Milenka 28.Listopad 2012
Přemýšlela, že by si našla milence. Takového, který by jí hladil a líbal do vlasů, vzdychal její jméno jako by ji miloval a pak odešel. Chladně a jakoby bez rozloučení. Jako by se nic nestalo, jako by ani nebyla. Byla by šťastná v prázdné posteli, dokud by jednou nenatáhla ruku do prázdného prostoru. Lhostejnost, která jí obklopovala, se náhle změnila. Najednou je tu místo lhostejnosti postrádání. Zmatený pocit samoty a touhy. Najednou se zlobí. Zlobí se na sebe, na to, že to nechala dopustit. Neví, jestli postrádá jeho, nebo ten pocit milování. Najednou je sama. On přichází a ona se na něj dívá, jakoby byl cizí. Najednou je vzdálený a ona si ho bere a zapomíná, aby se probudila v slzách chutnajících samotou. napsal/a: radioaktivita 11:16 | skoro normalni holka Link komentáře (0)