iáček 12.Únor 2009
Ležím mrtvá chcíplá zahrabaná ve své postýlce a jedinou společností je mi můj milovaný ijáček... tak jsem si řekla, že napíšu o tom, jak postupuju u koní. Chodím tam pracovat čím dál víc - tenhle týden jsem tam strávila asi 17 hodin a pořád mě to baví. Dokonce jsem nedávno viděla koňského chiropraktika v akci. Pozoruju lidi, co jezdí na koni už strašně let a pořád se mají spoustu co učit. Tak si tak říká, jestli se dá dospět do fáze, kdy to člověk opravdu umí :D tak či tak, poslední dobou se mé usilí jakž takž vyplácí a už na koni až tak nevlaju. Zvládám cval aniž bych měla strach, že se zřítím z koně a dneska jsem porvé skákala přes překázku. Sice zřejmě dost mizerně, ale přesto.Konečně dostávám koně, které nemusím ukopat do bezvědomí, aby se vůbec rozešli, takže se mi mnohem líp přichází na to, jak na které povely kůň reaguje. Příští týden nejspíš pojedu do Corku kvůli sjednání mé budoucí práce. Měla bych pracovat (tentorát za plat) u koní, které jezdí i na závody. Vzhledem k tomu, že ale nepožadují moc zkušeností mám obavy, že tam budu žít od úsvitu do soumraku makat jako ďas po kolenou ponořená v hnoji a zdochnu. Mno uvidíme. Tady v tom centru mě to baví, tak doufam, že tam z toho tu zábavu nevytlučou. A hlavně že mě vezmou :D napsal/a: radioaktivita 23:30 | skoro normalni holka Link
