učíme se bruslit 08.Srpen 2010
Tak jsem si řekla, že bych sem po sto letech zase mohla napsat jak se mám a co dělám... nechci být sprostá a tak začnu jen tak zlehka... dneska jsme byly s Léňou bruslit a jako obvykle, to byl zcela jedinečný zážitek. Poprvé jsme jeli po tmě a zběsile ječeli, na podruhé jsem pět minut klopýtala na přechodu, dokud se mi nevysmáli všichni v čekajícím autě a nepřevedl mě přes ten přechod nějaký cizinec a dneska se Lence totálně zaseklo kolečko. zážitky jsou to veselé a já jen čekám kdy nás to bude stát nějakou tu rozbitou tlamu a zlomenou končetinu. Jinak bruslení všem velice doporučuji, protože zvlášť z kopce, v tunelech a v davu lidí, je to pro kolohnáty docela adrenalin. Tak či tak mě to zlehka rozveselilo po mé ošklivé hádce se spolubydlícím a teď se příjemně unavená chystám spát. Takže dobrou napsal/a: radioaktivita 21:44 | muj dalsi novy zacatek Link komentáře (0)
MUŽI 18.Květen 2009
Jedna z posledních věcí, kterou musíme v práci udělat, než můžeme jít domů, je zamést dvůr. Je pořádně velkej a každej kdo kdy zkoušel zametat silnici ví, že to neni až taková sranda dívčí práce. Mno každopádně jsem se vrhla na zametání, aby jsme mohli všichni co nejdřív jít domů. Jak jsem tak zametala, tak se ke dvoru začali shromažďovat všichni ostatní, co skončili jejich práci. Další věc, co se musí udělat, je nakrmit koně, což je jednoduchá, nenáročná práce, která jde rychle od ruky. Jak tak zametám, s pobavením zjišťuju, že se všichni nahrnuli na krmení koňů a já stále jako jediná zametala. Podotýkám, že všechno to byli chlapi. Pak přišla ještě jedna slečna co tam pracuje a povídá " pět vás tady na to je a ona chudák jediná zametá dvůr". No a jak myslíte, že to dopadlo... všichni se tam dál doslova a do písmene ploužili s krmením a až když už nebylo zbytí, tak jeden týpek a ta slečna mi pomohli. To už jsem ale měla skoro hotovo. napsal/a: radioaktivita 14:33 | muj dalsi novy zacatek Link komentáře (1)
ty vis 14.Květen 2009
Bylo to krásné, jenže všechno jednou končí
stále stýská se mi, ale vrátit čas netoužím
jsem šťastná tady a teď, tam kde jsem
tak nemám důvod litovat ničeho, co mě k tomu dovedlo
stýská se mi, ale všechno jednou zmizí
když si tu byl byla to radost a když ne,svět se nepřestávál točit
možná to byla ta chyba, že neběhala jsem po tvé oběžné dráze
děkuju za všechno co jsi mi dal, já dala zpět co mohla, víc už neumím
napsal/a: radioaktivita 23:20 | muj dalsi novy zacatek Link komentáře (0)tak co dal? jsem koukala, ze jsem sem dlouho nic nenapsala, tak sem nez pujdu spat hodim par radek... uz mam po dovolene v cechach a nemuzu se dockat, az se tam vydam na dyl.. teda dovolene...behala jsem po uradech, vyrizovala kde co, mno a v neposledni rade jsem delala prijimacky, jejichz vysledek se dozvim pristi tyden. to taky rozhodne o tom, zda v nasi zemicce milovane zustanu na dlouho, nebo ne. no kazdopadne jsem si mimo jine zaridila poradny zdravotni pojisteni, coz je dobre, jelikoz jsem vcera spadla z kone a dala si poradne do hlavy. zaplat buh ze jsem si koupila poradnou helmu. v pondeli jsem dost koukala, kdyz jsem dosla do prace, jelikoz půlka koni nam odjela na prazdniny, nebo se prestehovali do jinych staji, takze ted jsem z jejich pro me tezko rozlustitelneho vzhledu jeste zmatenejsi. nikdy predtim jsem si toho nevsimla, ale v cechach me bezdecne jeden kamarad upozornil na to, ze je zvlastni, ze si ty kone nepamatuju podle toho jak vypadaji, ale podle povahy. tenhle tyden se mi to poradne potvrdilo, kdyz jsem poznala ktery kun se prestehoval kam podle způsobu jaky reagoval na moje cisteni a podobne. a to ze jich bylo dost na to, aby to byla jen nahoda :) mno mozna je to jen takovy dalsi dukaz toho, ze proste vidim svet malicko jinyma ocima. taky jsem premejslela - na popud dalsiho kamarada, ze cestina je nadhernej bohatej jazyk a i kdyz anglictina je bohata taky dost, tak si clovek vystaci s opravdu nuznou slovni zasobou. tak me tak napadlo, jestli to nema nejakou souvislost s tim, jak jsou v obecnem meritku rodili mluvci omezeni... respektive, ze nemaji moc rozvinuty smysl pro logiku a prakticnost.... v irsku jsem moc prakticky uvazujicich domorodcu nepoznala a totez muzu rozhodne rict i o anglii. co se tyce americanu, tak ty sice neznam, ale myslim, ze to co ze sebe vsemi smery vydavaji taky mluvi celkem za vse... mno nic...stejne je to nejspis fakt blbost, jen me to tak napadlo...aaaaaa...odbila desata hodina, tak jdu spat, at se mi zitra dobre kyda hnuj :) napsal/a: radioaktivita 22:46 | muj dalsi novy zacatek Link komentáře (0)
můj den blbec - pavoučí agonie 10.Duben 2009
včera ráno jsem se vzbudila krásně vyspinkaná, což by bylo v pohodě, kdyby to nebylo částečně zaviněné tím, že jsem zaspala a tak jsem musela své raní aktivity poněkud popohnat. jdu do koupelny a co nevidim, přímo naproti mě na zdi obrovskej pavouk. Začala jsem bojovat se svou arachnofobií tim způsobem, že jsem na něj stříkala smrtící sprej, brečela strachy, ječela kdykoliv se pohnul a pak brečela protože mi bylo líto, že bude umírat v takové agonii , protoze smrt to musi byt opravdu hnusna. chudak se zmital na podlaze v agonii jeste kdyz jsem sla domů najíst o pauze na oběd. samozřejmě mrtvola mi ležela u zdi dokud nepřijel Augustin a neodstranil ji i s tunou dalšího mrtvého hmyzu, co jsem během týdne pozabíjela svým sprejem. Konečně je tak odklizen můj hmyzí hřitov u okna. Nicméně byla jsem z toho ranního incidentu ještě dlouho v háji když mi odpoledne zaměstnavatel oznámil, že neví, jestli pro mě bude mít od května dost práce a že mi to najisto řekne na konci příštího týdne. tak se teď zběsile klepu o místo. peníze našetřené nemám, páč moc není z čeho šetřit mno a co se ubytování týče o to bych samozřejmě tím pádem taky přišla... ať žije nejistota. napsal/a: radioaktivita 23:27 | muj dalsi novy zacatek Link komentáře (0)
