Pod žebry moře 29.Březen 2020
Jiskřičku z nebe, pečetíš mezi věty
V obálce sebe, hledíme na planety
Inkoustu tu kape, má duši bez pozlátek
Směle si tápe, závazně bez návratek
Zářivost Tebe, ohluší kastaněty
štěstí co zebe, kapka co protne světy
Básnířku tvoříš, hněteš ji z nejistoty
Tiše ji boříš pod žebry mořem, co bouří v její změti
napsal/a: radioaktivita 17:38 |
mozna trochu poezie
Link
