Motýl 26.Prosinec 2016
Přes slzy ve větru viděla jsem motýla jak unavenými křídly třepotá,
naděje vzplála, že borcení iluzí nebude tak zlé.
Smíšený s listy barevných kras klesal k zemi z hloubky bytí a já doufala,
že je jen součástí stromů ukládajících se ke spánku.
Roztřesená ruka laská střípek života co sbíral odvahu jít dál
Snaží se probudit křídla splývající se šerem jež dotýká se sebe sama,
zatímco kroky života hluše se posouvají k začátku..
Podzim se rozplývá,
když jaro je dávno pryč a zima vše přikrývá k novému probuzení..
. |
1 APRIL
napsal/a: radioaktivita 22:46 |
mozna trochu poezie
Link
