STRACH 08.Říjen 2008
strach je mnou a já jsem jím
sdílej ho se mnou ať se tu sama nebojím
bojím se samoty a mám strach z ticha
děsí mě když vedle mě i někdo jiný dýchá
mám obavy z umírání, však bojím se i žít
pojď se se mnou bát a o strachu snít
děsím se usínání a mám strach z probuzení
strach tu pořád je, jak milenec mě plení
něžně mě hladí, pálí a bolí
strach je slastí, hříchem a v ráně solí
je tím co mě pohlcuje, mé tělo po něm šílí
žiju jím a on se mnou můj život sdílí
mám strach ze všeho, ze všech i z toho strachu
obávám se modrého nebe a ještě víc černých mraků
děs mě objímá, líbá a hladí
strach je tím co mě nažhaví i všechen žár zchladí
jen on je moje štěstí, radost a touha
je to moje velká láska, moje slastná zhouba
napsal/a: radioaktivita 21:23 | mozna trochu poezie Link
