exkurze do Terezína - 2002   06.Říjen 2008


Někdy, když se rozhlédneme kolem sebe, máme občas pocit, že všechny zkušenosti které jsme jako lidstvo nabyli za válek, se pomalu vytrácejí. Stačí se někdy podívat  na televizi, kde se mimo jiné objevují i střety skinheadů a neonacistů s jinými organizacemi. Spousta dnešních mladých lidí se dává nasměr neonacismu, aniž by věděli, co to slovo opravdu znamená.

 Někteří z nich nevěří, nebo  ani nechtějí věřit v hrůzy koncentračních táborů, ghett, vyhnanství………

 

   Lidé z této hrozné doby pomalu umírají, atak jsem velice ráda, že se nám všem dostalo možnosti  pohovořit si s pamětnicí. Škoda jen, žetuto možnost nemají i všichni ostatní lidé.IVšak kolik lidí by se opovážilo oponovat člověku, který koncentrační tábor zažil.Kolik lidí by mu bylo do očí schopno tvrdit, že tyto věci se nikdy nestaly,nebo nebyly zdaleka tak hrozné jak se tvrdí. O to šílenější, oč strašnější byly zážitky lidí v koncentračních táborech, je skutečnost, že někteří lidé nebyly za své zločiny potrestáni. Stali se milujícími manželi, rodiči….Bezmrknutí oka však posílali židovské rodiny na smrt.

   I v prostředí Terezínského ghetta, bylo těžké připustit si, že jsou lidé něčeho takového schopni. Zde pro nás byl takéo mnoho silnější zážitek z filmu „Poslední motýl“. http://www.csfd.cz/film/4969-posledni-motyl) Bylo zvláštní sledovat  osudy židů, ne nepodobné skutečnosti. Pozorovat jejich boj o život v ulicích, kterými jsme před chvílí procházeli.

   Zajímavý byl také pocit, že jsme ubytováni v bývalých nacistických kasárnách a  vinou vojáků, kteří zde byly ubytováni zahynuly stovky lidí.

Vojáků, kteří se podíleli na takřka divadelním představení, které zde bylo sehráno židy, za účelem uspokojení delegace Červeného kříže. Jak snadno a jak ráda se tato delegace nechala oklamat. Svým způsobem chováme obdiv k nynějším obyvatelům tohoto města, protože pro nás by nebylo lehké zde žít s vědomím toho, co se v těchto místech událo.

   Byly jsme doslova zaplaveni spoustou informací o zvěrstvech, které byly za druhé světové války napáchány.  Je velká škoda, že nám nebylo poskytnuto dostatečné množství času, abychom si stihli všechno zapamatovat, prohlédnout, poslechnout. Velice nám vyhovovalo, že jsme byly ubytováni přímo nad výstavou děl, dočasných obyvatel terezínské pevnosti, kam jsme měli po celou dobu  naše pobytu volný přístup. Hluboce na nás zapůsobily jejich obrazy a literární díla, které více než cokoliv jiného vypovídaly o jejich životech. Bohužel jsme však na některé zajímavosti neměli mnoho času. Zbytečně moc jsme ho strávili nad zpracováním zadaných témat. I když mnohé věci byly zajímavé, spoustu z nich jsme jich již slyšeli. Taky díky krátkým přestávkám, přednášky našich spolužáků působily ke konci již trochu únavě.

   Přesto nelze zdejšímu pobytu  mnoho vytknout a většina z nás si z něho odnesla o dost více, než se všech jiných přednášek a exkurzí a určitě doporučuji se tam podívat.

Pevnost Terezín, byla postavena Jozefem II. , díky jejítakticky výhodné pozici. Nikdy však nenašla příležitost k uplatnění veválce, pro kterou byla postavena.

 

Terezín byla zástávka před jistou cestou na smrt. Byly semsváženy tisíce židů z celé Evropy. Původní obyvatelstvo bylo odstěhováno atak se toto město stalo ghettem.

 

Řešení židovké otázky:

Tak nazývaly nacisté genocidu,  která byla zahájena nástupem Hitlerak moci. Spousta nacistů ani nevěděla co tento termín ve skutečnostiznamená.

 

Konečné řešení židovské otázky lze shrnout do čtyřzákladních stupňů .

 

  1. izolace židů od místního obyvatelstva
  2. zabavení jejich majetku
  3. přesídlení
  4. fyzická exterminace (likvidace)
napsal/a: radioaktivita 10:49 | skoro normalni holka Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář

LacunaI 06.10.2008 11:34:07

Hlídej si shodu podmětu s přísudkem kočko, jinak si dovedu představit jak hrozné to pro tebe bylo... My byli takhle v Osvětimi...