konečně koníci 09.Říjen 2008
Dneska se mi hrozně stýskalo po domově a přátelích a jako kdyby to všichni tušili, byli na mě moc hodný. Autobusák mi poradil kde vystoupit na zastávce a příjemně si se mnou povídal mno a nakonec ani to hledání Kilronan centre nebylo tak těžký. Dorazila jsem tam o dost dřív, tak jsem se kochala pohledem na koně a jejich jezdkyně. (Docela mě překvapilo, že kolem nebylo vidět téměř žádné chlapy.) Tak či tak jsem se konečně dočkala a vyšel na mě krásnej bělouš jménem Smog. Docela jsem se bavila, protože jako jediný ze všech koní tam pořád prděl a kakal. Zkrátka je to moje láska na první pohled. Zvládal vše tak jak má téměř bez toho, abych mu zadávala povely. Nevím jestli je to dobře. Na jednu stranu je evidentně vytrénovaný,ale na druhou mam pocit, že takhle se ho nenaučím dost dobře ovládat. Každopádně ale věděl co má dělat líp než já. Nějak mi chybí anglická slovní zásoba kolem koní a tak jsem jen upřeně sledovala ostatní a snažila se dělat to, co oni . Jak to ale s mým bystrým zrakem bývá, hodně mi toho uniklo... :D Neměla jsem zrovna pocit, že by mi ta hodina něco dala,ale i přesto být na koni je takový potěšení, že už se těším až tam půjdu příští týden znovu. Byla jsem se zeptat, jestli je možný abych pomáhala s koňma výměnou za nějaké volné jízdy a mám počkat na odpověď do příštího týdne. Vypadá to ale pozitivně, tak si sama držím palečky ať to vyjde. Stejně mi ke spokojenosti tady chybí nějaká pořádná fyzická práce - ne že bych někdy nějakou dělala teda. Dokonce i cesta zpátky byla super, protože mě nějaký lidi vzali autem skoro až domů...chudáci. Bylo to totiž mimo jejich trasu a asi s tim nepočítali, když mi nabídli odvoz k zastávce. Žádná ale nebyla poblíž, tak to nakonec dopadlo jak dopadlo....mno nic. Jdu snít o koníkách ...
napsal/a: radioaktivita 22:22 | skoro normalni holka Link
