shity day 03.Listopad 2008
Tak dneska byl teda pěkně shity day. Jak se mi tu fakt líbí, tak dneska mam všeho dost. Erikovi bylo špatně, když šel ke svojí babičce na návštěvu. Špatně hlady. Takže teď vypadam, jakože se o něj vůbec nestaram a nedávam mu najíst. Pravda ale je, že si ho babička vyzvedla o dvě hodiny později než měla a já měla spoustu práce a zapomněla na čas. Zeptala jsem se ho, jestli chce něco jíst jen jednou a nic nechtěl. Měl jít pak asi do půl hodiny za babičkou, tak jsem to už neřešila. Hlavně je dost těžký si uvědomit, že je mu devět a není ani schopnej přijít a říct, že má hlad nebo něco… prostě psycho. Navíc jak jsem pracovala v kuchyni a nebyla s nim v obýváku, tak jsem si neuvědomila, že se nepřevlíkl po fotbale. Takže průšvih číslo dva v jednom. Fascinuje mě, jak ho Karen nechá, aby byl drzej, mluvil sprostě, o všem s nim diskutuje, nechá ho odmlouvat, ale jinak se k němu chová jako kdyby nebyl schopnej vůbec ničeho a on pak opravdu není. Divim se, že se umí zavázat tkaničky – i když teda to mu taky zrovna moc nejde.
Karen nebyla spokojena ani s úklidem, protože po Erikovi zůstali v obýváku nějaký papírky a shrnutej přehoz na gauči. Jenže já už byla vyřízená a chtěla jsem to udělat ráno. Mno vyhodit cokoliv co je Erikovo když si tim nejsem jistá se mi nikdy nechce, protože mi kolikrát vynadá i za to, že pohnu s jeho legem abych utřela prach. Další problém byl, že jsem nesundala oblečení z topení. Obvykle je problém, že ho sundam dřív, než se Karen zdá, že je tam dostatečně dlouho a já nevěděla,kdy tam dala tohle, tak jsem ho tam prostě nechala s tím, že když tam zůstane přes noc, nic se nestane. Chjo..
Aspoň že ježdění dneska bylo v pohodě. Ale už se pomalu vzdávam naděje, že se mi tam podaří zastihnout toho správnýho člověka a domluvit tam nějakou práci. Asi to zkusim někde jinde. Tady lidi nejsou schopný zavolat. Když jsem se pak vracela, tak mi samozřejmě autobus nezastavil, i když mě ten řidič viděl. Asi měl zpoždění hajzl. No a teď tu utahaná jako kotě čekám, až Erika přiveze jeho babička zpátky. Původně měla přijet v půl osmé,ale ještě tu není. Normálně lidi volají, když mají zpoždění,ale tady by to byl asi zázrak. Už včera jsem kvůli tomu, že se o dvě hodiny opozdila nejela na schůzku rádia mno a teď tu čekam, chci jít spát a ani nemluvim o tom, že Erik měl bejt v posteli už v půl desátý. V deset jsem vzdala čekání a volala jsem kdy dorazí a bylo mi řečeno, že do půl hodiny. Mno evidentně nic a budu ráda, když se dočkam do půlnoci. Navíc se mě ještě ptali, jestli mam pro něj připravenej oběd do školy. Takže si evidentně fakt myslí, že mu nedávam najíst. Nevidim důvod, proč bych mu měla připravovat sendvič do školy večer, když to přes noc bude hnusný a tady obvykle lidi jídlo co není uplně čerstvý vyhazujou. No prostě jsem to nepochopila a už se těšim až tenhle podělanej den skončí a já se vzbudim do Nového. To bych ale napřed musela moci jít spát. Místo toho čekám a čekám… a pochybuju, že bude snadný Erika dostat do postele, když nebyl dva dny doma a nehrál si se svejma hračkama….
Komentáře
Ev-elyn 03.11.2008 03:45:57
Jo, tak tyhle dny, kdy se se** vsechno co muze jako au-pair moc dobre znam, hlavu vzhuru ;)
