je to měsíc a půl co už jsem s lukášem nějak to letí......i když to neberu tak vážně jako s jarinkem trávím s ním hodně času a rozumíme si...neřekla bych že je to láska z románu ale ve své podstatě mě má hodně rád...dneska mu umřela maminkabyla jsem s ním v týto těžký chvíli a rozbrečela jsem se taky..i když se s našima hádám a brzo vypdnu nechci aby mi umřeli...sou to přeci moji rodiče....musí to být těžký lukys je nejmladší z rodiny a docela těžce to nese...chci mu být na blízku...on tohle ale řeší trávouale ta problémy nevyřeší...uvidíme ...byla jsem s moničkou v ponorce den před tím než se to stalo...a nejvíc v pohodě...zrovna když nikoho nechci (no vlastně i mám) tak se na mě lepily týpci fuck off na ně stjeně v hloubi duše miluji jednoho....a ten? ten mě fakuje sem jen bezvýznamná postavička z jeho minulosti...ale dost musím se těd hodně soustředit na sebe na školu abych ji udělala pro svůj pocit na vyznamenání a pak se uvidí jak dál jestli práce nebo škola....hlavně konečně začít pravidelně cvičit a něco si dokázat....povracet všechny dluhy už je to neunosný není měsíc aby se něco neposralo a musím začít šetřit...

si muj život co žiju denně si to první na co myslím si jediný kvůli komu pláču obětovala bych tobě všechno hrozně moc pro mě znamenáš..sem pořád zamilovaná jak malá školačka vždycky se mi rozbuší srdce když tě vidím...vím že se toho mezi námi hodně změnilo brzo to bude rok co sem týden co týden píšu milostná vyznání najednou je to všechno pryč žádný dudášci žádný grilování v boudě když to sem píšu pláču najednou je toho na mě moc nedokážu zapomenout máme společný zážitky společný kamarády-což je kámen úrazu máme společnýho mnohem víc než jsou vzpomínky hloubku jedný lásky....odpuste mi všichni že tohle sem píšu nechápu se a přesto to bolí...nikdo neví nikdo netuší jak se tímhle denně zžírám bolí to jak nikdy nikdo neví co je ve mě za city a lásku....koukám se ti do očí a cítím chlad...jak si mi sám řekl už to nikdy nebude jako dřív už ne.....podlomila se mi pevná půda pod nohama vínm že by to nebylo stejný .vlastně ani nevím co na to říct je mi úzko sem proti tomhle všemu hrozně malá neumím si ttě zakázat neumím říct ne nedokážu a nechci zapomenout...nikdo v životě mi tě nenahradí..miluji tě..tak sladce tak nevinně tak bezmocně miluji tě jako člověka kterého si nesmírně vážím si pro mě osobnost osůbka se kterou bych chtěla trávit spoustu času...z přátelství vznikne láska ale z lásky nikdy nezvnikne přátelství..chceš toho po mě moc nedokážu se na tebe dívat jako na kamaráda nejde to..žárlím a závidím všem které líbáš...když vím jak nádherně umíš líbat jak nežný dokážeš být..brečím u toho jak mála želva a nechci být dospělá...nechci tě nikdy ztratit....udělala bych pro tebe první poslední možná toho si nevážiš že za tebou dolízám...jako bych cítíla že je to jen a jen horší a přesto tuhle chybu opakuju několikrát týdně co ti bezmocně volám sem troska a vím to...i po tak dlouhý době mě tyhle řádky dokážou rozplkaat...nevím co víc říct...opatruj se mi když už nemohu být s tebou...počkám na tebe dny týdny roky počkám ty mi za tu bolest prostě stojíš..neubližuješ mi jen mě tohle bolí jako nikdy předtím...jednou se vrátíš...jednou chci s tebou jen s tebou JARINKO  žít, nedokážu bejt štastná bez tebe....je mi jedno co mi řeknou ostatní seru na to budu čekat já žiju pro tebee ty si můj princ na bílém koni....nesnesu když tě jiná bude mít...to pak ani nestojí za to žít...

MILUJI TĚ JARI
neberte mi to je to sice marný boj a trápím samu sebe ale srdci neporučím odpuste a nesudte...

Těšila jsem se na ně jak malá holka miluju tu skupinul....hráli dobře jejich písničky jsoun super...před tím jsme chlastali v boudě oslavovali jsme tatův svátek..pohodička celá parta z tater..až na jednoho ten večer mi přišlo víc než kddy dřív líto to že tu s námi nesedí nedělá srandu a nepije pivo..má jiné zájmy jiné holky na mě už si ani nevzpomene za 3 měsíce to bude  rok co jsme od sebe-jak zvláštní to je když vím že moje srdce po něm stále touží vždycky se mi rozbuší srdce když ho vidím je to zvláštní neumím to popsat ale je to hezkej pocit....chyběl mi i na zábavě...někdy je dobrý kfdyž je člověk sám ale když sem znovu a opakovaně viděla ty zamilovaný páry - a některý jsou spolu i nějaký ten rok chtělo se mi brečet....mluvila jsem pak s tátou sice sme byli oba opili ale upřímný..můj táta má svoubího moc rád a byl by rád kdyby tu s námi zase byl chtěl ho vidět jenže jarda o tyhle věci nestojí tím spíš ne o mě...nevím co dělám špatně já bych se pro něj rozdala asi to je ta chyba nemá o co bojovat....ono to je stejně jedno kdybych ho nechala bejt a neozvala se tak ani nemá snahu o mě bojovat proč taky asi mě nemiluje jako já jeho a tak je to těžký...opila jsem se a hodně samý zelený a to jsem neměla skoro ani na vstupa..potkala jsem tolik známých že sem furt od někoho byla zvaná....super kalba...dneska sem ale vstala se strašnou kocovinou a přemýšlelqa jsem už to není jako dřív kdy jarinek přijel třeba s křepim (toho už jsem taky neviděla dlouho sere na mě ) na té babetě a házel na mě takový krásný oči...nebo když přijel na vánoce svým autem takových útržků je víc..asi na to vzpomínám jenom já ale pro mě to všechno s ním znamenolo moc....tata mi sice řekl že když sem bydlela v jih tak sem padala na držku a byla jsem ráda když sem přijela domů a já mu řekla že sem sice na držku padala alke byla jsem štastná a kdyby to šlo tak bych vrátila tuhle dobu společnou bydlení nevrátila bych ty hádky a ty stejný chyby bych taky nedělala já ho nechtěla nikdy ztratit.....pořád o něm mluvím a někdy je mi fakt úzko a potřebuju to někoho řícvt ale zjistila jsem že se krom jakuba a sestry nedá věřit nikomu vždy se najdou lidi co tě zdradí...např.křepi věřila jsem že všechno je dobrý že se kamarádíme že si napíšeme v létě vyrazíme na velkej čundr -miluju ohýnek a budeme se normálkně bavit ale ted? změnil se nechutně mi to vadí nevím vco je podmětem té jeho změny ale vím že se mu věřit nedá skončilo 2-3 letý kamardstvý které bylo dobré...proč? to nikdo neví nebo to ví petr? a  ten na měsere mohla bych s tímhe pokračovat....ale jsou věci o kterých se tady mluvit nedá...všichni víte jak moc pro mě znamená jarinek...je to sice zvláštní osůbka ale osůbka co se mi dostala nejdál můžu říct s niž bych lhala že ho MILUJI a hodně moc ...mrzí mě že nejedeme rtřeba spolu na čundr do tataer nebo že nejedeme na skřivánek...všechno to skončilo všechno je to pryč a já jsem taková že se s tím neumím smířit nechci nechci věřit tomu že mě přestal mít rád....je tu sice jeden kluk co by mě chtěl trávíme spolu hodně času je milej a je hezkej ale takhlke zhulenou hlavu jsem v životě nepotkala....a navíc i když sem s ním tak stejně přemýšlím nad tím co asi jarinek dělá na co ted myslí...je tohrozná bezmoc je to válka sama proti sobě...já nevím co bude ale bolí mě srdce vidět ho s jinou minulej ples...ta káča andy mu dohodila svoji kamarádku jak kdyby ona nevěděla co kněmu cítím kačena děvka největší rozvraečka vztahů se s ním div nevyspala a to ji ani verunka s. nemuže vystát za to co udělala jarda se tam kousal ještě s nějakou blondýnkou zřejmě byl opili v ponorce ale hrozně to bolelo brečela jsem a přiznávám svou slabost měla bych se na takovýho člověka vyprdnout říkají mái to všichni ale na druhou stranu chtějí abych byla štastná...a to já můžu bejt jenom s ním..nevím v co ještě doufám nevím když vím že nepřijde...

ples byl krásnej byli tam všichni které mám ráda....ani jsem se moc neopila ale měla jsem radost bylo to super...jo jen na jednu osobu...odpuste mi že nechápu to že mě nechce

v pátek mám ples moc krásný moc dobrý prostě super těším se jak malá holka no vlastně už budu velká bude tam spousta lidí co mám ráda i některý co milujiajajajjajajaj se mnou to špatně v pátek dopadne budu pít za všechny možný zvu vááááááááásss na panáka přijde se podívat pak do ponorky zlatíčka

hodně jsem se ve škole rozbrečela neměla jsem na fotky z ponorky vůbec koukat a vůbec představa že jarinek se zamiloval do nějaké jiné je zdrcující sem z toho strašně smutná já chci bejt fakt jen sama já si s nikým jiným nedovedu představit vztah hrozně se bojím já ho milujiajen jeho nemůžu si pomoct odpuste mi to vy všichni kdo víte svý ale já si za tímhle stojím...nejhorší je že není cesty zpět on už se mi nikdy nevrátí

žila jsem v pohádce toho že můj milovanej princ jednou přijde a já zse budu moct pohladit tu krásnou tvář jariskovu .já jsem tak hloupá a měla bych s tímněco dělat ale nejde to zkoušela jsem zapomenout a nedokážu to protože já nejspíš asi nechci..ale on si ted našel novou slečnu a každej z nás máme jinej práh bolesti jiný hodnoty cíttění a tohle mě sebralo..já vím dělám taky chyby a ne malo opravdu sem se v rolingstone vyznamenala můžu se jen stydet ale já se nedokážu zamilovat měla jsem už tísic příležitostí a teed to taky vypadá s jedním borečkem nejvíc dobře je fajn s lukášem si rozumíme hodně co se týče vztahu a souznění bydlím tak napůl u něj ale nepřišla láska ani zamilovanost a ani nepřijde v mým srdci je jen jedna krásná tvář jedno silný pouto...a to mě nechce, našel si slečnu která zase nechce jeho..nevím proč nad tím tak přemýšlím asi proto že potřebuju bydlet sama a sním se mi bydlelo nejvíc dobře byli jsme naladěni na stejnou notu bylo to férový...měla byxh toho už opravdu nechat a jít sama do sebe srovnat se finačně a zůstat sama hodně dlouho na to abych dokázala pochopit že je konec krásných snů a musím začít žít realitu...chybí mi jarinek je to smutný ale je to tak..pořád je ve mě naděje že se ke mě vrátí....snažím se mu vyhýbat nesnesu jeho pohled klepají se mi ruce  pořád cítím zvýšený tep...není to fér...vůči jiným

k čemu jsou tyhle slova když na ně milovaná osoba sere velmi z vysoka když mě neustále kritizuje a pomlouvá odporuje a odsekává..opravdu tohle nechápu já se ještě snažím o ty lístky na ples aby to všechno vyšlo a jsem za tu největší krávu...děkujinic sem mu za poslední měsíce neudělala a hrozně mě tohle mrzí ten přístup...to byli sms kdy jsem byla koblížek nebo dudášek...a ted? radši nic...nejvíc hnusnýho co sem v životě dělala za práci je v kfcto je taková nouzovka že bych blila týden úplně odporný a nejvíc ta sračka nina to je děsná píča se slušnostínejpsiš budu bydlet  v jih no teda už tam skoro bydlím ale tohle taky radši nebudu komentovat

"Vzorec na život z taháku neopíšeš"
Včera mi zemřel spolužák ze základky.Docela mě to vzalo všichni sme ho měli rádi a drželi mu palce když v 8.třídě dostal rakovinu...svině se vrátila.je mi toho hrozně líto a jsem ráda že mi neumřel někdo z blízkých ale vím že se to babičce a dědovi krátí...neívm co bude potom nepřála jsem mu to a jsem ráda za to že to nebyl i někdo další určitě mu půjdeme na pohřeb.
chtěla jsem sem proto napsat kdyby se mi nedej bože něco stalo aby jedna osůbka tohle věděla: JARISKU byl si pro mě vždycky kluk (chlap) kterého jsem obdivoala a strašně sem se do tebe zamilovala byla jsem s tebou nejštastnější ve svém životě nikdy jsem tě nechtěla ztratit a ted když o tebe bojuju už ztrácím síly. nedokážu si život představit bez tebe ty si ten muž se kterým chci jednou žít bydlet společně a o koho se starat ty to víš moje láska k tobě se nedá srovnávat si můj hubánek si to všechno na čem mi záleží miluji tě do morků kosti miluji tě tak jak sama nedokážu říct je to silný a všechno špatný co si mi udělal bylo pro mě ponaučení..myslím si že my dva si zalsoužíme ještě další šanci moc bych tě chtěla obejmout je mi smutno a potřebovala bych tě nejen kvůli tomu co se všechno stalo ani kvůli rodičům ale kvůli tvému srdci které když bilo pro mě tak sem cítila jistotu, oporu, lásku cítila jsem všechno.chybíš mi a ty to víš odvracíš svou krásnou tvář a vzdaluješ se mi a mě to hrozně bolí chtěla jsem říct odpuste mi to všichni kdo to tu čtete a nemáte mě za to rádi (konkrétně) tak já ho prostě miluju dala bych za něj cokoliv pro mě je to miláček všech andílků je to krásný vzpomínat na tebe jarisku je to nezapomenutelný s tebou v tom bytě to krásný počasí a výlet na zaječák dovolená kdy sem ti byla nejblíž...ubližili jsme si ale pokud jsme se milovali měli bychom si dokázat i odpustit...já už to udělala a lituji svých chyb ted záleží na tobě jestli v sobě najdeš dost síly mi odpustit a vrátit se za mnou začít znovu a lépe stojím o tebe jako o nic a nikoho v životě chci se o tebe postarat až ti bude nejhůř chci ti být oporou až mě budeš potřebovat přijd dávám ti čas který to všechno snad spraví přijd kdykoliv a kdekoliv budu vždycky se za tebou vrátím a ráda...chci být totiž s někým koho opravdu miluji..je ponižující jak tu dolézám ale neumím jinak sudte mě jak chcete ale lásku mi neberte...JARISKUMILUJI TĚA MILUJI TĚ NAPOŘÁDVím že se jednou vrátíš.....aspon v to věřím a víra uzdravuje