jak se tu mátu?mě je po včerejší kalbě a ty době co jsem salvila narozeniny dosti blbě....oslava začala velice slibně všichni se sešli hnedka po domluveném čase a začalo se pít...no teda ve velkým víc než jsem předpokládala...tvrdej zmizel behem dvou hodin a pak ůto taky tak vypadalo..spusta lidí tu byla na kaši...sem se tam nejvíc kousala se svojí ségrou a s kubajzem sme tam nejvíc pařili na pijánovku od tří sester poslední akce kterou si pmaatuju a pak to vím jen z vyprávění..blila jsem tam snad čtvrt hodiny a neustále jsem to a vlastních ohou...omlátila jsem se o všechny hrany stolu a o tom dalším ani nemluvím....mlela jsem nesmysli a byla jsem jak ve snu...hrůza no a pak když mě dotáhlina zábavu tak sem ještě hodně dlouho pařila jako svina a pak to ze mě vyprchalo ale měla jsem co dlěat abych znovu nezvracela a tak jsem zabavu opustila něco kolem 12 tak brzo...ještě s dášíkem kerá byla zhulená na sračku ta o sobě nevěděla ani jak se jmenuje...a tak mi dušan pomohl...no kubík byl taky navátej jak čertsvej sníh..takže se u nás doma sešla ebranka všech dobytků a spitek a všeho ale maminka byla tolerantní a všecinko dovolila...a nakonec nám udělala ještě snídani takže je to zase v pohodě....sem ráda za všechny co přišli a za to co ty lidi udělali za oslavu jen dášik chyběl s dušíkem..jinak nejvíc miluju je všechny a patží jim velký dík...díky díky díky díky...vám všem udělalo mi to radost a zahřálo u sdrce jak málo co ted...

hledám kluka ne nehledám at si mě najde on sám a bylo by to fajn..chich tak s etu mějte a smějte...a milujte...a mě taky milujte

díky mojiům přátelům sem taková jaká jsem a moc mě drží nad vodou
všechny je moc láskuju....a za některých bych i dýchala..děkuju vám moc...
a taky díky svýmu psíkovi jsem tam dnes kde sem...na vrcholu samoty a samostatnosti..žiju a dýchýám..

zamilovaná nejsem není do kohoů ale nevadí sama si taky vytačím...a když se najde natolik zajímavej člověk kterýho zaujmu i já budu nejvíc ráda a snad mi to i pomůže, z týhle citový situcaceobčas nevzdálám občas nechápuale pořád jsem to já co hledá spřízněnou dušičku....a možná už jsem jí našla jen se bojím prvního kroku

sem doma a su tu docela rádá...je tu pekně a hlavně žádnej stres....teším se na vánoce jako malá holčička a taky na to až koupím spustě lidí dárek prostě geniální moc se na tu vánoční dobu teším....a hlavně na svoje přátelejako je dášis dušík verčík kubík a ti ostatní upřednostnuji txyhle jelikož tyhle lidi mi pomohli nejvíc ze všeho špatnýho se dostat a já je za to miluju víážně díky sem tu vždycky pro vás...

neskutečně mnoho jsem toho prožila a některých věcí si strašně vážím...hehe je mi už krásných 17 a zítra mám oslavu..teším se na ty lidi co přijdou tešímse na tu atmosféru jen možná jedna věc mě mrzí nejvíc...to že su sama...už víc jak půl roku jsem neměla pořádnej vztajh a docaela to na mě nalíhá.....občas su víc emocionální než byych možná chtěla....projevuje se to samo a neovládám to...je mit oho lito..su často podrážděná utahaná azničená mám toho moc a neumím s tím žít...hehe spusta kluků kolem mě je krásncý a zajímavých jen jestli existuje někdo kdo by mě chtěl...zajímá mě zájem a myšlneky druhých...dneska jsem si zase krásně zaflirtovala a pokecala s jedním klukem co u nás v tesco byl na zaučení strašně fajn člvoěk a já pochopila že rozhodně není důležitý pořád koukat jak ten kluk vypadá..vzhledově protože jeho vnitřní krása je jiná je krásnější..a tak to bylo i u dušana a i spus dalších..vítek byl vyjímka byl krásnej a k tomu všemu ještě povahově andělskej.... s tim jak se on ke me chova ale mě už přešla teorie toho že bych ho chtěla zpátky asi ne nakonec to ted řeknu upřímně jak si to myslím, byl to on kdo se mnou nemluvil byl to on kdo mi dal kopačky po telefonu byl to on kdo se vychrápal s ivetou a byl to on kdo ze sebe dělá blbečka..prosím když doláže ignorovat něčí city jak chce je mi to jedno jemu se to jednou vrátí...a doufám že s takovou bolestí co to udělalo mě-..půl roku vážně ničení.....a bolesti a všech těch ošklivých věcí...ne nechci...ale jemu by taková lekce prospěla....nejspíš nebudu ho už řešit..spíš budu žít z toho co bude a bude líp aspon tomu věřím a ta myšlneka mě žene dál..děkuji nesmírně všem svým přátelům

deník...hm jen je škoda že nemám už čas do nj psát...tak ty svoje myšlenky nechávám na papíře...možná dobře aspon spusta věcí zůstane mezi mnou a tím papírem...dřív to bylo jiný měla jsem pc měla jsem dost peněz měla jsem možná všechno jen ne to jedno...a pak semi během dvou hodin změnil život s mým novým psem..nový byt jiní a lepší kamarádi a složitejší starost o sebe...nevím kde začít kde pokračovat život je nejlepší učitel nikdy nevíte z čeho vás vyzkouší....asi jo naučila jsem se v jihlavě samostatosti..a moc děkuju dáše a dušíkovi že mi moc pomáhajií...a ted když jsem u nich dáša s dušíkem se k sobě vrátili jo sice to tají ale bylo ji to vidět na očích a pak mi to přiznala já jsem za ně nejvíc ráda a vlasně jsem díky ním štastná...sem ráda že po 4měsících se k sobě vrátili...je to krásný koukat na ty znovu prožívané zážitky..a ted mi oba můžou potvrdit jak se člvoěk změní...kdyby to tak věděli i jiní...nechci to tu už řešit je to asi takhle...stála bych o jednohoů kluka z jihlavy...je moc peknej a hodnej..jenže svoje představy si můžu akorát tak pustit k vodě..nemá zájem nvím proč...vlastně s ním ani nemůžu trávit čas ¨mrzí mě to a je škoda že on to neví asi k tomu nemám odvahu..no jo lukýno si to ty....a tak je na druhou stranu dobré vědět že je lepší být asi sám než se někoho prosit o lásku musí to být oboustrané....asi není škoda ale je vážně zajímavej...
a pak je tu stále vítek... sem s tím trapná možná až přežitá ale půl roku ve mě zanechalo více než si připouštím takže bud mi dá šanci lukýš.....nebo budu taková samotná pořád sama protože o nic víc nesotjím....bud o odpustění nebo šanci dát mi vztah...uvidíme...

několik lidí mě donutilo přemýše¨let....a vím že člověk na sebe musí být tvrdej protože život se s ním taky nemazlí.stala se taková řádka věcí že nevím kde ani začít....nejjednoduší bude oslavit svoje narozeniny do němoty a na všechno krutý zapomenout..ale není to řešením,sem hrozně unavená praxe práce pes a škola a do toho není ani jede krásnej den s nějakou svou láskou jedinečně s vítkem je to myšlenka víc jak pošetilá...nebo jsem chtěla s lukýnkem a ten?nikdo prostě a já radši bdu sama nežabych se prosila o trohcu pocitu..ale je mi smutno tak smutno jak nikdy strašně nejvíc potřebuju citovou podporu...šílím

zamyslela jsem se nad tím...a vím že jsem ublížla zdendovi i vojtovi protože jsem je nechala a to kvůli tomu pocitu co mám v srdíčku...je tam zůstane tam a já se trápím dennwě nad tím přemýšlím je mi z toho nejvíc ú)zko a stačilo by jen kdybychom se spolu začali normálně bavit...jenom baivt..i když mě chybí víc mě chybí jeho láska...on je dokonalost je to anděl a moje srdce nikdy nemilovalo víc prominte mi to všichni že bych chtěla ho vidět jen tak..omlouvám se vám všem že už to nejsem já a su uzavřená do vzpomínek nedovede te si představit jak moc mi chybí....asi všechno

chybí mi důvod takhle žít...to nejsem já je mi šmutno tak šíleným způsobem smutno....chybí mi láska co by naplnovala moje dny...sedím tu a přemýšlím co se tenkrát před rokem stalo co se stalo v březnu a navždy ovlivnilo moje myšlení..seru na to co se stalo po tom na ty kluky co jsou povrchní na to že iveta s ním spala seru na to co jsem udělala já...jediný co si neodpustím je to jak sem se džív chovala...je mi toho líto a každej den mám tisíc výčitek..protože jsem zničial něco co mi ted ubližuje co mi chybí..

mozná jsem zapoměla dodat jednu jedinou věc...je vítek hodně důležitej to jo a to tak možná i zůstane když mi nedá šanci jeden kluk o tkerýhos tojím možná tajne možná tak že to ví ale zkusti bych to s ním chtěla napsala jsem sem paradoxně něakolik vzkazů v záchvatu.......absolutního smtuněaní je mi samotný dosti smutno....
držím přísnou dietu od doktorky ale stejně s mojí postavou kdo by mě chtěl..už mi z toho asi hraebe a nevím co tu plácám sem maličko podrážděná...fakt mě to nemyslí už logicky je to stupuidní zlepší se to já to napíšu co jakcítím zítra...dneska jsem totálně v prdeli.

nikdy maě to zcela nepřešlo a nepřejde ztratila jsaem už dva kluky a i spusta snů díky jednomu..protože ho pořád miluju asi..

miluju ségru a kubíka sou to užasní lidi jen jim trochu zavidím tu lásku nejvíc v poho....a prej lenochod...lehctivaej..mám z nich dobrou náladu...bezva.....

nehcmě jestli taky tě zlechtám mliáčku dám ti kopaččky..sem lechtivá seš lechtivá nejseš..sem všude.... ale nezlob vždyt jo..auuu co je zase ty? já tě nelechtám takhle chichcihci hele ty si to zasloučíš hodně takže máš smůlu.. však to tam piš....ty lenochode můj krásnej když nehc mě bejt..
rovná se záznam z rozhovoru mý ségry a kubíka...sou to dobytci..

hehe jsem zase na víikend doma a docela pohoda moje segra je nejúžasnější ačlovíček pod sluncem je to prostě melouneček.....ale jedna věc mi neuvěřitelně chybí a to je společnej víkend s vítou...fakt vzpomínky na zimu a vánoce silvestra novej rok a valentýna...všechno strašně moc se mi stýská......škoda jen jedna věc že nejde to vrátit..nebo aspon začít znovu a jinak ...je to už jen sen prtorože vím že jsem vítkovi ubližila a i když je mi to hluboce lito chtěla bych to vártit....ubližil mi taky tím že spinkal s ivetou ale láska odpustí všechno....ach jo asi si tím moc nepomůžu...ale co zbyli mi apson krásný vzpomínky...co jinýho taky...akorát mě ale dosti ničí..když to vidím na segrušíně a kubajzovi....strašně mě to mrzí vitku, kéž mi jednou odpustíčš moji nerozvážnou poavahu a jednání a dokážeš zas přijít a třeba i jako kamarádku pohladit.....ted bych to nejvcí potřebovala sáhla jsem si nadno...a vím proč....ale snad si štastnejší než já..kdyby si věděl jak mi ležíš v hlavě ...jedinkárt bych s tebou chtěla mluvit....Miluju...
nebo bych chtěla najít kluka takovýho kterej by mě milvaol stejně jako víta...něco jako je kuba dušan milan lukáůč..