rohy anděla   24.Březen 2010


Padající z oblohy, pláče anděl s červenými rohy,

Zářivá jiskra ztrácí se v šedi našich dní

Podzimní listí překrývá sníh, aby je slunce znovu odhalilo

Padám nahoru, chladivou vodu ždímám z mraků

Parsky slunce studí jemné tělo v kůži anděla

Hříšné myšlenky táhnou mě dolů okovy věčnosti

Z větví na zem padají koruny stromů

Ostny pokouší mě náznaky hebkosti

Vysoko v zemi čeká radost schoulená v sametu

Bílá vrána klove černé peří z křídel anděla

napsal/a: radioaktivita 21:41 | mozna trochu poezie Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář

Tomasek1414 25.03.2010 08:22:42

Moc nádherné verše, skláním se...