Cas od casu si potrebuju vylit sve pocity na papir, abych se v nich tak nemachala....
problem je v tom, ze jsem hlava dirava a vzdycky ten papir ztratim, tak tady to snad vzdycky najdu...
... i kdyz u serveru libimseti jeden nikdy nevi...
krvavé slzy 10.Červen 2008
krvavé slzy stále stékají
krvavé slzy, řekni koho to mrzí
krvavé slzy klidu mi nedají
tebe však spát sladce nechají
na kůrách starých stromů patrná je smůla
zbývající čas života – to je číslo jménem nula
zvedni oči a podívej se vzhůru
tvoje oči podniknout dlouhou - takřka nekonečnou tůru
vytáhni od opony šňůru
pak věcí bys měl vidět fůru
ale je to jak kdybys spatřil noční můru
když chceš krásnou oblohu, tak to máš fakt smůlu
nevidíš přes smog ani na nebe
už bys měl přestat myslet jenom na sebe
už dávno nejsou vidět hejna ptáků
na obloze je jen spousta šedivejch mraků
to je jen první fáze přechodu co zničí i tvůj svět
tak roztáhni tu oponu je čas pravdu uvidět
projdi se lesem plným odpadků
stejně tak mohls jít i na skládku
vidim srnu chycenou do pasti
na těch ladných nohou silně řetězy chrastí
život je plnej překážek a strastí
vyhlédni z okna do šedý reality která praští
kdysi moře nebylo černý od vylitý nafty
připadám si jak v povídkách pana Franze Kafky
všude jsou oázy hnusného betonu
měl bys už pobrat trochu rozumu
v muzeu vidím mrtvý plazy ptáky savce
ty člověk patříš mezi největší dravce
řeknu to ve zkratce
proč v muzeu nejsi ty
jako tvor co cítí však nehledí na city
krvavé slzy řekni koho to mrzí
koho bolí tyhle pasti tyhle klece pevné stěny,
krása čistší než nahé tělo mladé ženy
ničena je zabíjena za života rvána
nad tím všim už krouží jenom černá vrána
pomalu se otevírá temná brána
kam mizí svítání kouzlo překrásného rána
hubíme národy bereme svobody
svazujem kamenem a hážem do vody
už dávno přešel čas, kdy ukončit neshody
každej má v hlavě svý sobecký převody
matka zem volá po kousku pohody
kdybys nemyslel jen na prachy a tvá tář nebyla tvojí
láska s láskou dohromady v extázi se spojí
vrať se do doby kdy každý tvor měl svojí roli
ted myslíš jenom na sebe ostatní at to bolí
hluboký rány zasypáváš solí
smrt zkáza zapomnění zatracení
slovo láska v tvém slovníku asi není
nad sehnutými zády přírody dnes práská bič
člověk už dávno zahodil od svobody klíč
napsal/a: radioaktivita 22:23 | mozna trochu poezie Link komentáře (1)v samotě bloudím 07.Duben 2008
Chodím prázdnými ulicemi a narážím do lidí
Pořád chodím a čekám, mé oči tě však nevidí
Přede mnou žádné cesty a já bloudím
Není tu nic kromě tebe, nic po čem toužím
Tak proč tu nejsi – bez tebe do zdí narážím
Všechno mi těžkne, pod neviditelným závažím
Myslela jsem, že jsem našla celý svět a on mi teď pod rukama mizí
Myslela jsem, že jsem našla všechno – teď je to známé a přesto cizí
Nedokážu se vzdát iluzí , i když uvnitř už možná vím
Pořád doufám že je to sen, jenom doufám, že spím
Ležím sama na posteli a necítím, že jsem
Život bez tebe jen jen bolestným snem
Z otázky se mi hlava točí - co je to vlastně láska
Já nevím co to je, i přesto, že mi to v srdci praská
Jsem si tak jistá, že my patříme k sobě
Vidím to ve vzduchu, ve mně, snad i v tobě
Když mě opustíš – takjá nikdy už nebudu já
Nechci být nikohojiného, protože dokážu opravdu být jen tvá
Svůj život si dokážu představit bez tebe, nebudu ti lhát
Ale jen ty víš kdo jsem a jen ty mě umíš opravdu rozesmát
Nevím co dělat – jsme spolu a přesto to tak není
Neříkej, že mě opustíš – neříkej že tvá přítomnost v mém životě se změní
Pozvánka do tvého srdce nebyla dlouhá dost
Byla to jen taková tretka – malá a třpytivá pro radost
Byl jsi jen taková exkurze – taková prchavá krása
Jsi moje štěstí a mohl bys být i moje spása
Už vím, jaký by můj život mohl být
Však tys mě ten pocit nenechal na déle zachytit
Dej mi co jen můžeš, protože co bylo mé teď máš ty
Už nemám svou duši, ani své pocity
A teď chci něco, co mi nemůže nikdo dát
Toužím najít způsob jak se s tím vyrovnat
kulicka ze snu 01.Květen 2007
Malicka kulicka z prachu tise se kutali po schodech dolu,
je z prachu co neni nicim, jen slepenym zbytkem ze ztracenych snu,
nicotnych nadeji, co byvaly pod polstarem, jenz ted je plny molu.
Snu, ktere uhorely snad pod zarem sama sebe, byvaly lehke jak pirko vsak ztezkly pod vahou tvych slz.
Sny ktere te tahly nahoru, pak vsak sami spadly nekam do prikrovu.
Kulicka kutali se kutali za cestou na svobodu, narazi vsak do zdi a umira pod vahou tezkych bot.
Ty sny ztratil jsi uz navzdy, ani ten prach uz nenajdes......
napsal/a: radioaktivita 20:54 | mozna trochu poezie Link komentáře (0)zeme fantazie 27.Duben 2007
Stocim se do klubicka a budu bydlet ve sneci ulite,
nebo ustelu si postel v musli vylovene z more,¨
budu zit v lesnich kvetech a mit maly letni domek v lesni jahode,
koupat se v slze a jist jen boruvky ...
ma kuze zmodra a oci ztmavnou, budu mala, malicka boruvkova divka,
budu zit ve vlastnim svete z fantazie,
protoze ten vas se mi nelibi...
napsal/a: radioaktivita 19:25 | mozna trochu poezie Link komentáře (0)
