Cas od casu si potrebuju vylit sve pocity na papir, abych se v nich tak nemachala....
problem je v tom, ze jsem hlava dirava a vzdycky ten papir ztratim, tak tady to snad vzdycky najdu...
... i kdyz u serveru libimseti jeden nikdy nevi...
? 30.Září 2010
- Na stařeckých kolenou houpám svá tajná přání, jež zrodila se z ledu a ohně pohasínajících svící
- Nenásilně kapající touha naplňuje tepající hodiny černobílými dušemi, co ztrácejí se v pomíjivém násilí věčnosti
konec 09.Září 2010
- Na dobrou noc, čítám ti pohádku.
- Na dobrou noc... zpředu i pozpátku.
- Hladím tvé zlaté vlasy, líbám tvé spavé oči.
- Touha se neprobouzí a svět se nezatočí.
- Čekám a pátrám po nějakém znamení.
- Tiše se soužím, oba jsme znavení.
- A těla upocená v symfonii nesplývají.
- A v našem ránu slavíci nezpívají.
- Jsme oba v příběhu co nekončí, jen naše kapitoly se už liší.
- Posečkej chvilenku, ať rozum to co srdce slyší.
- Když pocity ovládnou mě tak ztrácím se sama v sobě.
- Dycham na oblohu co zbarvi se podle me nalady.
- Kývu se do rytmu symfonie složené z mojí touhy.
- Davam sbohem cudnosti sundávajíce ohlávku chtíči a zapomnění.
gate 24.Březen 2010
Where am I gonna go without your hand holding mine
What am I gonna do without being in you sight
Bells are ringing in their sad harmony
Waiting for something, what never comes
Deep inside,where the fear keeps living
There you are, waiting for me something to say
Saying that I have forgotten,
I got through that gate all right
But let me tell, nothing will ever stay as it is
Never lasting joy might never come
If I keep hiding in the closet of my mind
Padající z oblohy, pláče anděl s červenými rohy,
Zářivá jiskra ztrácí se v šedi našich dní
Podzimní listí překrývá sníh, aby je slunce znovu odhalilo
Padám nahoru, chladivou vodu ždímám z mraků
Parsky slunce studí jemné tělo v kůži anděla
Hříšné myšlenky táhnou mě dolů okovy věčnosti
Z větví na zem padají koruny stromů
Ostny pokouší mě náznaky hebkosti
Vysoko v zemi čeká radost schoulená v sametu
Bílá vrána klove černé peří z křídel anděla
napsal/a: radioaktivita 21:41 | mozna trochu poezie Link komentáře (1)
