Cas od casu si potrebuju vylit sve pocity na papir, abych se v nich tak nemachala....problem je v tom, ze jsem hlava dirava a vzdycky ten papir ztratim, tak tady to snad vzdycky najdu...... i kdyz u serveru libimseti jeden nikdy nevi...

Bludiště   28.Srpen 2012


Točím se dokola, ztrácím se v příšeří, ve skříni mrtvola, duch buší do dveří….

tam v koutě v bludišti myši si šeptají, na temném schodišti  hodiny tepají…

když tělo žije v rytmu srdeční arytmie, ke stropu nedolítnu a dole čeká zmije….

modlím se o zázraky čekám na spasení, ty možná chceš to taky, hledáme znamení.

Ten čas co nekončí a přitom je ho málo, pocity mravenčí, nevím kde se to vzalo.

Znamení nepřichází rozmotám klubíčko , jen ať jsme oba nazí popojdu maličko.

Zmije se odplazí, duchové zmizí, myši mě nedají mrtvole cizí.

Chůze prach rozvíří, jinde se usadí, běžte pryč upíři – mě už to nebaví.

napsal/a: radioaktivita 18:50 | mozna trochu poezie Link komentáře (0)



Semafor   29.Listopad 2011


Kam vyrazím na tom nezáleží Pár rudých očí brání mi v postoupení Ať na kolech, či svižnou chůzí Narážím na barvu touhy bránící v pohybu Před tou barvou hněvu svírám ruce v pěsti Na startovní čáře mačkám se v davu Červený panáček – přivřené oči zpod kšiltovky Na tváři mu hraje potměšilý úsměv, když propouští nás na tři vteřiny Ďábelský panáček – v tom rytmu bez taktovky Směje se mi do ksichtu napsal/a: radioaktivita 11:14 | mozna trochu poezie Link komentáře (0)



Stvoření   23.Březen 2011


Kapičky dechu tu potají hoří, kůže se pálí plameny co nedýchají, tvoří se v tichu, části se proplétají, klidem se vlny rozlétají. napsal/a: radioaktivita 16:29 | mozna trochu poezie Link komentáře (0)



Země ze mě  


Líhnu se z mraků, do křiku šeptám, ponořím prsty do půdy, prsy mé země se dotýkají, jak rostou se mnou do světlé temnoty. Prorostlá se zemí hlavu svou otáčim, hledíce co do modra co dotýká se horizontu, Rostu dál v sebe konečně svobodná, klidně mě pleňte. V břiše mám sopky co hlasitě čekají, pramenem žízeň svou uhasím, abych ji žárem znovu rozdmíchala. napsal/a: radioaktivita 16:24 | mozna trochu poezie Link komentáře (0)



holé vlasy   13.Listopad 2010


  • Postřené vlasy na polštáři pod paprsky slunce zazáří
  • Prostřené vlasy na polštáři, ty vlasy bez hlavy
  •  Pramínky vlasů ustřižených postupují agónii samoty
  •  Pramínky vlasů svazovaných, rozpadají se do malé prázdnoty
  • Holá hlava leží na polštáři co jiskru svoji ztratila
  • Holá, jak holá slova v slabikáři rozumu svého pozbyla
  • Konečky vlasů roztřepené, promluvte a přestaňte se škodolibě smát
  •  Ty holá lebko bez břebene, proč si jen nepřestala těm svým vlasům lhát
napsal/a: radioaktivita 23:00 | mozna trochu poezie Link komentáře (0)


< Novější články | Starší články >