hudba dohrála   23.Září 2008


Lezim v posteli, vedle me přede kočka a je to přesně takovej z těch večerů, kdy je mi smutno i sladko zároveň...posloucham romantickou kvílivou hudbu a přemýšlím, proč to vlastně poslouchám, když do veselejší nálady mě to nepřivede..když mam deprese přivádí mě tahle hudba k pláči, ale i kdybych teď chtěla plakat, už žádné slzy nemám.... jsem člověk kterého rozbrečí i smutná reklama na opuštěná zvířata, ale poslední měsíc mám pocit, že jsem všechny svoje slzy vyplakala, nebo se někam ztratily, jako by zapomněly, že jsou mojí součástí a zůstali s mou starou bolestí, i když bych je i teď někdy potřebovala, aby se mi ulevilo na srdíčku a taky se trochu pročistily slzné kanálky...za poslední tři roky se můj život stokrát obrátil na ruby a všechno v něm se kompletně změnilo...jediné co trvá jsou vzpomínky na věci, které však už často vidíme jinak a už nikdy to nebude totéž, jako ty okamžiky prožívat .... ty stejné věci ve mě budí uplně jiné emoce a je to jen důkaz toho, jak všechno pomíjí a tak teď přemýšlím, o co se vlastně můžu v životě opřít... je na čase si uvědomit, že jediná opora kterou potřebuju jsem já a pokud jí budu hledam v něčem nebo v někom jiném nikdy ji nenajdu na dlouho... během posledních let jsem prožila spoustu lásky, bolesti, zklamání a štěstí, samoty .. uvědomila jsem si, že jsem tak moc lpěla na tom, kým se byla a na tom, jak jsem sama sebe rozebírala, že jsem přitom nepostřehla, že ve skutečnosti jsem se mezi tím stala někým jiným a najednou jsem nevěděla, co si s tou osobou počít...snad se mi tu podaří opravdu poznat osobu, kterou jsem stala teď a přestat se snažit být takovou, jakou jsem si myslela že jsem, chtěla jsem být, nebo takovou, jakou mě chtěli mít ostatní...vždyť nikdo není dokonalý a měla bych se smířit s tím, že ani já ne... ...kvílivá hudba právě dohrála...

napsal/a: radioaktivita 23:12 | skoro normalni holka Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář

Killik 23.09.2008 23:20:42

že by další oblíbena blogařka