Cas od casu si potrebuju vylit sve pocity na papir, abych se v nich tak nemachala....problem je v tom, ze jsem hlava dirava a vzdycky ten papir ztratim, tak tady to snad vzdycky najdu...... i kdyz u serveru libimseti jeden nikdy nevi...


Lehky usmev na rtech a privrene oci,

ja sleduji te a ty o tom vis,

bojim se ze miluji - muj svet se trochu toci,

nerikam ta slova, vsak ty je presto uslysis.

 

Dlan dotkne se tvoji dlane,

po tele rozleva se zar,

ma duse dele moji nezustane,

mam strach, ze pro tebe se ji vzdam.

 

Pod tvymi polibky me telo hori,

aby se obratilo v prach.

tve telo do meho se nori

a v slzy rozkose obratil se strach

 

Ponorim se do plaminku z touhy,

az v neme zadosti me telo zavzdycha,

z me duse stane se jen popel pouhy,

kdyz zakricim tve jemno do ticha.

 

napsal/a: radioaktivita 18:54 | mozna trochu poezie Link komentáře (0)




Smutno je mi smutno, na mem srdci studi led,

chtela bych odejit daleko a navzdy, nebo zmizet hned.

Kdyz konci cas dennich tvoru a zemi pokryva noc,

chtela bych v ni zustat, jen chybi mit tu moc.

Sedave stiny po zemi se plazi a ja chci se stat tmou

ja chtela bych byt cernou smrti a naveky tak zustat zlou.

napsal/a: radioaktivita 18:37 | mozna trochu poezie Link komentáře (0)


< Novější články