Pod vínem 29.Březen 2020
Vlku můj z pohádek...
Vodníku z vesmíru...
Topíš se v obleku ušitém na míru,
když z pramenů bytostných krás rudé víno piješ,
vodníku prosím tě, bojím se když svými slovy šiješ.
Nedrž se svých lásek, kterým věty do hlav vkládáš,
nedrž se, když význam jejich vlastně jenom drze hádáš...
napsal/a: radioaktivita 17:50 |
mozna trochu poezie
Link
