DENIK MAGORA ANEB KACHNA SE ZAS O NECO SNAZI
Chi... zacinam si psat denicek nebo jak by se to mohlo zovat a to zhruba po 155 tak jsem na sebe zvedava... Pochazim z jednoho maleho ponekud nehostinneho mestecka, jehoz jmeno radeji ani jmenovat nebudu, jsem mala prapodivna osubka a i presto, ze se povazuji za zcela normalni, me okoli s tim jaksi nesouhlasi... Jiz po leta o sobe tvrdim, ze jsem ta nejuzasnejsi osoba pod sluncem... Psychicky poznamenana svym vyrustanim v prapodivnem meste jsem uprchla do Plzne, kde jsem zjistila, ze muzu taky stastne zit a tak je ze me ted ten kdo je, diky mestu Plzen, ktere zustane mou laskou naveky at budu kde budu ...

Pod žebry moře   29.Březen 2020


Jiskřičku z nebe, pečetíš mezi větyV obálce sebe, hledíme na planetyInkoustu tu kape, má duši bez pozlátekSměle si tápe, závazně bez návratekZářivost Tebe, ohluší... >> napsal/a: radioaktivita 17:38 | mozna trochu poezie Link komentáře (0)



Beznaděj  


Nahá to koruna ke mě se naklání,holými větvemi stroze mne hladí.Hrozivý havran kráká tu bez ptaní,a v dálce světluška můj měsíc cudně haní.... >> napsal/a: radioaktivita 17:35 | mozna trochu poezie Link komentáře (0)



dál   08.Leden 2017


Jako se země točí, jako to slunce září dálModrá krev kape z očí, za všechno co jsi mi dalJako to srdce buší, tak jako tep mi bije dálZnovu se neotočí, nohy kterým si křídla... >> napsal/a: radioaktivita 22:25 | Link komentáře (0)



Motýl   26.Prosinec 2016


Přes slzy ve větru viděla jsem motýla jak unavenými křídly třepotá, naděje vzplála, že borcení iluzí nebude tak zlé. Smíšený s listy barevných kras klesal k zemi z hloubky bytí a já dou... >> napsal/a: radioaktivita 22:46 | mozna trochu poezie Link komentáře (0)



...   06.Červenec 2015


Zlobím se,nejdřív pro své plány a představy,pak na tebe - zloději našeho času,taky na sebe, protože nic není tak jednoduché.Tak silné emoce, taková bezbrannost,jak se touha a smutek... >> napsal/a: radioaktivita 09:35 | mozna trochu poezie Link komentáře (0)


< Novější články | Starší články >