Orientace 09.Listopad 2008
Moc ráda bych řekla, že bych si přála mít lepší smysl pro orientaci. Po včerejšku však můžu říct jen jedno. Přála bych si, abych měla aspoň nějaký...
V dublinském buddhistickém centru jsem už byla dostkrát a tak jsem se tam rozhodla vydat poprvé na vlastní pěst. Vyrazila jsem z centra města na sever a hledela Black Church. Bohužel věci pro mě nejsou tak jednoduché jak se zdají a tak se moje procházka protáhla na dvě hodiny. Nevěděla jsem kde sem, kam jdu ani jak se dostanu zpátky. Nicméně vytrvala jsem. Vždycky jsem si řekla... jé tady je to povědomé, tady to někde musí být. Bohužel povědomé to tam bylo spíš proto, že jsem tamtudy už jednou šla,ale z jiné strany. Tak či tak se mi podařilo dostat zpátky k řece do centra města, což mi při mém směru cesty na sever, přišlo divné, takže jsem volala Zuzu, jestli náhodou v Dublinu není nějaká tajná řeka. Nebyla. Do buddhistického centra jsem se tak vůbec nedostala, za to jsem měla dvouhodinovou procházku abych se opět záhadným způsobem dostala do výchozího bodu.
napsal/a: radioaktivita 13:02 | skoro normalni holka Link
