Dublin   28.Říjen 2008


Každé město má své kouzlo… Praha, Londýn i Dublin ….. a u každého města to kouzlo spočívá v něčem trochu jiném a tak to vyhovuje trochu jinému typu lidí.  Mě osobně uchvátila atmosféra Dublinu. Londýn je krásné město, kde je ale spousta černochů a lidí z arabských zemí. Oproti tomu Dublin překypuje hlavně Španělama, Francouzem a podobnýma národnostmi a tak na vás dýchne trochu jiná atmosféra. Taky Irové jsou jiní. Najde se mezi nimi více lidí, kteří svou přátelskost jen nehrají, ale opravdu takový jsou.

Jediné co mi v Londýně vyhovovalo víc, byli taneční kluby. V Dublinu jsou totiž všechny prostory hrozně drahé a tak je všechno hrozně malé a lidi jsou tam nasardinkovaní jeden na druhém. Zdá se ale, že to většině lidí ani nevadí. Já osobně tedy upřednostňuju, když se pro mě v hospodě najde volná židle, ale pro to stačí přijít prostě dřív. Stejně jako v Londýně se vše zavírá když je dle mého soudu zábava v plném proudu, ale tak to tady prostě chodí a zase na druhou stranu, člověk se díky tomu aspoň trochu vyspí. J

 

Doprava je tady teda šílená. Na autobusy se nedá spoléhat. Pravda, sice vždycky přijedou, ale jeden nikdy neví kdy. Je těžké odhadnout čas ve který autobus přijede na požadovanou zastávku, protože se musí odhadovat z času výjezdu autobusu z konečné a někdy na zastávce není napsané ani číslo autobusu, který tam staví, natožpak aby tam byl nějaký jízdní řád. Přímo v Dublinu se to sice tolik nestává, ale v okrajových částech to není vůbec nic neobvyklého. Lidé žijící přímo v Dublinu proto (a taky i z finančních důvodů) hodně jezdí na kole, což má bezesporu svoje kouzlo. Po celém městě jsou rozmístěné vždy plné stojany na kola. Hodně lidí tu taky chodí večer běhat.

 

Přijde mi škoda, že přitom kolik je v Dublinu přistěhovalců tu nejsou žádné kurzy angličtiny zadarmo. Jazykových kurzů je tu sice spousta, ale něco to stojí. Jako všechno tady. Dublin je rájem pro lidi, co jezdí na koni,ale často jen teoreticky, protože jízdy jsou tu velice drahé i ve skupině, o soukromých ani nemluvím. Na druhou stranu díky výborně fungující internetové komunikaci se dá snadno najít někdo, kdo vás naučí anglicky výměnou za to, že vy ho naučíte něco, v čem jste dobří. Pokud ovšem máte co nabídnout.

 

V Irsku je krásná příroda a z centra Dublinu se pravidelně pořádají zájezdy na různá místa po celém Irsku. Tyto zájezdy se kupodivu opravdu vyplatí spíš, než jet tam na vlastní pěst autobusem, pokud tedy člověk zrovna nemá vlastní auto. Irové však mají tu schopnost, že udělají turistickou atrakci opravdu ze všeho. Nevím jestli je to dobře nebo ne,ale přijde mi, že mi máme v Čechách kolikrát mnohem hezčí a zajímavější věci k vidění, jen to nikdo tolik nekomercializuje. Jedno se Irům ale musí nechat. Dobře se o svoje památky starají.

 

Lidi jsou tady víc v „pohodě“. Co se schůzek a podobných věcí týče, tak to nikdo nějak nedramatizuje. Je zcela běžné, že tu lidi chodí pozdě. Co mi ale vadí je, že  pokud člověk o něco stojí, obvykle musí vyvinout značné úsilí, aby toho dosáhl. Každý vám slíbí, že vám zavolá, ale pak to neudělá, nebo jim to trvá hrozně dlouho. Je mi záhadou proč, protože když se jim pak sami ozvete, nezřídka kdy zjistíte, že jejich odpověď na věc co jste chtěli je pozitivní. Jen vám to prostě nezavolali.

Jinak mě docela překvapilo, jak moc se tu distancujou od angličanů. Ve školách se často vyučuje Irsky a i když v Dublinu je Irština spíš mrtvý jazyk, tak snad všude ve školách se učí.

napsal/a: radioaktivita 14:44 | já jako au-pair Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář