Stvoření 23.Březen 2011
Kapičky dechu tu potají hoří, kůže se pálí plameny co nedýchají, tvoří se v tichu, části se proplétají, klidem se vlny rozlétají. napsal/a: radioaktivita 16:29 | mozna trochu poezie Link komentáře (0)
Líhnu se z mraků, do křiku šeptám, ponořím prsty do půdy, prsy mé země se dotýkají, jak rostou se mnou do světlé temnoty. Prorostlá se zemí hlavu svou otáčim, hledíce co do modra co dotýká se horizontu, Rostu dál v sebe konečně svobodná, klidně mě pleňte. V břiše mám sopky co hlasitě čekají, pramenem žízeň svou uhasím, abych ji žárem znovu rozdmíchala. napsal/a: radioaktivita 16:24 | mozna trochu poezie Link komentáře (0)
Dopis ti napíšu rudou krví, pergamen zrůžoví napoprvý, slova co létají z mé paměti, čekat mě nechají bez objetí. Čekat mě nechají dlouhé míle, než rozum uteče z dlouhé chvíle, Kamínky do prstů řezají, na cestách znamení nechají. Studánka všechno snad utiší, až tobě ta slova dopíši. Růžový pergamen slova rudá, minuty počítám prvá druhá... Písmena zvolna se rozpíjí, bosýma nohama je zakryji, slepýma rukama neprocitám, nečekám, však cesty nezametám. napsal/a: radioaktivita 16:17 | Link komentáře (0)
