mmmmmmmm 23.Prosinec 2008
hodina a půl........hmmmmmmmm........ vstala jsem moc brzy... to jsem nevychytala.... jsem nervózní.... že mi uletí letadlo nebo tak.... při tom vánočním bordelu co všude kolem panuje by nebylo divu.... poletim v sukni, kozačkách a kabátu - budu reprezentativní - lol....odklidila jsem vsechno s povrchů a poliček a tak... doufam, že se mi Steffi nebude hrabat ve věcech, zatim co tu bude spát... to by mě naštvalo...nudím se a jsem nervózní... to zmeškané letadlo do Londýna na mě má nějaký blbý vliv...ani nevim co psát... radši toho necham.. napsal/a: radioaktivita 08:29 | skoro normalni holka Link komentáře (0)
květina 22.Prosinec 2008
Cítím jak mi z rukou všechno pomaličku padá
Květina co mě vůní omámila, teď pomaličku zvadá
Hledám vodu abych jí zachránila a ona mohla žít
Možná otrávená byla moje hlína, nebo ona jen neuměla pít
Snad měla bych na vůni zapomenout a nechat odejít
Ale než vytratí se všechno a zmizí její síla
Možná, jen možná mám chvíli čas abych snila
............. 18.Prosinec 2008
tak už jen týden a konečně se podívám do své milované vlasti na návštěvu... jupí jupí... doufam jen, že to pro mě nebude takové zklamání, jako když jsem se tam vracela naposledy (tehdy jsem bláhově myslela, že natrvalo).... nějak už mě nebaví dělat aupair... mám protivné dítě, co ve mě nebudí mé jinak lehce probuditelné mateřské city, tak je to holt těžké...včera jsem si uvědomila, že k němu ale občas přistupuju jako starší sestra k protivnému mladšímu sourozenci...to je ale asi nejhlubší cit, kterej ze mě může ten drzej prcek vytřískat a i to je dost výkon... kord když mam poslední měsíc porovnání se stejně starým Joshuou z rodiny od Helen, kterej mě prostě pořád dostává na kolena tím, jak je sladkej... Jinak kromě toho, že mě posledních pár týdnů tady z jakého si důvodu kde co rozčiluje a jsem věčně mrzutá se mám báječně.... Minulý týden dojel brouk, ze kterýho se vyklubal fakt brouk, takže je mi dobře a koneěn tu mam s kým trávit příjemně čas... napsal/a: radioaktivita 00:50 | skoro normalni holka Link komentáře (0)
Nový den 14.Prosinec 2008
Chuchvalce mlhy motají se po obloze
Slunce svítí skrz ně jen plaše, téměř stroze
Červánky se červánkujou a lehký větřík hladí
Pak světelný kotouč vyšplhá výš a všechno se sladí
Začíná nový den na bráně kráká černá vrána
Žádná znamení nejsou špatná, záleží jen jak jsou brána
Vrána je jen krásný velký pták co vítá nový den
Tak vstávej do něj s úsměvem a když klopýtneš, za ruku mě vem
zděšená na koníkovi 11.Prosinec 2008
no tak dneska to bylo zajímavé... potvrdily se mi dvě věci... že moje intuice pracuje a že na ježdění na koni člověku musí dobře padnout boty.... ráno jsem šla pomáhat ke koním a moje chuděrky za pár šupů už to nevydrželi a rozpadly se...takže jsem si půjčila nějaké boty pro veřejnost, ale bohužel s mojí trapnou velikostí nohy mi žádný neseděly...mno tak jsem měla botičky minimalně o dvě čísla větší než potřebuju, což teda nebylo uplně potěšující... jak jsem se tak potloukala kolem koní, tak jsem si hladila J.P. a řikala si, že bych se mohla zeptat, jestli na něm dneska nemůžu jezdit, protože byl tulivý a ještě jsem na něm neseděla...hlavně jsem měla pocit, že na něm dneska skončím... a taky že jo. Když jsem se ptala jakej na mě zbyl koník tak to byl on. Úsměv mi ale po chvíly ztuhnul na rtech. Kůň mě vůbec neposlouchal, absolutně ingnorovla mé pokusy o cokoliv a ve finále se dal do cvalu když neměl. Nohy mi zběsile plandaly v mých obrovských vypůjčených botách, takže jsem ho nemohla ovládat jak bych potřebovala a on pořád nabíral na rychlosti. To samo o sobě by ještě nebylo tak hrozný, kdyby sebou furt neházel, neškubal hlavou a neměl tendenci záludně měnit směr... no síla.Prvně jsem se na koni fakt dost bála a myslela jsem si, že spadnu. Mno nakonec jsem to přežila,ale byla jsem z toho v šoku po zbytek lekce. Když jsem pak čekala, jestli ho mám odvést nebo jestli po mě na něj půjde další jezdec, tak sebou furt mlel a já ho za to pleskala a plnou vahou se do něj opírala ve snaze udržet ho tam kde má. No síla. Doufam, že se na jeho hřbet hned tak znovu nedostanu. napsal/a: radioaktivita 21:35 | skoro normalni holka Link komentáře (0)
Different view on love 05.Prosinec 2008
You are crazy about me – that´s all I need to know
I´II be tender with you and after I´II ruin your soul
Here I go -with you by me side
Here we are, I´ve made you terrified
That´s why I am here, I am your happiness and pain
This is us– your feelings just have eaten your tiny brain
Tears and fear – I am diving into it
Scream and cry – that’s my passion, let´s go for it
I am an angel and the devil in one body
My name is Love and I like my dinner bloody
napsal/a: radioaktivita 21:57 | mozna trochu poezie Link komentáře (1)
tak jsem ti slibila, ze ti sem něco napíšu, aby ses tolik nenudil a měl co dělat, až se zase ve čtyři ráno vzbudíš a já budu ještě spát...mno...tak teda...ehm....nemam inspiraci... bolí mě hlava, právě jsem udělala většinu přípravy na další show a doma je blázinec. Karen se balí do New Yorku a snaží se přesvědčit Erika, aby vlezl do vany. Tady je to s tím koupáním děcek takový zajímavý. Erik se koupe jednou až dvakrát tejdně, což mi teda nepříjde jako kdo ví jaká hygiena. Tohle dělat máti nám, tak jsme s bráchou furt jak černoší. Jsme furt běhali po lese, lezli po stromech a soutěžili kdo má po těle víc modřin. Heh... mno holt dnešní děcka jsou asi čistější... Jinak se Karen dnes vytasila s mou letenkou, tak už si pomalu dovoluju se začít radovat z toho, že fakt poletim alespoň přes Vánoce domů. Už začínam přemejšlet jakej koncert by se dal navštívit. Škoda, že se nebude hrát hokej. Taky jsem přemejšlela, že si zkusim zaplatit soukromou lekci jízdy na koních, aby mi někdo v češtině vynadal co všechno dělam blbě :D. Ani jsem se ti nepochlubila, že jsem konečně byla schopná si sama připravit všechno k jízdě a uklidit po jízdě. Byl to fajn pocit si připravit vlastního koně. Dokonce jsem byla zase chválená, že se zlepšuju. Povinně tě tam někdy vezmu sebou, ať si to taky zkusíš - případně ať mě vyfotíš na koňském hřbetě :). Jinak ty boty s podpadkem jsou tam vlastně na půjčení, tak pokud nemáš nějakou extrémě velikou či zakřivenou nožku tak to snad bude OK. :) Nejvtipnější je když se někdo snaží klusat a jeho koník je co krok to prd :) jaj...chce se mi zase brutalně spát... by mě zajímalo, co to se mnou je... je teprve půl osmé... jsem jako little baby a už mě to nebaví bejt furt takhle zničená. Už abych si na to zvykla. juj...teď mi došlo, že jsem dneska slíbila, že se ukážu na meditaci a jsem na to uplně zapomněla...nějak to tak letí, že věčně nevim co je za den. Jinak jsem se ptala kamarádky, jestli se tady v Swords dá levně zajít na oběd a prej ne. Pokud bysme teda nešli do fast foodu. Takže asi uvařím doma něco z toho, co se mi podaří vyšťourat u Helen. Mno..už nevim co psát. Předpokládám, že tě to stejně nějak extrémě nebaví číst :D sice mam sexy písmenka, ale věřim tomu, že se stejně klepeš na to, až si pustíš další díl House či tak něco :D tak s chutí do toho a půl je hotovo :D jo to mi připomíná, že bych chtěla od tebe stáhnout přátele v angličtině. Mam jen první dvě sérky a ještě v blbé kvalitě. btw. dobré ránko přeji. Jsem zvědavá v kolik se vzbudím já, páč asi půjdu spáchat hyenu a odpadnu - stějně z toho vinim částečně i učebnici angličtiny, co mi leží na postýlce a vyluzuje uspávací energii :D muck napsal/a: radioaktivita 21:19 | Link komentáře (0)
wtf? - Vánoce 04.Prosinec 2008
tak včera jsme s Karen několik hodin lítali po baráku.... já jsem drhla dveře, rámy a podobný svinstva bleachem a ona zase drhla zdi, co používá Eric jako ručník.... fuj... to byste měli vidět těch soplů u postele...na poblití...
tak či tak, Karen furt byla samej stres, jak se blíží Vánoce a ona nemá nakoupeno, jak musí uklidit tohle a tamhleto, vyndat výzdobu a tak...prostě big deal... tak budou Vánoce... a co bože???? to se mam jako několik týdnů před vánoci stresovat kvůli jednomu blbýmu dni? Už teď tu jsou všude sobi, vyvěšený blbosti a do obchodůl se člověku chce ještě míň, protože jsou tam takový davy, že se ani neprotlačí k tomu, co si potřebuje koupit... z křesťanského svátku se udělali komerční hody a takhle to pak dopadá... lidi jsou podráždění a štěkají na sebe kvůli blbostem, aby pak měli jeden den v roce "klid a uklizeno"....
jediný co mam na Vánocích ráda je Štědrý den, protože jsme s rodinou a děláme něco dohromady... ale jestli mam umytý okna, nebo dostanu spoustu dárečků je mi fakt jedno... nevim nevim, jestli to těm lidem za to stojí...předvánoční stres... do toho se všichni snaží zhubnout, aby se mohli na svátky přežrat... co to je sakra za pytlovinu?
já to dělam tak, že když vidim někde něco pěkného co mam pocit, že by mohlo někomu udělat radost, tak to koupím když si to můžu dovolit a schovam to na Vánoce... vyhnu se tim shánění věcí na poslední chvíli, tomu, že nemam peníze na to abych dárky koupila mno a na uklízení kašlu...doma uklízím pravidelně, tak to nepotřebuju pak dělat všechno najednou.... jen pomůžu s cukrovím či chlebíčky, dobře se najím, uvolním a pak si u večere zajokeujeme s rodinou... pořád ty samé historky jak brácha zvracel, propíchl si nohu a tak... všichni se tomu zasmějeme, on se rozčiluje a pak si jdeme rozbalit dárky :) většinou víme, co kdo dostane, ale stejně předstíráme překvapení a chválíme Ježíškovo dobrý vkus.... je to fajn...
Je ale k tomuhle zapotřebí ten stres???
napsal/a: radioaktivita 10:51 | skoro normalni holka Link komentáře (0)čas 01.Prosinec 2008
Tak tak sedim a listuju kalendářem...jako už tradičně ke konci každého roku... je to šílený, kolik se toho za letošek stalo a jak rychle je to všechno pryč...za tu dobu jsem stihla bydlet na třech místech, jezdila jsem na hokej, na vodu, začala chodit na koně a podnikla spoustu jinejch akcí který si teď díky tý malý věci s názvem kalendář můžu připomenout a jinak bych si na ně ani nevzpomněla. Těžko říct, jestli mi přišli rychleji pryč dny, kdy jsem pořád něco dělala nebo ty, kdy jsem jen šla do práce a zpátky. Trochu mě to ale děsí.... ma pocit, že se otočim a bude mi třicet :D ... a čím víc toho dělám, tím víc mám pocit, že nemám šanci mít dost času na to všechno stihnout.... jak si jenom vybrat čeho se vzdám, když se nechci vzdávat ničeho? Mno bude to sranda až si najdu normální práci a budu zase muset začít žít jako ostatní lidi.... napsal/a: radioaktivita 23:42 | Link komentáře (0)
