zamyšlení 29.Červenec 2009
Co je to sobectví???
Každý z nás máv sobě kousek toho sobce. Vlastně to svým způsobem ani není nicšpatného. Otázkou je, kde je ta hranice. Mým názorem je, žečlověk který někoho miluje – ať už jde o partnera, rodinu, čipřátele – prostě obetuje kousek toho sobectví a dělá věcipro druhé. Je ohleduplný a pozorný a dělá nesobecké věci neproto, že musí, nebo proto, že tím potěší ty, které má rád,ale protože ho těší dívat se na jejich radost a štěstí.
Znam člověka, cose mi snaží nic neslibovat a vyhnout se tak tomu, abych měla nároksi na to co nedodrží stěžovat. Je to člověk, který chodívlastní cestou a když se ho ostatní nechtějí držet, tak nemusía když ho následují a dělá jim to problémy, je to jejichblbost. Vlastně když se na to dívám tímhle způsobem, tak mocnechápu, proč se stále snažím a chodím kolikrát pro měnepohodlnýma stezkama tohoto člověka. Přitom by ty samé stezky strochou jeho snahy byly mnohem schůdnější.
Je to sobec, alezároveň nedělá nic špatného, k ničemu mě nenutí a já taknemám nárok si stěžovat. Svým způsobem má ve spoustě věcípravdu. Otázkou je, jestli je to správné.
napsal/a: radioaktivita 23:15 | tak nevim Link komentáře (2)jedine brno , jedine brno :D 08.Červenec 2009
Mno - moje cesta do brna zacala vysoce vtipne... kamarad mi volal, ze je tu koncik na zakonceni srazu fan. - respektive spis takovej minifestivale, a ze jsem tedy zvana. Toz rozhodla jsem se doraziti na posledni chvilu a domluvila si prohlidku bytu, coz se hodilo. Vecer predtim jsme byly s divkami pariti, takze jsem nemela cas, moc zkoumat lokalitu ci tak neco, jen jsem po parbe sbalila veci a hura na nekonecnou streku do brna. mno ve finale to bylo psycho. na nadrazi na me samozrejme nikdo necekal, tak jsem volala co je. ridici co mel pro me dojet jsem se dovolat nezvladala, no vlastne se na me vsichni totalne vykaslali. takze tady jsem byla. v brne, sama, bez pratel a nemela tucha kam jit. no ve finale jsem volala kamosovi co bejva na netu, at me nejak naviguje, kde ze to je a jak se tam dostanu. muj smysl pro orientaci a vubec tak vsechno - to samozrejme nemohlo zklamat. takze jsem se po ceste ztratila a trvalo mi vecnost, nez jsem dobloudila na spravnou zastavku, odkud to udajne melo jet dal. mno co cert nechtel, spoj vubec nejezdil o vikendu a tak jsem nakonec zoufale nasedla na neco, co jelo pobliz a zbytek proste dosla pesky. vesnici jsem nasla hrave, coz o to, mnohem horsi to ale bylo s tim, jak se dostat do kempu. to uz jsem se dovolala jednomu kamosovi, co podaval totalne spatnou navigaci,jelikoz mu nedochazelo, ze jsem jinde nez mysli. tak jsem se brodila potokem a plouzila se polem s obilim, kdyz jsem konecne dorazila na udajne mega akci, kde nakonec tancovalo jen par nadsencu a zbytek lidi posedaval tak ruzne kolem. konciky jsem si ale uzila i pres nedostatecnou aktivitu ostatnich a i moje nozky bolave to rozdejchaly nakonec.
Tak uz se ctvrtym dnem aklimatizuji na brnenske prostredi... ouj yes..vybrala jsem si dobre mestecko, ktere budu obyvati. Jen jsem poradne nervozni z toho, ze nevim co bude... shaneni podnajmu neni bohuzel tak jednoduche, jak bylo doposud - aneb stesti kdy mi super byt se super spolubydlicima spadne hned napoprve z nebe mi nemohlo asi vydrzet na veky :) uz jsem jedno bydleni mela a tak rekla jinym, ze teda nic, mno a slecna mi to pak vesele zrusila, i kdyz se chystala podepisovat smlouvu. takze here i am again... omg...
napsal/a: radioaktivita 10:16 | skoro normalni holka Link komentáře (2)
