myti. Vesele Vanoce a stastny novy rok.
- obhroublé přání, ale zase originální a je vidět že nejen mě ty vánoce se...
Fouklina :)
- viz luciferek v přátelích
Hvezdny pozdrav sneznych vlocek, mnoho darku pod stromecek, hodne stesti, kupu lasky a prsiti rok zadne vrasky. Krasne Vanoce preje L
- no aspon originalni podpis
Pavla 2008
- slečna kterou jsem potkala minulého silvestra
Stastne a vesele svatky vanocni plne splnenych prani, v novem roce spoustu stesti a pevne zdravi.
- klasika a navíc gramaticky dobře
Jana 908
- byvala spoluintracka
Jezisek pomalu zapraha sane, za oknem je videt prskavek svit. Zavri oci a nastav sve dlane, lasku a stestido nich si chyt. Krásné vánoce preje Janicka + Zbynek
- ať žije kýč, jsem nevěděla, že ježíšek jezdí na saních a před manželskou poradnou jsem si taky nevšimla žádného cvoka co by poletoval po cestě s prskavkou v rukách. Naštěstí máme kousek od baráku hasičskou stanici a sousedi jsou psychologické centrum, nehledě na to že kousek je záchytka, takže...
Marcelek
- můj drahý spolubydlící
Ahoj Adel Vsechno ad jsde jako po masle, kdo Te ma rad mozna se. Preju skvelou naladu a pod stromkem velkou hromadu!
- ten prvni vers jsem tak nejak nepochopila ale juchů - jeden z mála se obtěžoval změnit aspoň jméno a to bych zrovna do Marcelka ani nečekala protože mi občas připadá že mu příjdu neviditelná, teda krom chvíle kdy za mnou příjde nějaká sestra, to je hned družnej...
Evka
- má karvinská Evička
Něžné světlo svíče, večer odrazí se od rolníček, kraj pod sněhem tiše sní , ať Tvoje přání vyplní. Přeji Ti nádherné a kouzelné Vánoce.
- kýč, tohle stejný přání dostal i Třaskal, no aspon že si vzpomněla
Pani Danka Voš
- bývalá kolegyně
Uz jsou tady zase, ve sve plne krase vanoce a zimni hratky, tak ti preji pekne svatky. Vesele Vanoce a kouzelny Stedry den preje Danca
- kýč, který se dá přežít a není až tak hrozný a ještěže si vzpomněla
20.Prosinec 2008,12:47
Takže mí drazí,
zrovna jsem si takhle čučela na bednu a taxi tak přepínám až vyvalím zobák div zadek nezvednu.
Ano, já vím trošku slabý pokus o poezii ale každopádně chci sdělit že takhle bude vypadat můj kindoš přemejšlím nad jménem co takhle Janis Oklešťková, Sandra Oklešťková nebo Jimmy Okleštěk nebo ještě třeba Angus nebo Malcolm Okleštěk co myslíte :)
Každopádně z5 k tématu - takže sestry ten můj kindoš to takhle bude válet na kejtru!
http://www.ceknito.cz/video/264724
pac a pusu vaše rumová víla
13.Prosinec 2008,08:19
Mám takovou teorii, že čeština je jazyk kterým se domluvím všude a s kýmkoliv. Sice by se nejdnalo o fundovaný rozhovor na téma rozbor piccasova modrého obodbí, ale pro nákup či optání se na cestu popřípadě nějakou drobnou pomoc mi čeština bohatě vystačí. Tak například když potřebuju rozrazit kdekoliv dav stačí hlasitěji oznámit PARDON, je to takový internacionální výraz a pro danou situaci se hodí, nebo zařvat s dovolením sice tomu nikdo nerozumí ale všichni se obvykle otočí kdo to tu tak huláká což je ta pravá chvíle využít pozornosti davu k tomu, aby mi uhl.
Nebo třeba jsem jela tramvají. Nějaká slečna se tam marně pokoušela označit si jízdenku, evidentně na ní byly znát jižanské rysy. I zželelo se mi slečny a vyzvala jsem ji aby mi dala tu jízdenku že ji ji cviknu. Ona mi ji podala, já danou činnost provedla poděkovala mi svým jazykem a věnovaly jsme se svým záležitostem.
Takže milí drazí puberťáci a progresivní frikulíni neprzněte nám ten náš krásnej jazyk a tu angličtinu místo do češtiny používejte v hodinách angličtiny nebo když už pro konverzaci s cizincem čeština nestačí.
Děkuji za pozornost.
Pac a pusu
vaše rumová víla
05.Prosinec 2008,07:57
Je tady prosinec a s ním tak nějak moje zimní depka. Nejsem slečna, která by trpěla nějakou jarní únavou, podzimní depresí nebo něčím s podobným názvem, čím někteří lidé ospravedlnují své neurozy. Nevadí mi, že se brzy stmívá - naopak mám noc ráda a v tom Brně taky zase taková zima není. Jen ten prosinec mi působí zle.
Prosinec začíná mými dámskými dny, kdy naštvaná na celý svět a jeho nespravedlnost házím vražedné pohledy na plakát lákající na dárcovství krve.
Pak se ocitnu v kině, kde zatímco si u filmu ničím nervy strachy o jednoho mladého pána, taxi to skoro rozdává vedle mě moje drahá kamarádka se svou drahou polovičkou. Já jen sedím na vedlejším sedadle jako kůl v plotě jako poslední křen...
Radost mi ani nepůsobí pohled na kalendář. 19 dnů do Vánoc. Kdo mě trošinku zná ví, jak tyhle svátky nesnáším. Celej advent se prodírám vystresovanýma davama, který se snažej nakoupit dárky. Semtam na svobodáku do mě žduchne někdo notně osvařákovaný, omedovinovaný a v tramvaji se uchází o obsah mojí peněženky socialně slabší spoluobčan a o mé nervy kořala který si mě z nějakého blíže neurčitého důvodu plete s opěradlem. Jakmile toto všechno absolvuju příblíží se onen štědrej večer. Dáme si matinčinu úžasnou hrachovku, čaj s rumem přičemž si zachrochtám. Pak rozbalíme dárky, kterejma je obložen vánoční stromek. Místo rodinný pohody se Liduš a Věrka rozvalej jako pokaždý co je vidím na gauči a začnou pochrapávat, takže místo rodinné pohody se odvalím k PC nebo zabedním k sobě do pokoje, protože v rodinách mých přátel rodinná pospolitost funguje takže nemám s kým sdílet svou averzi.
25. se pak mám chut ukousat nudou
26. se nuda ještě prohlubuje a večer se má deprese vyhrotí, zase mi dojde jak málo jsem toho ještě zvládla a jak moc mi ráno zase bude. Ano, dvacátéhosedmého prosince budu mít své čtyřiadvacáté narozeniny.
Zase o rock blíž k důchodu...
19.Listopad 2008,15:44
Čekala jsem na jednu známou takhle na Grohově a opírala se o zeď, protože ta daná zrovna nepatří mezi nejdochvilnější hrála jsem si tetris pro zkrácení dlouhé chvíle. Když v tom kolem mě prošel jeden z takových těch moc vlnitých a ošklivých pejsků a už už zvedal nožičku když v tom jsem snad díky nějaké sebezáchově uskočila. Vyděšeně jsem na paní vykřikla at si ho odvede že nejsem patník. Paní se rozčepýřila jako krocan těsně před bojem a upozornila mě na to že se nesmím divit, že jsem vlastně převýšení terénu, že ten pejsek za to nemůže.
Jelikož mě napadaly jen vulgarismy, tak jsem raději popošla o kousek dál a nechala paní a jejího pejska co má rád vyvýšeniny terénu jít dál.
10:31
Seděla jsem takhle ve vlaku a ve svinově přistoupil mladý pár. On vypadal jako takový medvídek, zarostlý a kulaťoučký a ona nevinná panenka. Na zem si postavili od maminky pečlivě nabalené tašky se surovinami a chystali se je konzumovat.
Miláčinku, spapáš si ten chlebíček? Ozvalo se z úst toho mladíka. Měla jsem pocit, že halucinuji. Mladík ani nejevil známky humoru. O něco později jsem jen hořce litovala, že jsem si nevzala sebou sluchátka a nemůžu pokračovat. Ty zdrobněliny se opakovaly a to v horší míře. A já se zamyslela. Proč dvacetiletí lidé, vysokoškolsky vzdělávaní potřebuji infatilně žvachtlat jako pětileté děti. Neříkám, že jsem nikdy zdrobnělinu nepoužila a občas mi nějaká neuteče z úst, ale proboha jak může být sexy žvachtlající chlap.
Sice je pravda že já s mým estetickým vkusem zástupem tragédů nemám právo moc moralizovat, ale...
Taky jsem na libimseti objevila profil týpka. Strašně pěkný, ale píše tam jak umí fotit a jak se věnuje umění. Takové vychvalování mi příjde až kýčovité. Nevím, jestli je to společností ve které se nacházím, ale tak nějak mi příjde přirozené, že si občas omrknu nějakou uměleckou výstavu, že občas zajdu do divadla, že si občas přečtu nějakou knihu, nebo že občas mrknu na nějaký film který není zrovna hollywoodským trhákem...
03.Listopad 2008,10:30
Až to dočtete zavřete oči, pohodlně se usaďte na tom, na čem sedíte, pokud to zrovna jde a představte si že sedíte na harleji, kterej pod váma dělá to svoje hudli hudli a vy se projíždíte krásnou prosluněnou krajinou a je vám fine. No tak přesně tyhle emoce a představy ve mě evokuje takhle hudba
http://www.youtube.com/watch?v=JS47QWBycHw&feature=related
A ještě jedna tentokrát od Hammerfallu ta je zase jako milování chvilinku vášnivá jako když se nemůžete nabažit těla toho s kým zrovna souložíte a chvilinku klidná jako ty momenty když se ta těla do sebe vpíjí.
http://www.youtube.com/watch?v=6dW6aNAZGTM
hezký metalový den :)
pac a pusu rumová víla
31.Říjen 2008,09:17
Tenhle příběh jsem už vykládla, takže kdo to slyšel klidně může zavřít okno je to tragikomický příběh o rumové víle a orangutaním princi (takhle jsem ho musela prostě nazvat, jinak to nejde)
Seděla jsem takhle na lavičce, na autobusáku a neměla co dělat. Taxem zírala kolem a v tom si přisedl na týpek a já zjistila že má stejný mobil a protože mě ještě čekala hodina před odjezdem, přistihla jsem se kterak se nebožáka ptám jestli nemá nějakou zajímavou hru nebo něco v telefonu. Tak nějak jsme si začali jsme si vykládat, bylo to jako v nějakém americkém slaďáku, oba vysmátí. Veselí. Mladí lidé, které svede xobě náhoda a zjsití že mají společné zájmy. Překvapivě jsme si vyměnili čísla a já ho poslala na bus, protože to vypadalo že by mu ujel. Tak výborně jsme si vykládali.
O pár dní později jsem mu napsala. Jeho odpovědi byly až překvapivě stručné. Taxem se rozhodla, že mu kdyžtak napíšu a popřípadě si vymažu jeho číslo. Napsala jsem mu, že asi není moc nadšený z mého psaní mu a že ho vlastně i chápu, protože já bych se v daném stavu, kdy mě potkal zlekla sama sebe. Napsal mi že má přirozenost rád. Napsala jsem že přirozenost je fine, ale že antiperspirant a žiletka jsou celkem skvělé věci, které se v životě hodí - nehledě na dalších pár hygienických potřeb. Odpověděl mi že i bez toho se dá žít.
Zatmělo se mi před očima! Cítila jsem se dotčená. On si o mě myslel že jsem nějaký křovák, že se tak na mě usmíval a bavil se se mnou? Na co proboha kdy šahal?! Co to je za hovado. Vím že mě potkal nenamalovanou utahanou a nevyspanou, ale ikdyž občas k tomu nemám až tak daleko NEJSEM HOVADO!!!
Takže stručně a jasně. Milane, bobr patří k řece ne do kalhotek! A tip dne na závěr: Zajdi si do pavilonu opic v Brněnské zoo, bejbe, ručím TI za to, že tam se nebudeš moct vynadívat!
30.Říjen 2008,20:45
To že někteří týnejdžři by zasloužili za prznění češtiny přes držku asi nikomu říkat nemusím. Každopádně to hle jsem vyhrabala na nějakým blogu tady a je to strašná prdel
http://www.youngstyle.cz/wypatlator
20:12
Byla jsem takhle na návštěvě u svojí drahé karvinské sestry Evy, zahrály jsme si mikádo, kterému jsem v poslední době propadla, popovídaly si a já si pak ještě zašla do tesca, potřebovala jsem citron a měla chut na balkánský sýr.
Cestou z tesca mě napadlo, že by nebylo od věci se svézt busem. Pro ty, co to neví - používám obvykle meziměstské linky, protože ačkoli bydlím v centru města MHD k nám prostě nevede. Nemá cenu za tím hledat logiku, nemá cenu to řešit. Prostě jezdím buď autobusy do Havířova, Ostravy nebo Orlové. Myslím, že i méně bystřejší čtenářku/čtenáře jistě napadne co se mi stalo, ale pěkně popořadě. Sedla jsem tedy do autobusu a pro zkrácení cesty se jala hrát si tetris. Hra mě opravdu pohltila, dokonce natolik, že když jsem se podívala z okna zjistila jsem, že jsem na půli cesty mezi Ostravou a Karvinou. Z úst mi vypadl vulgarismus označující prostitutku začínající na Ku uprostřed s r a končící na va - ano dopustila jsem se hrubosti a použila slovo a kurva! naštěstí si mě řidič nevšiml. Ono vysadit mě z autobusu, skončím v ne zrovna bezpečné části osídlené sociálně slabšími spoluobčany, jaxe tomu tedkom moderně říká. Byla jsem malá Adélka, hodně malá Adélka. Tichá a nenapádná. Do Ostravy jsem dojela v pořádku. Měla jsem hodinu a půl, takže jsem se vydala na procházku.
První co mě napadlo bylo se podívat na stodolní, do Éčka, klubu kde jsme chodily/chodili když mi netáhlo ještě ani na dvacet. Prostě se tam jenom porozhlídnout, zavzpomínat.
Shodou náhod se tam zrovna nalejval expartner, po chvilce zírání a odhadů jsme zapředli konverzaci, jež skončila naprostým fiaskem.
Potomco mi snad v opilosti přiznal, že jsem přibrala a že jsem vypadala mlaději jsem se na něj usmála a odvětila mu, že je celkem logické že po pěti letech pořád nebudu vypadat na osmnáct což názorně poukazuje že on se narozdíl ode mě nezměnil, že je pořád stejný idiot a protože i on je starší a s věkem sexuální potence u mužu klesá že by mě překvapilo kdyby s takovou svůj penis používal k něčemu jinému než čurání. Patrně jsem mluvila hlasitěji než bylo záhodno. Od vedlejšího stolu se lidi začali otáčet a patrně se i můj proslov mému expartnerovi nelíbil, neb mě nazval turem domácím.
Myslím, že bude lépe když se zase pět let minimálně neuvidíme :)
PS: Ta hrubka v titulku je schválně, zajímalo by mě, jestli se na tenhle článek takhle podívá víc lidí :)
24.Říjen 2008,09:17
Seděly jsme takhle ve stejkáči s mojí drahou Alenkou alias Doorsis a Evičkou knihovnicí, třetí pivo se přihlásilo o slovo a my tam jako klasicky začaly rozebírat různý prasárny a zjistily nezávisle na sobě že máme širokospektrárlní mužské obecentstvo. A pak jsme se rozhodly, že budeme platit. Ti kdo ještě stejkáč nezažili netuší, že obsluha bývá často neurotická a že dovolat se jí je kolik krát heroický výkon. Chtěly jsme platit. Mávám na číšníka-nic. Zvednu účet a jím vlaji ve větru-nic. Vlaji nápadně nejen účtem ale pomalu už i sebou a číšník na mě: Už jdu za tebou. chvilka šoku, číšník přišel, spočítal částku, podávala jsem mu vyřčenou sumu, usmála se a odvětila : tady to máš číšník: vem si zpátky kotě - já: to je dobrý brouku, nech si to jako tringelt.
Holky byly v křečích.
A já si vzpomněla že tohle se mi nestalo poprvé. Už jsem jednou měla obdobný vztah před rockem, dvěma se zubařkou, kdy mi začala na férovku tykat a řekla mi ať si lehnu. no a já ji s úsměvem odvětila: dobrý, však mě vyvrtej jak uznáš za vhodné. Ty to máš vystudované, hlavně si dej záležet a buď něžná. Zubařka tenkrát byla celkem uleklá a tak jsem ji vysvětlila že ona mi nabídla přátelské tykání tak jsem to přijala. No a od té doby jsme měly takový přátelský vztah což je se zubařkou celkem fine akorát kde je jí dneska konec netuším :)
Taky se ještě občas stávám svěřovatelskou vrbou některých pokladních, kdy mi povykládaj jak je to dneska štve. Na jejich pozdrav Dobrý den totiž kolik krát odpovídám:Aby byl. :) Kolik krát mě pochválej i za slušný vychování že řeknu někdy děkuji a prosím. Jo jo, kdyby věděli, že ten nevinnej výraz není ztělestnění čistého ducha ale jen a jen prozaicky kocovina.
Nic konec vylejvání mojí choré mysli.
Fičím se oblíct a na zelňák a pak k volbám, kde bude houba, tak ať mi to sekne :)
Pac a pusu vaše Rumová víla
17:28
Byli jsme na tancovačce a tam přišel týpek, známý mojí známé a řekl že jsem divná a já se usmála a řekla, že děkuji, že tohle je moje nejoblíbenější vlastnost na kterou jsem pyšná. A on se divil ještě víc. Jenže já byla opravdu ráda, že mu příjdu divná. U jedince jež nosí tričko nike s nápisem přes celou hrud, už sedm let má stejně gelované vlasy a z karviné vyjel naposledy před rokem kdy jel do ostravy, protože ho k tomu donutili kamarádi aby mohli frajeřit, že byli na stodolní. Ano přiznám se, od těhle egoistických, maloměstských týpků je pro mě nazvání divnou lichotka.
A taky jsem nedávno potkala svou bývalou spolubydlící a seděly jsme spolu před intrem a povídaly si a přišla její spolubydlící a obě mi vykládaly jak mají nemožně tlustou mistrovou a strašně se jí smály a divily že to autíčko je malé a jaxe tam může vlézt. A já se jich zeptala jestli jim to nepříjde trapné se jí takhle posmívat, že třeba může mít nějakou nemoc a proto je tlustá že jak by bylo jim a ony se zastyděly. Mimo jiné ta jedna celkem koktá a ta druhá měla velký zadek.
No a já tím tak nějak jenom chci říct, že vždycky pro někoho budete divní, blbí nebo tak a že vlastně ono ten, kdo vám nadává na tom může být ještě hůř takže je to vlastně lichotkou. Takže - NASRAT! Žijme si svůj vlastní život podle svýho:)
03.Říjen 2008,08:16
Tak konečně bydlím ve svém vysněném pokojíčku. Sice ten fešák co je můj spolubydlící stratil mírně svůj glanc potomco jsem měla tu čest ho vidět v úboru dědy homolky s porostem na obličeji jež by mu záviděl i jediný člen loupežnické bandy lesa řáholce, ale pořád je tam fine, úžasně skvěle (ano ano, plně si uvědomuji že i na mě v pánských trenýrkách a tričku jež vypadá že pamatuje francjosefa rozcuchem hodným děsivé čarodějnice taky nejsem zrovna k pokoukání, jenže JÁ nejsem ve SVÉM ZORNÉM POLI, čili sebe neděsím). Mám tam klid, teda pokud si v noci neotevřu okno. Pro ty co to neví - bydlím na hlavní trase - hospoda - rozjezd. Takže když v noci otevřu okno je to jako bych si přímo stoupla k alkoholem posilněnému jedinci jež má potřebu ukázat rozsah svých hlasivek. A taky pokud zrovna před teranovou nepobíhá ten blb se svou bandičkou jež má po třebu vyřvávat kterak Ježíše potřebujem. Asi si pořídím vzduchovku a až ten blb začne řvát pěkně to do něj naperu! I můj pacifismus má své meze...
Taky jsem se rozhodla, že si budu muset popovídat se svým drahým spolubydlícím na téma skladování potravin. Je vtipný. V naší ledničce jsou v těch kastlících na zeleninu co jsou ve spodní části ledničky uloženy těstoviny, mouka, cukr krystal a strouhanka. Na základě logického úsudku jsem došla k tomu že Píta to být nemůže, protože Bára by ho už upozornila... Takže zatím to mám jenom jako vtipnou vložku pro návštěvy :)
A navíc! Milí drazí! Já jdu dneska na Glassy! Juchů! Jo a rohodla jsem se že krom přestávání kouření - mimochodem dneska v osm nula nula to bylo tejden co jsem se rozhodla nekouřit - že začnu i hubnout!
Třeba ze mě ještě slovy listra z červeného trpaslíka bude Vitamínové pako co cvičí :)
Přestaň kouřit, přestaň pít! Chcípneš nudou ale fit!
