dneska jsem měla celej den čas přemýšlet...aaž já jednou budu psát svůj životní román z úryvků deníků a otázek bude to nečtěnější besceler na světě
ne to je taková jen sranda o tom mým životě složitým...nemám ho těžký mám se dobře mám fajn rodiče přátele super ségru mám i dobrý prospěch ve škole nekouřím nefetuju netahám se s všema jen složitej ho mám ohledně svojí povahy...
vím o tom že jsem rozpoložená osobnost ale je to posledním půl rokem těmi okolnostmi..vztah s pindou nevěra s jardou  to byla trojka ve který jsem furt serfovala...nějak se to uklidnilo je to druhej měsíc co jsem od pindy možná je mi líp i kdybych měla být ted klidně rokem sama nebudu se muset s někým hádat prostě si myslím že je to dobrá volba..neříkám že jsem s ním nezažila věci krásný a nezapomenutelný ale změnil se a já su ráda za to co jsem udělala beru ho furt ale jen jako kámoš..
osud si ovlivnujeme samy možná je napsanej někde v nějaký knize ale vždycky když něco chceme samy tak si za tím umíme jít a umíme tak změnit scénář psanejch osudů..
tisíckrát denně si představuju jak se za jarinkou s. rozeběhnu políbím on mě chytne za ruku a oba budeme spolu , půjdme po městě a jemu budou jiný holky volný..vím že nejsem princezna krásy a nějaký to kiličko na víc mám a co...kdybych se nikomu nelíbila a kila byla překážkou tak nikdy nezažiju to co jsem zažila..předstsvuju si že náš vztah je super nehádáme se neřešíme kraviny důvěřujeme si  tolerujeme se nejsem omezený ale přitom každej ví že k sobě aptříme...jo k takovýmu pevnýmu vztahu je potřeba dvojí síly a taky docela dost času i když já a vítek jsme to věděli hned na druhej pohled...a od tý doby to takový bylo možá se trochu jardy s. bojím..je jiná povaha , sice vím co od něj čekat ale neznám ho v lásce možná to je to co mě na něm fascinuje nevím uvidíme kam tenhhe vztah prospějě...kam povede jestli teda vůbec někam rptoože to říkám na rovinu mám z toho strach jak blázen....
sem i největším bláznem já  ráda zkouším nové věci, nové polohy, nové styly líbání, nové lidi poznávám, nové směry vzdělání, nové názory sem jiná jako každej z tisíců sem taková jaká skoro chci být..
a až budu svá tak to poznáte ..budu mít vysoký podpatky malou kabelinku dlouhé vlnité vlásky gelové nechtíky džínovou sukni bílou bundu černý top a lehce nalíčení obličejícek ..budu vystupovat z auta  a to bud přesně já sama sebou.,..a k tomu všemu je potřeba dokonalej chlap a spousta péče a peněz....sem prostě holka zasněná a cílevědomá když já neco chci tak si za tím jdu...

ani ne po dvou hodinách jsou moje pocity opětovně jiné...dneska mě fakt jarda dostal..přijel za mnou sám a šli jsme spolu ven...nejvíc jsem koukala jako že se za mnou stavil byla jsem moc ráda protože se mi rozbušilo srdce jako malý holčičce co je nejvíc zamilovaná...aspon tak jsem si připadala a myslela že se tak nějak stavil že se mu stýskalo já se za ním chtěla stavit ale nepsal tak sem myslela že je s holym...
bylo to hezký aspon od včerejška jsem měla klidný spaní jelikož jsem si jak hloupoušká nannynka myslela že jsme spolu(ségra má pravdu kdybychom se měli rádi tak sme spolu a neděláme takový scény) ale dneska jsem zjistila že my dva spolu vlastně nejsme že jarda na skřivánku řekl větu: mám jí rád ale radši budu sám protože sám sobě neublížím....neublížila jsem mu tak zásadně nejedná se o jednu větu ale opravdu o nedorozumění..nemusím to mít orazítkovaný ale nechtěla jsem se zase spálit logický..vůbec to ale nesvádím na něj můžeme si za to oba dva....
chctěla jsem s ním být chci s ním být pořád moje city se prostě nezmění během jednoho špatnýho dne...ale už opravdu nevím co mám dělat...hodiny tu trávím psaním jak je tenhle člověk dokonalej jak si s ním dovedu představit život jak bych si ho vzala a je pro mě ideálkem všech ideálků a on mi v klídku řekne sme kámoši co by ne..to slovo začínám nenávidět nezávisle na všech ostatních takhle to fakt dál nejde...mrzí mě že ho dokáže opravdu ovlivnit jeden špatně strávenej den..tohle asi není láska jakou si denně představuju...má pravdu ubližuju si tím sama sobě..nějaký úlet .....
nevím jestli si mě tím zkouší nebo je to jen tak že je to hra....nechápu to nejsem ani tak naštvaná že mi dneska řekl sme kámoši spíš začínám přemýšlet nad tím proč tohle vščechno v 18 dělám kvůli jednomu klukovi který ho moc miluju a on mé city neopětuje? nebo je to tak že má strach že mu někdo ublíží? nebo nevím...
libílo se mi jak byl dneska s námi doma prostě si pustil televizi a bylo to okej chtěla jsem ho obejmout a chjtěla říct jakmoc mi na něm záleží ale okolnosti...mi to prostě nedovolili..nevím opravdu upřímně co si o tom človíčkovi mám myslet je to takový dost složitý sem křehká duše sem citlivá duše a všechno si beru jinak než je asi normální některý toho využívaj jiný ne někdo mě lituje někdo pomlouvá...
takhle se to mezi námi táhne mocinky dlouho a já už jenom prostě přežívám každičkej den doufám že mu dojde to jak o něj stojím že mu dojde to že já rozhodně nejsem člověk c by mu chtěl ublížit že já jsem ta co ho má ráda za všech okolností a všech stavů že jsem to já kdo si tím ubližuje chtěala bych aby přišel na to že takhle jak ho mám ráda já ho dlouho mít rád někdo nebude  a chtěla bych já sama přijít na to proč za mnou jezdí proč se mnou spí proč mě libá proč je ze mě tak hotovej proč mu bije srdce proč se chvěje proč ho vzrušuju proč mě má tak rád a proč mezi námi furt nic není??????
já myslím že sestra má opětovně pravdu kdyby mě měl rád tak jak říka tak jak se ke mě chová tak sme spolu a tohle tady vůbec nemusí být napsaný mohlo by tady spíš místo toho být: byla jsem s broučkem venku pak sme šli k nim domu mazlili sme se spolu, šli jsme na večeri byli kalit společně s a tam,...mohlo by to být jiný a věřím že náš vztah by byl opravdu kvalitní a harmonickej..copak to takhle jde já hloupoučká nanynka abych to měla ještě těžší se s ním vyspím a pak pápá...fakt si připadám na  18...je to jen hra.. a já to takhle prostě nechci ani po půl roce co ví že k němu něco cítím si mě k sobě nepustí a kvůli jednomu blbýmu dni to zahodí všechny city všechny moje boje o něj všechno prostě zmuchlá jak starý papír a zahodí jen pro blbej den..slova nechci se o tom bavit sme to tam vyřešili mu eventuálně dělají dobře já toho člověka fakt mám ráda a akorát tak trpím..pro jeho dokonalou povahu..ach můj bože kdy tohle skončí a budeme spolu?

měla bych něco dělat..asi vypalovat cd svýmu ideálkovi..ale nějak se mi do toho nechce...
ne že bych neměla čas ale chybí mi ta nálada správna snad odpoledne...chtěla bych se podívat dneska za babičkou do šimanova dlouho sem tam nebyla...a možná bych měla trochu sportovat( to je docela blbej nápad protože bude zima)
chtěla bych si strašně koupit krásnou mikinu ze samu...nebo nějakou krásnou prostě k svým 18 taky bych stála strašně moc o puzzle pirátů z karibiků který sem viděla v tesco...chtěla bych toho spoustu...ale sou důležitejší věci například vánoce chci našim koupit jeden úžasnej gril skoro za 1000jkč a pak jsou tu i lidi kterým chci taky moc udělat radost např. moje sestra jarda ivik nevím prostě ti nejbližší...
přemýšlela jsem dost o dovolený u moře chtěla bych strávit třeba týden ve španelsku nebo francii, itálii chorvatsku řecku egyptu kypru malorce....jen tak třeba s jardou na romantice..i když se to nezdá sem taková citlivá a romantická dušinka jenom mám o pojmu romantika jiný názory ...
v létě jak říkal jarda chci prostě vzít pár kamarádů a jet třeba k mácháči na týden jen tak na čundr...prostě něco dělat společně abychom měli zážitky vzpomínky a tak...je to dlouho můj sen jen ted k tomu mám konečně možnosti...budu dospělá budu mít víc možností a taky doufám peněz uvidíme no chci si ted hodně užívat života než se usadím v rodinném kruhu...myslím to tak že chci dělat výlety pařby vydělávat peníze kupovat si hadry chodit na večeře být svá ....pak časem si najít opravdu byt..nebo ušetřit vzít si hypotéku a postavit si vlastní jako to má sestřenka našla si kluka a spolu mají barák...chtěla bych bydlet blízko města ale ne ve měste...myslím třeba kvůli dětem...který někdy pak budumít...
jinak je to ted všechno v pohodě až na peníze z tesco chtěla jsem udělat obrovskou oslavu pro všechny lidičky který mám ráda ale  nejde to protože budu na to mít jen 1700 a nechci si zase na to půjčovat..protože musím ještě splatit gauč, paušál, mobil...takže mě to mrzí ale doufám že to bude o pohodě...moc se na oslavu těším  na ty lidi a tak a doufám že se něco nepohnojí a nebudou mít na mě bnlbý keci ohledně toho kolik toho tam budu mít...těším se na jaro....a vím proč teším se na zimu a vánoce a vím rpoč těším se na léto a vím proč....život musí mít smysl aby byl radostnej...a já svůj smysl už našla..

dneska jsem se probudila do rána šedivého a smutného, listí opadalo, venku vál chladný severní vítr a já se rozhodla proběhnout..jen tak se nechat unášet myšlenkama běžet kousek i dál běžet s lehkostí dnešho dne...
vyvětrali se mi myšlenky a pozorovala jsem usínající přírodu...strašně se vždycky teším na to ráno až se probudím a bude lehce padat sníh..nebo na večerní procházku kdy sou vidšět jen lampičky světýlek a v nich jsou závěje sněhu a já do nich pokaždé s neuvěřitelnou lehkostí padám  a mokré vločky mi padají na tvář...miluju to období před vánocemi...všude to voní cukrovím a skořicí voní to tím očekáváním tou pohodou a tím že sou si lidé blíž...teším se tenhe rok na vánoce...a jestli budu s jariskem chci si udělat nádhernej den před vánocemi večerře svíčky dárečky mazleníčko procházka...takovou pohodičku jenom prostě tak..

říkám to pořád nemá cenu si sem psát něco protože už za hodinu je to jinak a druhej den už to je vůbec jinak..psala jsem si deník do svýho maličkatýho sešítku kde je věčná pravda a tohle sem si myslela...
dneska jsem chtěla jarinku vidět a přesvědčila jsem i tak trochu jakuba a tak a když jedu tak těsně před jeníkovem koho to nevidím sem asi spadla z jahody na znak nebo co....STÁL TAM JARDA S HOLYM...já měla 3 stupen dimenzenečekala jsem že by on za mnou PŘIŠEL ...
najednou jsem měla strašnou radost už jen protože toho kluka vidím a vůbec jsem si nemyslela že to takhle dopadne....nemohla jsem se z toho šoku vzpamatovat...fakt mi udělali největší radost za celou sobotu jsem moc ráda že přišli takový hnusný počasí a všechno....
šli jsme vozit mojí sestru kájinku a byla sranda a najednou jsem to cítila ve vzduchu...cítím prostě že jarda ke mě má blízko a já k němu nejblíž...hrozně bych si přála aby se mnou šel na hornety sou strašně dobrý a myslím že bychom si to užili...
šli jsme nakonec i knám domů dali si čajíček koukli na net...samozřejmě chtěl vidět deník princezny diany ale nevěděl že deníky jsou po pravé straně
bylo to v pohodě... já ho prostě strašně žeru a nejvíc mu děkuju za to že za mnou přijel...fakt se mi nejvíc rozbušelo srdce..je to fakt moje zlatíško...akorát ted nevím jestli na ten dnešek mám razítko nebo jsme jen kámoši..je to trapný já to vím ale chtěla bych ho vidět..blázínka ..
jen mě mrzí že mi nevěři...já dokážu být věrná člověku co mi je taky absolutně věrnej dokážu být milá a dokážu prostě každýmu klukovi říct ne..když mám u sebe někoho koho miluju sem věrná a mrzí mě že mi jarda nevěří po zkušenostech s pindou..se mu nedivím ale rozhodně mu to chci dokázat a to samý ale ččkám i já od něho...myslím že jsme na dobrý cestě...
jeden den bez něho je neskurtečně dlouhej a pár minut s ním uteče jako vteřinka doufaám že to bude okej a razítko už jsem podvědomě dostala

Nikdo nesetre slzy tak dobre jako ruka toho kdo je zpusobil....Tonejtěžší v životě čemu se člověk musí umět naučit je umět říci SBOHEM!

takjsem se sem vrátila po 4 hodinách ..stihla jsem doma uvařit stihla uklidit prostě vím že to tady doma mám ráda a líbí se mi tu je to pro mě domov sladkého mládí...a najednou mám fůru času na to přemýšlet na to zamýšlet se nad tím co je správně a co ne jaká jsem co dělám nebo nedělám špatně co chci v životě dokázat co chci umět kam to chci dotáhnout jaký jsou moje plány...myšlenky jsou různý...a typicky dospěju vždy ke VZTAHŮŮŮŮŮŮM!!!!!!!!!!!!!!
jak to bylo dřív...a jak je to ted...
četla jsem si deníky začínající v září 2005 a to až do dubna 2006 protože jsem si vzpoměla na to jak krásný to bylo s vítánkem a to protože něco podobnýho ve svým srdci prožívám ted ohledně s Jardou s rozdílem toho že Já jsem sama a on Je sám...proč? mohlo by to být zrovinka tak krásný jako to bylo s vítkem byla jsem ještě taková nezkažená holčika co se jí všechno líbilo..byla jsem ten půl rok nejštastnější...přeju si to i ted akorát nevím jak dál aby to bylo zase tak krásný chybí mi tý spousty lásky já kolem sebe potřebuju mít jistotu bezpečí a někoho koho miluju...a tak si říkám proč se ještě tak snažím o někoho kdo mě nechce cítí ke mě moc a nechce mě...
nechápu to a myslím že nejsem jediná kdo to nechápe...řešili jsme to všichni (boužel všichni) na skřivánku..chtěla jsem si s tím klukem jenom tak sednout a vyříkat si momentální situaci a bylo by to lepší...co ted zmůžu akorát tak sms co nedoustanou svou sílu ani odpověd...chybí mi jarda
je to tu pořád lucko vztamatuj se neděláš nic jinýho než jenom jarda jarda řekla mi verča..kdyby tě měl rád tak ste spolu a nechodíš domu jak mrtvola si blbá že za ním dolejzáš on tě enchce tak se s tím smiř...tohle mi řekne moje vlastní sestra....ona ví proč to říká ona ví co cítím a vždycky když něco řkela byla to pravda..zasraný vzpomínky zasraná přítomnost....nechci se tu trápit že mě někdo nechce když jich je fůra ale nechci se nutit do nějakýho vztahu jen proto že mě někdo nechce tak budu na truc s někým koho nechci já...blbost...já stojím o lásku s jardou je to zvlášní kluk strašně dlouho se ho snažím pochopit a myslím že my dva mít vztah tak nám vydrží nejvíc dloho..a já vím proč

nene LUCÍ  už to fakt přeháníš...my všichni víme že toho kluka miluješ k zbláznění ale podívej se zpátky taky ti kolikrát řekl jen tak slovo kamarádi jiný holky a tak podobně...vzchop se a udělej to co žádá tvoje srdíčko udělej ten ráznej krok a přijd k němu polib ho a řekni jestli cítí to samý nebo ne... a pak to bude všechno jasný časem sem poznala to že ho fakt miluju záleží mi na něm a chci s tímhle klukem strávit život naplánovat si budoucnost...a ted kdyžž to začalo být dobrý i u nás...máma za mnou přišla a říká tak co jarda na skrřivánku...vypadáš nějak štastně a začala se normálně bavit o tom jestli by nejel s námi( já segra, karolína, naši, monika s martinem, jakub s vojtou) na dovču prej jí mám dát vědět do prosince kdy to bude objednávat úplně nejvíc jsem čuměla...a táta si pak prohlížel fotky a asi 15 fotek je tam se svoubikem a řekne on je to zvlášní kluk.(ve slova smyslu chování).dej si bacha aby ses nespálila  že tě nechá ...mluvili normálně úplně v pohodě až sem se jako divila..
a co najednou to prostě jednou větou zkončí..a tak já to nechci chci toho kluka mít na blízku dělat krásný věci a hlavně být s ním....
strašně ráda chodím za malým fidíkem je to nádhernoučkej pejsánek a hrozně mi připomíná naší terezku já k tomu pejskovi mám vážnej citovej vztah...a vůbec i jeho brácha je super kámoš...(tady aspon můžu tvrdit že ho opravdu beru jen jako kámošše) hodně si s ním rozumím a v důsledku je podobnej jardovi akort možná někdy s lepší povahou ohledu holkám....jeho mamka je v pohodě ...a tak někdy si prostě představuju jak jarda jezdí k nám a já zase k nim a všecinko je v pohodě..
těším se až budu mít auto nebo aspon jestli udělám řidičák bude to fakt zvratnej den v mým životě a všechno to nejvíc oslavím i svoje 18 na skřivánku s hafem lidí a i když nebudu mít asi tak dokonalou oslavu a hodně chlastu doufám že ty lidi se budou bavit...a pak doufám že pojedeme do strmilova a já to odřídím...
někdy si i představuju jak se prostě pro jarina stavím a jedeme jen tak na výlet se podívat (doufaám že tohle nebudou jen moje sny ale naše společné sny)
miluju ho každým dnem víc a víc..a po tom co se stalo na hradbách a skřivánku je to ještě silnější vím že je to ten pravej a řekla jsemto už mnohokrát že bych si ho vzala hned ted v 18 ale uvidíme časem třeba vážně spolu budeme...a třeba to fakt k takovým věcem povede....protože jedině štír s váhou můžu utovřit dokonalý pár a harmocniký vztah nebo ještě se ke mě hodí střelec ale žádnýho takovýho neznám...přeju si aby se mi splnili všechny sny a já pak mohla mlčky usnout v náruči kterou zbožnuji kterou miluji kterou chci ....

MILUJU JARDU SVOBODU (nejsem tím člověkem posedla ale zamilovaná až po uši)

jsem do toho kluka vážně blázen ale bolí mě srdíčkoprotože mám ho moc blízko a přitom se ho nemůžu dotknout nemůžu ho pohladit nemůžu nesmím
ale já o něj budu bojovat do zbytku mých sil protože já ho miluju celým svým a jen jemu patří tahle láska tahle bolest tohle trápení to krásný
už sem z toho fakt zoufalá neívm co mám dělat sedím tu už asi 2,5 hodiny a pořád jenom koukám na mobil na naší jednu jedinou společnou fotku...brečím píšu divný deníky a připadám si jak před dvouma rokama co jsem se rozešla s vítkem...nedělala jsem nic jinýho než psala tyhle články psala vítkovi a brečela protože se e mnou po půl roce rozešel..a co dělám ted ted sem s nikým nechodila a dělám to samý proč ty jo? tohle moje štěstí ubrečený se jmenuje JARDA SVOBODA...tisíckrát mám jeho jméno vyzklonovaný tisíckrát na něj denně myslím tisíckrtá bych ho chtěla vidět a stejně by mě neomrzel tisíckrát bych ho chtěla hladit a říkat krásných slov tisíckrát a mnohem víc ....pro mě je JArinka osobnost veliká citová zábavná užasná a prostě je to můj vysněnej princ...
sem fakt cvok několik deníků tu nepíšu nic jinýhoasi bych s tím měla něco udělat...

nevím teda čím to je ale už asi po 14* dělám testy z autoškoly a vždycky mám jenom 41 bodů a chybí mi 2 body abych vůbec prospěla...je to asi tím že mám plnou HLAVU JARINKY...tolik mě bolí ta představa že jsem toho kluka ztratila během jedný noci....JÁ MU NECHTĚLA UBLÍŽIT VĚTOU seru na to aby jeden den jo a jeden den ne prostě  JSEM TO NEVĚDĚLA že to takhle myslí...
trápí měto strašně moc já vím že časem to bude třeba jiný třeba spolu budeme třeba ne...ale on je jedinej koho  JÁ TAK OBDIVUJU, MILUJU..je to báječnej kluk plnej energie a střeštěných nápadů a opravdu se umí ke mě chovat krásně...
vím že jsem to řekla nevhod ale u jarinka si fakt nemůžu být jistá jak to myslí protože takovýhle to bylo už dva měsíce a pokaždý mi řekl sme kamarádi a naejdnou jsem to nevěděla a on mi jen tak řekne Lucko UŽ TĚ NECHCI VIDĚT..jak kdybychom si o tom nemohli promluvit prostě jsem měla strach že se tomu podám a pak zase budu hubou dřít o zem a jariskovi to nevysvětlím nevysrala jsem se na něj ani když brečel přišla jsem za ním a obejmula ho pohladila a řekla že spolu všechno zvládneme tak prostě nechápu PROČ TO NAJEDNOU SKONČILO...já toho človíčka beznadějně miluju a nedovedu si představit být s někým jiným...ani nepíšu nevysedávám u netu a nehldám prince já ho našla a on mě nechcd...tolik bych ho chtěla vidět tu jeho roztomilou tvářičku slyšet ten jeho smích dotknout se jeho hebkých rukou cítít jeho tlukot srdce já ho prostě žeru ...miluju jak se dívá miluju co říká miluju jeho oči miluju jeho slova miluju jeho pocity miluju...a tak mě to bolí že nejsme spolu...(dost už zase brečím proto že s ním nemůžu být a kvůli jedný větě se mi rozpadl svět)..ach jo kdyby jarinek věděl jak o něj stojím a co bych všechno pro něj udělala já chci prostě šanci mu to dokázat....je fakt jak nedobytná pevnost a já už jsem absolutně odzbrojená takže nevím jakým způsobem mám o tu osůbku bojovat víc jinak
chci prostě zažít den kdy k sobě přijdeme budeme absolutně štastný a nebudeme řešit otázku našeho vztahu protože ten vztah bude a bude to krásný..jenom takovej den najít

sem z toho fakt na dně....
asi ta věta byla definitivní...dneska jsem se s jariskem ještě viděla schválně jsem jela do jihlavy...a já prostě nemůžu dál já když ho vidím nebo slyším tolik bych ho chtěla obejmout pohladit vzít za ruku...a já nemůžu
nejsem malá holčička ale tohodle kluka já miluju ted snad i nadevšechno a nechci být ta co mu ublíží..včera to bylo prostě myslím oboustranný nedoroumění nevěděla jsem že to myslí vážně....
mrzí mě že jedna věta jeden moment mi vzali všechny šance všechno krásný .....nechci tím obtěžovat celý okolí a nechci aby mě litovali
ale jsem z toho fakt mimo brečím od tý doby co jsem přijela derou si mi slzičky jen tak..nejde to zastavit já toho kluka přesto všechno miluju já nikoho jinýho nechci tak dlouho o něj bojuju a nejednounnevím jak dál chtěla bych aby to nebylo definitivní abyza tím uděllal čáru a my dva byli štastný....prosím....

nikdy nespočítám kolikrát jsem večer bezradně brečela do polštářů..brečela jsem proto jak mi jedna osoba chybí, brečela jsem proto že jí nemůžu obejmout políbit že není u mě že je to pořád takové všelijaké nesčetněkrát jsem slyšela větu mám tě rád ale budeme kamarádi...pokaždý mě to bolelo a je vlasně úplně nejhorší snášet představu když někoho milujete a jste do něj bezradně zamilován větu sme kamarádi... vždycky jsem se přes to přenesla a šla dál chtěla jsem ho vždycky za všech okolností se všema jeho chybami i vlastnostmi.....a pokadždé co jsme byli na Skřivánku to bylo krásný spousta vyznání lásky doteků a pohledů...vždycky jsem tomu úplně propadla a byla zase zoufaloučká pokaždé co jsem se vrátila do jihlavy všichni ví proč..
tenhle skřivánek jsem chtěla se ubránit pocitu toho že do toho opětovně spadnu a zase budu plakat zoufalostí že to bylo krásný a v pátek to skončí ale stalo se pár věcí který tohle všechno změnilo.. s Jarinkou jsem prožila tu nejkrásnější noc plnou pohledů doteků mazlení krásných slov a lásky byla jsem absolutně štastná...(jen sem prostě nevěděla že jarda to se mnou tentokrát myslí vážně ) a tak sem se tomu fakticky nechtěla podat abych se zas nespálila  a řekla jsem větu: jari já už na to nemám sílů jeden den jo a druhej den ne prostě na to SERU nechci se tomu podat aby to zas v pátek skončilo....
a pak jsem ho viděla poprvé v životě brečet tak silně tak emocionálně..obejmula jsem ho a chtěla s ním být ale řekl mi že už to nemá cenu že mě už nechce v životě vidět že mě má rád ale radši na to všechno zapomene a potom tam celou dobu mi říkal co jsem řekla..hradila jsem se tím že to byl on kdo mi odpoledne řekl jsme kámoši...byl to on kdo mě tolikrát odmítnul...bylo to  zbytečné opil se do úplný němoty a já za ním chtěla jít obejmout ho pohladit protože mi tekli slzy potom když sem usínala a doufala v to že ráno se probudí a zjistí že jedna věta nám nezničí vztah ale asi sem si to jen vysněla..uznávám přehnala jsem to byla jsem taky v jednu chvíli opilá tím strachem že tohle nejnádhernější co mě s ním potkalo skončí v pátek..ta osůbka to asi nedokáže pochopit že jsem to tak nemyslela strašně moc bych si přála aby to byl on kdo přijde dá mi razítko a řekne tu osudovou větu..aasi to potřebuju slyšet nebo potvrdit protože u něj fakt nevím kdy je to správný a kdy ne..jarinku fakticky moc miluju je mi toho hluboce líto chtěla jsem tam s ním zůstat do soboty i neděle bylo mi to jedno jenom s ním abychom se mohli mazlit a nechat proudit lásku..chybí mi stýská se mi po něm...a najednou nevím co mu mám říct až ho uvidím ahoj broučínku nebo ahoj jardo...mrzí mě to co se stalo....připadalo mi že ty lidi snad ani nejsou semnou nebo proti mě...cítila jsm se tam navíc..nikdo nepřišel nikoho nezajímalo jestli jedu domů nebo ne...ta cesta byla otřesná protože jsem skoro všude šla pěšky ale nakonec sem snad asi udělala dobrej skutek..pomohla jsem jednomu pánovi co mě vzzal stopem na hřbitově s náhrobkem s svíčkami protože byl starý a tak sem si aspon dokázala to že sem furt ještě ta zranitelná lucinka to dítko toužící po lásce a jedný osůbce MILUJU JARINKU S. NADEVŠECHNO  a nechci o něj přijít hloupou větou....láska přece neskončí z hodiny na hodinu... nevím co mám dělat

asi se budu muset vrátit do normálních dimenzí..vztah s pindou mě poněkud vykolejij z mých dosavadních představ a omylů....občas mi fakt chybí babička s dědou v lípě..on byl ten co mě mezi ně vzal a toho já si vážím můžete si o mě tady myslet bůh ví co a stejně je opravdová pravda jen v mým soukromým deníčku v maličkatým sešitku který nosím u sebe tam sou teprve peprné pocity..
ne že bych tady nějak lhala ale naučila jsem se věci pojménovavat jinak jelikož nechci někomu ublížit ublížila jsem už dost pindovi...a ten je chudák z toho celej psychouš..možná si to myslí i o mě a taky si může tisíckrát myslet že chodím se Svoubíkem ale to bych tady nevysedávala a nepsala dramatizující deníky o tom že vlastně vůbec nevím co mám dělat je to takový složitý a hrozně mi leží v hlavě jeho dvě protiřečící věty viz skřivan: miluju lucku hejskovou, miluju jí a kdo jí ublíží...(tohle mě nejvíc vykolejilo, bušelo mi srdce a zářili očička) a včerejšek: lucko já tě mám rád ale ne tak jako některý jiný holky ( to mě nejvíc vykolejilo, rozhodilo mě to natolik že sem měla čas o sobě přemýšlet)
jenom za ním dolejzám sem otrokem svých pocitů najednou nemám stále názory najednou sem náladová najednou se nepoznávám vždycky mi šlo o to mít kluka co se o mě bude starat a nebude mě zapírat nebude prostě říkat tohle a druhej den něco jinýho chtěla sem s nějakým klukem vybudovat vztah založenej na důvěře, věrnosti lásky založenej na tom že když mám problém přijdu a on mi pomůže..chtěla jsem mít byt a starat se o někoho ale najednou zjištuju že jsem se nevíc změnila a sem taková jakou zrovna Jarda má náladu..je to smutný ale su rozmazlená nesvá a nestojím si za svými názory, ztratila jsem hrdost a jsem jenom tou loutkou kterou všichni posouvají..
možná je to tak dobře protože dostávám lekci od života ale bolí mě to a zbytečně se trápím už jsem to tu jednou psala  a myslím si ted když mi to potvrdilo víc lidí že bych nad tím měla začít přemýšlet láska někdy potřebuje hodně času...někdy je její průběh pomaly ale jedno je prostě zákonem přírody když se ti rozbuší srdce pokaždé když ho vidíš pokaždé je ti s ním krásně a miluješ na něm i jeho nesnesitelné chyby a víš že je to takovej člověk co fakt pro tebe něco znamená je jasný že s ním chceš být a jeli to oboustraný nebo aspon částečný tak se nad takovýma věcma nepřemýšlí..ted se jarda už nemůže vymlouvat na pindu on už má svůj život i svojí holku...nemůže se vymlouvat na to co řeknou lidi mu blízký ty už to taky ví co k němu cítím a že mi někdo bude předhazovat to žee jarda kvůli mě se popral s křepim je blbost...možná se mohl poprat to mu vlastně i po tý zlomený ruce věřím ale dobře tak pro mě protože jsem věděla že tohle všechno dělá jen pod vlivem alkohlu a obyčejně za mnou nepřijde nepolíbí nepohladí nic nechodíme spolu jsme jen KÁMOŠI sice teda nevím proč tak dlouho a proč se kvůli tomu tak trápím a proč to tak řeším když je tu spoustu kluků co stojí za víc...(asi proto že jsem do toho kluka úplnej blázen a on mě má jenom rád) nevím proč to je nevím co bude dál..ale jedno vím jistě vždycky jsem byla silná osobnost a najednou když jsem v prdeli z jednoho jedinýho týpka tak mi dochází co vlastně všechno dělám za chyby a i když se to spoustě lidem nelíbí ted řeknu že já mám JAKUBA za vzor...taky nemusel přemýšlet několik měsíců jestli z mojí ségrou začne..znali se pár dní...a znal jí takovou přirozenou bez okolností.. prostě chtěl to s ní zkusit protože věděl že je jiná a že když jí vidí je s ní rád...stačí pár okamžiků aby člověk poznal jestli s tím druhým má něco společnýho a nepotřebuje k tomu jeden rok poznávání ..viz vítek..stačilo mi si s ním 5dní psát abych poznala že s tím klukem to chci zkusit a pak přijel a v jeden den se se mnou vyspal a v jeden den mi řekl že je mu se mnou fajn...viz pinda..stačilo ho jednou pozvat na kafe a věděla jsem že s tím klukem to chci zkusit a prostě takhle je to ze zákonistosti..nechci jarinovi dávat ultimáta nehodí se to ani to není moje silná stránka..jenom prostě chci vědět jednu věc..ano lucí to co jsem řkel na skřivánku byla pravda já tě miluju je mi s tebou fajn nebo at mi řekne mám tě rád si fajn kámoška a tak to i zůstane..bude mě to srát bude to asi nějakej čásek i bolet ale bude to jasnej směr toho co on chce... přála bych si být jeho princeznou ale už ne za všech možných podmínek , přiznávám chovám se někdy divně ale všechno je to kvůli tomu že je někdo nerozhodnej...a já tak opravdu už envím jak se mám chovat aby to vyhovovalo všem abych jemu neublížila abych jeho nepolíbila aniž by chtěl...nevím prostě...
mít byt s ním je blbost..došllo mi to já mám v životě jiný cíle než bydlet co nejdřív v jihlavě jen kvůli práci chci si dodělat školu a zkusit i další školy možnosti chci si pořídit auto a být svá nehrát si pořád divadlo sama před sebou jaká jsem vyrovnaná žena když jsem z jednoho slova od Jarinka v prdeli..sere mě to a ted už budu fakt upřímná můžete si tu o mě myslet co chcete že jsem náladová divná vybiravá a nestojící si za svým názorem je mi to jedno....já ublížila jardovi V. a jarda S. ublížil mě ...budu radši dennně vstávat než vzstávat s pocitem toho ano jardo dneska spolu chodíme vím, máš sraz s těma a těma holkama  to klidně můžeš oni po tobě všechny jedou a mě to nevadí...hahaha sem žárlivá to je jasný ale tohle je žárlivost na nic...žarlím na kluka co mi nepatří co mě vidí v očích jako dobrou kámošku žárlím na někoho koho moc miluju a jemu to nedochází prostě dělám hlouposti..nechci se tu v žádným případě litovat jenom tohle jsou prostě pocity ve mě..jsou úzkostlivé...přijdu domů máma mě seřve za to že jí lžu..protože si myslí že s jardou S. chodím a říká vem ho domů ne nam ho taky představit (stejně už ho znají) ale nechci ani vlastně nemůžu představovat někoho kdo si sice vztah představuje jinak ale nic proto neudělá..jesti to půjde v listpadu budu chodit nejvíc do práce abych mohla udělat našim o vánocích radost  a budu někdy spát v jihlavě u marka jestli to půjde jelikož dášena je v rakousku a tak mě nikdo nezavislej nenapadá...může si o tom myslet kdo chce co chce...je to jen můj KÁMOŠ!!!!§a nic s ním nemám jen prostě nemám u koho být..a prosit se jardinky můžu u vás spát ..když spolu nejsme bylo by to blbý i mě samotný....chci se sejít a prostě slyšet jeho názor abyc nemohl říct že se nemohl hájit nebo že jsem něco špatně řekla...ne chci aby věděl že jsem férová....
jsem už trochu zdrcená z toho všeho co dělám a říkám a nerozumím si ale jinak to už prostě nejde...sem dušička s duší anděla která je křehká a lehce jí někdo zraní i když se možná zdám být na venek tvrdá holčí ve vnitř je to jinak...a tam to je ted samá rána jizva bolest zklamání vždy jen s malou nadějí na to že zítra bude líp...hledám asi včerejší dny..

miluju z celého svého srdce jardu s. a on mi to nevěří a pochybuje o tom..vím že se poslední dobou chovám strašně ale všechno je to kvůli tomu že už strašně dlouho nevím na čem sem že necítím jistotu a jeho lásku toužím jenom po něm tožím po tom dokonalém slově vztah....

sem taková slabá povaha a já to o sobě vím a taky vím to že jsem zatím nepotkala kluka co by byl ve vztahu dospělejší a dominantnější než jsem já a proto jsem možná taková jaká jsem a mám strach a bojím se a su slabá ale vytrvalá su láskyplná ale hloupá...jarda je možná kluk o kterýho fakt musím bojovat ale už mi připadá divný aby o tom jestli se mnou chce být přemýšlel vztah bud je a nebo není nad tím se nepřemýšlií to se cítí...sem z toho už cvok a možná řeším fakt blbosti a schazuju si svoji morální stránku před mnohla lidmi co jsem brozdnou a ty si pak musí myslet že jsem nějaká 13 pubertačka za ty moje výlevy co tu mám ale tak to není jenprost už moc dlouho exituje kluk na kterýho myslím pořád a pořád newím na čem sem..proto jsem taková bláhová nanynka

ten kluk v sobě má opravdu velkej smysl pro přátelství...udělal nádhernou oslavu na Skřivánku kde nás bylo deset myslím(já, svoubík,pinda, holy,frenci,bětka, eliška, romana,křepi,mirek) a ugriloval nám kuřátka, udělal špízy připravil spoustu chlastáníčka a atmosféru k nezaplacení...byl to nádhernej víkend všichni jsme se bavili užívali si to poslouchali proslovy hudbu od beatles po hiphop a jedli dort a smáli se bylo to fakt na úrovni...
Nikdo jsme nebyl tak na sračku jako se to podařilo JardoviSvoubik to nějak přehnal a byl ožralej jako prase a to ještě fakt ve slušnosti..a to co všechno vyváděl..z toho jsme fakt museli lámat smíchy..samozžřejmě mám videa a to je materiál...tohle až uvidí lidi co tam nebyli viz iveta tak se fakt posere a v tom všem taky říkal věci který se nezapomínaj který hřáli u srdíčka který prostě pro mě nejvíc znamenaly ale boužel si tyhle sny můžu nechat jen zdát protože byl vožralej na kári a pochybuju že si něco z toho bude pamatovat ald chtěla bych to slyšet znova a zas a dennně..kéž by se mnou byl a ted něco z tý poezie co mi navykládal ale bylo to moc krásný...:kde mám svýho mazlíčka, lásko tady si, já tě miluju, miluju Lucku Hejskovou a budeme mít spolu svoubíky, mazliku já bez tebe neusnu, princeznou moje...a celej večer za mnou chodil a byl přítulnej mazlivej a byl svým způsobem svůj...byla jsem to já kdo mu pomohl byla jsem to já kdo za ním stál, byla jsem to já kdo ho pohladil, kdo ho líbal byla jsem to já kdo mu pomohl do posele a byl tam s ním až do doby než usnul byla jsem první která u něj byla když se probudil byla jsem to já kdo tam s ním byl v naručích..jsem to já kdo ho tak šíleně moc miluje a jsem to já kdo na to doplácí...řekl během večera jednu větu takže si stejně myslím že si to musí pamatovat protože mi řekl: poslouchejte tuhle holku já moc miluju ona o tom ještě neví a taky jí moc ubližuju..něco takovýho tam za prohlásil-......a já mám oči pro pláč...takhle má vypadat vztah a já věřím tomu že ten náš by tak vypadal byl by krásnej plnejch super věcí a hlášek byli bychom spolu štastný...chci s nim o tom mluvit protože přestávám mít sílu na to abych byla jeden den v sedmým nebi a druhej den plakala nad špatným hrobem...v jeden den mi dokáže vyznat lásku a ten druhej když za ním člověk přijde a dá mu pusu tak se mu nevrátí ani hezké slovo neřekne a ani necítím že bychom spolu nějak byli táhne se to takhle strašně dlouho a já chci mít v tomhle prostě jasno bud prostě ví že spolu budeme nebo ne...a boužel asi pro Jardu mi potvrdilo víc lidí i jeho vlastní brácha co ho zná nejvíc a nejlíp že jarina je nestálej v životě si prej domů nepřivedl holku neřekl já jdu ven za svou mladou že od něj furt slýchává jen samý hlášky typu jdeme s holkamaven a druhej den deme s jinýma a tak je nerozhodnej..víc lidí mi taky řeklo že jsem hloupoučká že ze sebou enchám takhle mávat že by si už konečně měl uvědomit jestli chce vztah nebo se flákat s kámošema jestli má v sobě zodpovědnost a taky dostatečnou vyspělost na to aby s někým mohl chodit..a jestli nejsem jeho princeznou budu se s tím muset smířit i když to nebude jednoduchý ale nechci aby to prostě dál bylo takhle nechci slyšet jeden den princezno a druhej den plakat do polštáře..podle mě k sobě  patříme okolí nás začlo takhle brát jelikož po včerejší scéně s pindou..je to asi jasný jediný komu to nedochází je Svoubik kvůli svoubimu jsem na pindu fakt vyjela (ale na rozdíl od něj sem nemluvila sprostě) říkám je to tvůj kámoš obětuje za tebe i vlastní vztah poslední peníze utrácí za tebe chová se k tobě  nejlíp jak může vždycky přijde a vždycky tě vyslechnul a pomohl nesčetněkrát a on prostě jen řekne že musí doma dělat na baráků....omyl...dělá se od rána ne od 3 hodin odpoledne a po tom že je kákoš ožrala pochybuju že za ten den něco uděllali je to všechno kvůli pindový holce kterou strašně moc miluje po dvou dnech co s ní je... dobrá fráze ale pro jiný vrstvy...myslíme si o pindovy svý..dobře kvůli tomu jsem se s ním pohádala bylo to vostrý ale tenhle člověk mi začal být už volnej způsob jak se ke mě chová je otřesnej..a kvůli tomudhjle klukovi zase já nemůžu chodit s jardou s. asi....nevím prostě o čem jarinka musí furt přemýšlet bud to prostě cítím a dokážu se tomu podat nebo ne a nedělám to ...je to docela důležitý protože jestli spolu máme bydlet tak ne tímhle stylem...to můžu bydlet kde s jakým kámošem...občas se fakt ke mě chová strašně vidí to i ostatní a jak řekl že jestli mi někdo ublíží tak ho zabije...tak mu na to eli odpověla nejvíc jí ubližuješ ty..a měla pravdu všichni to vidí jak ho moc miluju všichni tam se mnou soucitili  a možná nás tak i začli brát a tak už jen zbývá na osudný den kdy se uvidíme stihneme se určitě pohádat protože on slovo kamarádi bere víc než lásku a tak to i zase a znova skončí..a já budu sama doma brečet (protože mě to fakt bolí tohle proživat a jsem fakt slabá na to říct něco jinýho a mám slabou povahu) kéž by sme se viděli a jako zázrakem ke mě přišel vzal mě za ruku dal mi pusu a řekl já tě doopravdy miluju a to co jsem řekl na skřivánku byla pravda a nestydím se za ní......uvidíme čekám to horší asi jsem se s tím už dokázala smířit že prostě jsou tu jiný kluci který o mě stojí a já je kvuli takovýmu bláznovi co mě má rád jen když má v sobě 3 promile odmítám..nechápu se a upřímně ani nechápu jardu jak tohle někdo dokáže....miluju ho ale pochybuju že mi řekne to samý..a už vůbec pochybuju že si něco pamatuje ze skřivánku..
ach jo...život je pes

mám problémy a nedokážu je sama řešit šramotí mi to mé myšlenky a mé rozhodnutí a osůbka kterrá je mi blízka a očekávám od ní podporu se nezeptá...nepohladí neporadí nepolíbí...su poranněná...mám otevřenou zlomeninu srdečního svalu
kdyby tak věděl jak ho obdivuju, jak často na něj myslím , jak po něm toužím jak moc su beznadějně zamilovaná a jak moc ho miluju kdyby věděl tak o co přichází...jednou mu to třeba dojde že tak jak ho mám ráda já ho dlouho nikdy rád neměl...
sem fakt cvok

poslední dobou se mi všechno sere.. "odejdeš li zlomíš mi srdce zničíš můj svět a zabiješ duši" tohle mi řekl jjednou vítek a já si ted tak připadám...pinda mi řekl: luci nechci aby ti nikdo ublížil a vždycky tu budu pro tebe a když mám problém a nevím jak dál tak mi řekne nezajímáš mě nezajímají mě tvoje pocity já mám svůj svět a jsem dospělej...hahaha...jak co a jak pro koho dospělej...mrzí mě to na něj jelikož jsme spolu něco prožili a najednou se ani nebaví..nestojím proto bejt jeho kamarádka druhá věc...vždycky jsem si přála byt mít ho vybavenej podle svýho dojít si nakoupit udělat si večer čajík a jen tak se mazlit s klukem...to byl můj sen co jsem si nedokázala splnit opravdově a ted když už bych snad mohla...co se nestane... Jarda....ale ne Valenta ale Svoboda najednou stojím před hranicí velkého světa a nevím jestli jsem na to připravená...protože já hledám lásku velkou stálou dokonalou důvěrihodnou a plnou pochopení ...a i když je náš "vztah" ještě v plenkách a všechno to začíná tak si to představuju jinak..aspon vždycky to tak bylo a proto mě mrzí že je to ted jinak...chybí mi taková to oboustranné nadšení..vždycky jsem si přála kluka vysokýho hnědookýho tmavovlasovýho co pracuje a může mi dát lásku pochopení a budu si s ním plnit sny..ale stalo se to co nedokážu ovlivnit zamilovala jsem se do kluka světlýho s modrozelenýma očima co ještě něpracuje..ale přesto ho moc miluju a to je mu asi málo...teda nevím neměli jsme čas o tom ještě tak nějak mluvit ale já si náš vztah představovala takhle...(kdyby nebylo jeho soucitnosti ke kámošům je to jinak a já to vím)
chodit s tím klukem ven, dělat bláznivý věci smát se líbat mazlit spinkat řešit problémy umět se jim postavit popovídat si jezdit na výlety chodit pařit společně s kámošema..nevím co ještě a proto je pro mě strašný ( a já se v tomhle znám) když jarinek mi ani nedá pusinu na uvitanou..já se na něj včera ve středu nejvíc těšila na praxi jsem nemyslela na nic jinýho než na to že budeme spolu i kdyby mlčky tak prostě spolu nešla jsem kvůli tomu ani na autoškolu (a to probíráme to nejtěžší co nechápu) nevyčítám mu to ani mu to nechci předhazovat (jak taky když pán bůh zavelí a všichnii se skloní) ale vztah je něco jinýho  a nakonec mě vlastně odbyde větou nechci a nebudu se chovat jak pinda..a ted nevím co si o tom mám myslet protože pinda se ke mě vždycky choval krásně už od začátku dal mi první ruku pusu a řekl miluju tě a věděl že nám to dlouho vydrží a neřešil jestli jo nebo ne byl si tiím prostě jistej a tohle postrádám nejvíc u jarinka neustavičně mi předhazuje co budeme dělat až spolu nebudeme a co ten byt...jak kdyby na tom ted nějak zálěželo když sme spolu ani nezačali..púrostě jsem asi naivní vesnická kráva co si myslí že jarina jednou dospějě(momentálně je mu dneska 18)a přijde za mnou vezme mě za ruku a nepustí jí jenom proto že nějaký holky ze školy jdou a jedou po něm...nechci žárlit ale opravdu už nevím co mám dělat já mu třeba věřím že mě nepodvede to on je na to zase jinej o to nejde ale vidět a slyšet která holka se mu jak kde libí a kdy kde co a jak....se mi nelíbí a pak zakončení větou: co budeš dělat až si najdu holku vím že mezi námi existuje něco mezi nebem a zemí ale přestávám si úplně už věřit a radši si nepředstavuju jak mi napíše sejdeme se a bude chtít abych byla jeho princeznou...nevím co si o tom mám myslet nevím co mám dělat nevím co mu mám říct nevím jak se mám už chovat aby to nebylo ůšpatný nevím..mrzí mě to nejvíc že s ním není řeč..denně o sobě přemýšlím a vždycky dospěju k názoru že můžu být sebe víc milá hodná ale stejně to k ničemu nevede...další nejlepší hláška: na mých narozeninách chci být sám nechci aby si pinda myslel.....a mohla bych pokračovat v takových věcích...jestli mě nemá rád natolik aby se mnou byl má mi to říct hned do očí protože jsem z toho zoufalá...miluju ho k zbláznění a nemůžu si uživat lásku občas brečím (vím je to ubohý)ale nic jinýho nezvládám dala byhc za to ted všechno abych s ním mohla být...a takhle jeto furt stejný...ze dne na den..a ted už jenom čekám na to co se zase supernovýho dozvím na jeho narozeninách..co mi řekne o čem přemýšlel proč se mnou nemůže nebo nechce být...tohle asi nikdy nepochopím když se dva mají rádi.....kdo nežárlí nemiluje..nabízet přátelství tomu kdo chce lásku je jako dávat chléb umírajícímu žízní
miluju Jardu Svobodu sem do něho blázen a chci mít plnohodnotnej vztah se vším všudy s krásou i nesnází s rájem i problémi chci ho mít celičkýho bez předsudků bez toho aby byl ke mě lhostejnej..nechci aby se měnil je férovej a je svůj ale jeho chování vůči mě...jestli spolu oficiálně chodíme tak to dokaž jestli to ted čteš dokaž mi že mě máš rád a že my dva k sobě patříme a bude to všechno krásný...chci být jeho princeznou kterou vezme za ruku a řekne miláčku miluju tě...nebo pojd půjdeme blbnout ven blbnout a mazlit se a řekne je mi s tebou fajn každičký den čekám na to jeho vyznání každičký den doufám v to že my dva nebude jen slovo ale cit.......

při jedný vzpomínce jsem si vzpoměla na to jak mi kluci řekli 2v jednom nejvíc sem se tomu tehdá smála a ted je to možná pravda chtěla bych lásku a oddanost od pindy chtěla bych přitažlivost a povahu po svoubim..a byl by to můj ideální kluk...chtěla bych mít jistotu v svoubim..s ním je to těžký člověk je furt na vodě a jen čekám kdy zas spadne do ní...sem z toho celá rozpoložená..nejlepší by bylo aby si mě našel kluk kterej je hodnej cestuje má penízky...hahaha... nevím co ještě chci sem takovej malej blázínek do věcí kterým nerozumím..kluci o mě stojí (tím se nechci chlubit obyčejná věc) ale já nevím co hledám ...tot problém... chtěla bych se rozeběhnout a vědět že je to ten pravej....ale to co mě denně sžírá je ta věčnost. s jardou...podle mě to tak je vždycky když si dva liidi rozumí mají se rádi a sou si dobrou oporou skvěle se spolu dokážou zasmát a jeden druhýho zná tak maj bejt spolu a okolnosti typu ještě ne nech tomu volnej průběh je jen proto že sám mladý pán neví co chce jestli chce bejt obdivovanej nebo mít holčinu...bylo mu to vidět na očích a ty jeho oči nelžou libilo se mu to vím to cítíla jsem to a nádherně mu bylo srdíčko takovým tím vzrušením tím neznámem tím co dlouho neměl...a co...jsme kamarádi..ach můj bože je to fakt k zbláznění s ním...možná bych byla asi spokojenější kdyby se tohle vůbec nedělo kdyby mi řekl luci už se to nezmění budeme furt kamarádi ulevilo by se mi a mohla bych se konečně rozhodnout pořádně takhle furt čekám co a jak.začíná mi to vadit..