juj   26.Říjen 2008


mno tak se nám hodiny táhnou ke druhé hodiny ranní a já mám dilema,jestli ještě čumět do počítače, jít uklidnit můj nenažraný žaludek k ledničce a nebo si jít konečně zacvičit... tenhle týden totiž cvičení moc nezvládam, jelikož na návštěvu dorazila babička...mno masakr..se starýma lidma je těžký pořízení a s touhle obvzlášť...neustále se snaží komunikovat,ale zapomocí takovejch kravin, že jí na to opravdu nemám co říct...horší ale je, že očekává odpověď a když nereaguju, tak si myslí, že ji nerozumím a vysvětluje mi to znovu a znovu, dokud jí to neodkývu k její spokojenosti. Navíc je ještě napůl hluchá, takže hrozně křičí, což mě teda nepřivádí zrovna do extáze.

Jinak novinky za celý týden jsou asi takové

Konečně jsem se setkala s Alex a je moc fajn... vyměnili jsme si nějakou hudbu, skype a hurá hurá na světě je kamarádka ze stejného města jako jsem já :) zvláštní pro mě ale je, že má o poznání horší angličtinu než já Musím tak některé věci říkat z jednodušeně a vysvětlovat jí význam slov, po případě ji opravovat. Je to hrozně zvláštní a i když konkrétně dneska mam pocit, že anglicky neumim, tak je to důkazem že nějak snad jo :)

Včera jsem se seznámila s Danielkou, která přijela před dvěmi týdny a s nějakými jejími kamarády. Jeden chlapec dokonce studoval v Plzni, tak jsme trochu poklábosili o starých dobrých časech na Slovanech. Prvně jsem s nima zašla do zdejší české hospody Czech inn a bylo to uplně brutálně divný. Český lidi, typ hospody, jídlo.... připadala jsem si hrozně nesvá a měla pocit, že je někde chyba, tak jestli tam příště půjdu, tak nejspíše jenom kvůli fotbálku co tam mají. Jinak mě jak Daniela tak kluci lákali k nim domů na přespání, takže mám další variantu případného úniku z domova :)

Na to jsem šla do buddhistického centra, kde jeden týpek promítal fotky ze své cesty tibetem. Moje toužící buňky se vysoce rozvibrovali, když jsem to všechno viděla a slyšela co kde a jak,ale vzhledem k tomu, že ho to vyšlo na víc než 3000 euro to pro mě zatím opravdu není reálné.

Dneska se konala další schůzka rádia, tak jsem se poctivě zůčastnila a rozhodila tam letáky o chystající se buddhistické přednášce. Dost jsem se těšila na týpka, co jsem ho tam potkala minule, protože je hrozně hovornej a vzhledem k tomu, že se živí jako zvířecí psycholog, tak je to dost zajímavej člověk. Na místo toho tam však byli trochu jiný lidi, takže jsem poznala pár novejch tváří a s Thomasem se snad sejdu příští týden. Dala jsem jim poslechnout nahrávku své první show - respektive prvního pokusu a bylo mi řečeno, co mam vypilovat, tak jsem teď pilovala a pilovala až se ze mě kouřilo, tak doufam, že to stačí a už to v životě neuvidim :) zítra to pošlu Darrenovi, tak doufam, že to projde. Na internetových stránkách už mam i profil, tak mě snad neodvrhnou:) no nic... jdu předstírat, že už spím tak , jako to obvykle normální lidi v noci dělají... :D

napsal/a: radioaktivita 02:59 | skoro normalni holka Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář