včera ráno jsem se vzbudila krásně vyspinkaná, což by bylo v pohodě, kdyby to nebylo částečně zaviněné tím, že jsem zaspala a tak jsem musela své raní aktivity poněkud popohnat. jdu do koupelny a co nevidim, přímo naproti mě na zdi obrovskej pavouk. Začala jsem bojovat se svou arachnofobií tim způsobem, že jsem na něj stříkala smrtící sprej, brečela strachy, ječela kdykoliv se pohnul a pak brečela protože mi bylo líto, že bude umírat v takové agonii , protoze smrt to musi byt opravdu hnusna. chudak se zmital na podlaze v agonii jeste kdyz jsem sla domů najíst o pauze na oběd. samozřejmě mrtvola mi ležela u zdi dokud nepřijel Augustin a neodstranil ji i s tunou dalšího mrtvého hmyzu, co jsem během týdne pozabíjela svým sprejem. Konečně je tak odklizen můj hmyzí hřitov u okna. Nicméně byla jsem z toho ranního incidentu ještě dlouho v háji když mi odpoledne zaměstnavatel oznámil, že neví, jestli pro mě bude mít od května dost práce a že mi to najisto řekne na konci příštího týdne. tak se teď zběsile  klepu o místo. peníze našetřené nemám, páč moc není z čeho šetřit mno a co se ubytování týče o to bych samozřejmě tím pádem taky přišla... ať žije nejistota. napsal/a: radioaktivita 23:27 | muj dalsi novy zacatek Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář