moudro do života 28.Květen 2009
tak už zbývá jen jeden týden...jeden týden do mého posledního dne v téhle práci... no moc jsem se tu neohřála...tři měsíce akorát stačili na to, abych se začala cítit v práci přirozeně a trochu se začala bavit s lidma kolem sebe. zase je čas jít dál a tentokrát vůbec netuším kam. na jednu stranu je skvělý, že je přede mnou všechno otevřený a je tu nepřeberně možností, na druhou stranu mě to vcelku děsí. konečně vím přesně v životě chci, ale ještě jsem nenašla způsob, jak toho docílit. ale jedné věci jsem se tady v Irsku naučila. nemá smysl, se hádat s blbcema, nikomu to nic dobrého nepřinese a akorát z toho vznikají stresové situace. a tak i dneska, kdyz za mnou šéf přišel, abych doslova a do písmene oddělila stébla slámy od hnoje, aby se slámou neplýtvalo, tak jsem mu to s úsměvem odkývala a všechno hodila hned po jeho odchodu do odpadu. vcelku mě to ale pobavilo, jelikož on opravdu věří, že by tim ušetřil, ačkoliv té čisté slámy co se spolu s hnojem smete není za týden ani tolik, aby naplnila půlku stáje. toliko k mé nabyté životní moudrosti :) napsal/a: radioaktivita 22:24 | Link
