18.Leden 2010,15:36
moje radost a štěstí netrvalo dlouho najednou je konec....zase a ještě hůř než tenkrát ztratila jsem kluka kterého miluji celou svou duší srdcem a  kterého jsem nechtěla už nikdy v životě ztatit ano je to on zase odešel jak pára nad hrncem jarineček...boužel byla to chyba nás dvou možná jen zkouška vztahu kterou jsme neustály...boužeel probrečela jsem v kuse snad tři hodiny klepali se mi ruce takový stav co jsem zžila jen jednou byla jsem absolutně pláčem vyřízená brečela jsem do prázdna nočních lamp kouřila jednu cigaretu za druhou a opět mě to sebralo jako nikdy v životě vím že ho stále miluji vím že už se nikdy nevrátí a já si tohle budu vyčítat do konce svýho života schází mi udělala jsem chybu který lituji nejvíc ale nevrátím to stejně jako on nevrátí tu svou chybu-...možná se tak mělo stát a musím to začít tak brát ale nedokážu to neumím to a neumím bez nej žít...najednou jsem ztratila smysl života a nevím co bude dál jsem najednou strašně prázdná a neumím a snad ani nechci se s tím vyrovnat nedokážu to on byl ten kdo mě naplnoval láskou a štěstím...mrzí mě to a lituji toho možná snad budu jen čekat zase a věřit že se k sobě vrátíme je to stará historie co se opět opakuje ale tentokrát už to není sranda malých dětí jsme dospělí a asi si nejsme souzeni...bolí to jako nikdy bolí to ani nedokážu říct jak a můžu jen tiše závidět ostatním štasné roky strávené po boku milujících osob a taky že závídím sem sama v bytě mezi čtyřma stěnama a trpím jaro jestli to budeš někdy číst tak ti vzkazuji tohle: ty tři další měsíce co jsme byli spolu jsem tě nidky nepodvedla vždy jsem tě milovala jak jen milovat člověka lze byla jsem štastná a chtěla s tebou žít tebe si vzít mrzí mě hodně co se stalo nikdy sem ničeho nelitovala víc udělala jsem obrovksou chybu nejsem taková měla jsem zlost na tebe na sebe na to co se stalo udělal si taky chybu a ne malou a já to nechci pochopit protože ted nevím co budu dělat ale ty budeš vždy v mým srdci ten jediný dokonalý muž mých snů nic z toho se nikdy nezmění já to vím a cítím to i přesto všechno co jsme si včera udělali snad mi jednou odpustíš a naše cesty se na potřetí skříží ale to asi budeme muset ujít ještě dlouhou cestu a možná už nikdy tě neuvidím...kdybych věděla že je to naposledy co tě vidím o mnoho víc bych tě obejmula řekla jak mi na tobě záleží a co pro mě znamenáš a daleko upřímněji bych tě políbila jari mrzí mě to lituji toho je mi strašně uzko promin jestli mužeš promin mi chci aby sis nechal na mě ty krásný vzpomínky je mi to fakt líto chtěla bych to vrátit ale můžu jen plakat..promin mi to
 
vložil: hejska-jihlava
Permalink ¤


1 Komentáře:


  • 18.01.2010 20:33:14, EF-88

    ach můj bože,Lucinko,tolik sem vám to přála a doufala,že vám to víde. Věřila sem tomu. Musíš prožívat velkou bolest ale snad tě ta bolest posílí,jsi fajn člověk s obrovským srdcem a já doufám,že jednou budeš šťastná.