nastupuju do kfcz nouze cnost nechce se mi tam děalá tam jak jarda tak tonda...a ta práce není která by mě zrovna dvakrát ohromovala zlatej new york...škoda jen že to skončilo.děkuji elišce za rozumnej komentář ale chtěla jsem říct že já mít víc finančních prostředků rozhodně bych šla do bytů a nebyli by to jen slova ale činy...vím že jsou na tom lidi hůř a vím že jsou na tom lidi líp mrzí mě že mám tak na hovno rodiče ty nadavky nejsou přijemny...a konečně k jardovi...ted už je to stejně jedno on se ke mě nikdy nevrátí za to že se o něj všichni přehnaně starají...miluju ho a to mi eliško asi těžko vezmeš nic proti tobě ani holkám nemám ale to že jsem se zamilovala a miluji stále není chybou nebo mým nedostatkem je to můj problém a já sama si ho vyřeším až budu chtít děkuji...
nebudu sem už asi nic psát tohle nemá smysl nepotřebuju aby každej kontroloval můj duševní stav ted si za to můžu sama nemám být hloupá a psát to sem -taky že už nebudu.....nemám pevnou vůli a proto všechna přecevzetí a sliby co jsem si dala nedokážu splnit.......nechci tohle už komentovat já mam na to svůj názor a i když enní správnej...neznamená že není můj...

děkuji za neskutečnou podporu od MONIČKY V. za obětavost od KAMČÍ a hlavně děkuji moji sestře VERUNCE Za všechno co pro mě ty lidi dělají jsou tu když je potřebuju sou tu vždy a nikdy se na mě nevyserou jako ostatníděkuji moc ste moje sluníčka a mám vás moc ráda v nouzi poznáš příteleorpavdu díky!!!!
nechci si tu stěžovat jak nějaká malá holka měla bych tuhle hru zvanou !život! začít hrát podle svých pravidel a podlě možností co se mi nabízejí ale pořád mi chybí ta odvaha se odrazit udělat něco jinak nezávisle na ostatních...měla bych hlavně vypdnut z tohodle zasranýho ústí od našich kde je fatk nějaká mateřská láska přešla-jo někdy jsou fajn ale člověk nemůže nic dělat s nikým se stýkat nic říkat hodně jsem se uzavřela sama do sebe už se těším do práce nesnáším tyhle odpoledne co jsem doma a musím obden poslouchat nářky na moji osobu jo nejsem dokonalá zvláště když jsem mladá ale jsem dospělá a nemám zapotřebí aby na mě tisíc lidí řvalo ...v podstatě ani nemůžu bejt štastná...dva dny jsem byla v jihlavě u lukáše a jsem za tu největší děvku co by se mohla odstěhovat odtáhnout a podobně zní to strašně možná ne ale pro mě to strašný je komentovat co mi tu moje šílena maminka říka fakt nechci...měla jsem to tady ráda a mám pořád  jen nejde utíkat do nekončna a dusit to v sobě ...je mi úzko....
půl roku no vlastně už skoro 3/4 roku jsem čekala na svou lásku na kluka kterého miluji do dnes....snažila jsem se zapomenout najít si jiný vztah najít si  jinou zábavu dělat věci tak abych nemusela brečet abych netrpěla...každej vztah dřív než začal jsem ukončila necítila jsem se dost silná nebo naopak necítila jsem to co k jardovi..k němu to bylo okamžitý k němu jsem vzplanula láskou a silnou...můžu dělat co chci a ským chci ale pořád mám v hlavě jeho....je to vzláštní je to silný hrozně to bolí i po těch všech měsícíh asi proto že já s ním zažila všechno krásný že i po tom jsme se vídali spali spolu a říkali si dost odvážná a hezká slova...ale čas minul cíl a najednou tu sedím s pláčem kutálejí se mi slzy do tváří vzpomínám a to mě zabijí....možná je ted nějaký vztah na spadnutí a lukáš je opravdu super člověk je krásnej a přitahujeme se v podstatě si hodně rozumíme....ale já z nepoučených chyb jako bych dělala ty samé...řeknu narovinu co cítím necítím a možná na to ještě hodněkrát dojedu...ach jo nevím ale v tom všem zmatku a všech těch propařených pátků seznámení je stále jarda a ted s ním ještě budu pracovat v práci zase se mi rozklepou kolena já toho člověka asi stejn ěpořád miluju sem se sebou tak nevyrovnaná že nevím co chci....nebo vím ale těžko to uskutečnuju....chci mít oporu ke komu se přitulit komu věřit komu se oddat komu se vybrečet na rameni s kým se pomilovat...kde bydlet možná jsem jak ze starý školy a princové opravdu na bílých koní nejezdí...ale člověk dokáže opravdově milovat jen jednou možná dvakrát za život...a já stále miluji toho jendoho sere na mě jak se dá neozve se a dělá frajery každej telefon kdy mu zavolám nevolám furt  ale vždykcy mě setře odradí a div i nevykřičí ..ztratila jsem úplně svoje sebevědomí jsem jak malá nepoučitelná jsem tak zranitelná...a kde kdo tho využívá...bože kam já jsem to dospěla vždycky jsem měla hlavu plnou idelů a věcí co za něco stojí a ted?...čekám co se mnou bude...šla bych bydlet do humpolce super město a levný byty ale copak můžu když všechny kamarády mám v jihlavě a jihlava je střed mých prací a všeho? podala jsem si přihlášku do brodu na školu a vím že to nikdy nedodělám že prostě já na to mám ale sem tak líná tomu věnovat ten čas...je to zbytečné a hloupé a vzlášt když slyším od našich že to nepotřebuju že na nich nebudu viset do 30 prostě každý rodiče chtěj aby jejich dítě studovalo mělo se pak dobře aby prostě dělalo něco co ho baví aby ho podpořili v tom co chce a byli mu vždy nablízku...já se musím spolehat sama na sebe nikdo mi nic nedá nedostanu nic vic než maličkaté kapesné za které bych si tak mohla koupit jednu krabičku cigaret a víc nic....a já už to opravdu nezvládám dělám co můžu platím auto paušál  benzín dojíždění musím i kalby některé svačiny obědy oblečení boty kosmetiku není nic co bych od nich dostala jen tak...nezvládám to žiju jen dluhama a zaplatit je a znovu nemůžu si nic koupit pořádně a proč protože naši na mě totálně serou zakázali mi školu a vyhazujou mě z baráku...je to tady šílený...a když se konečně objeví někdo kdo zaujal mou zamotanou hlavičku tak to zase není vážný tak to je jen tak prostě....psychyka jako svin a pak nemám kouřit a nemám dělat to co dělám chtěla bych vrátit čas a bejt štastná s jarinem to bylo to nejhezčí období mýho života svoubi a já a dovolená a byteček....

lukášek mi vrací moje ztracené sebevědomí dlouho mi nebylo takhle s někým dobře je děsně hodnej a je to kuchař jenže já nechci zase brečet sem opatrná

potřebuju bydlet v jihlavě tady už se to nedá snášet to omezování ten nevděk ta uzavřená klec chci pryč a začít sama za sebe
prošla jsem si hodně deníků a skoro vaětšina za poslední dva roky je o jarinovi s. je to síla se mnou je to síla s ním je to něco co opravdu neumím vysvětlit stačí mi ho vidět a podlamujou se mi kolena když mě tehdy po tý kalbě polibil tak prudce vášnivě málem jsem se rozbrečela štěstím nevím co bude je to těžký vzdaulejeme se sobě možná bude nejlepší ho vůbec nevidět nehledat /( to už jsem taky říkala)  jenže práce nás spojí na to vidění nejnutnější jo jenže až mi odjede do španelska tak budu vědět že to krásný se mezi námi už nikdy nevrátí že to co vzniklo už pominulo prostě už to nikdy nebude jako dřív chtěla bych mu říct že s ním chci žít...nezávisle teda na nás dva čistě z užitkových záležitostí to ano ale i proto jak moc mi schází vím že tohle nikdy nepřijme a taky vím že už nikdy se to mezi námi nezopakuje ale přesto doufám...je to ubijiející každej den...můžu kalit sebe líp a bavit se s kým chci dělat brlbosti ale nikdo a nic mi jarinu nenahradí....boužel nedivte se mi když někoho milujete vlastně není co řešit

byla to paráda dozvěděla jsem se od bětky spoustu věcí v podstatě je lepší než romana no spoustu věcí sme si řekli takže klídek bylo tam takových lidí seznámila jsem se fakt s kupou v pohodě človíčků uplně jsem si ten večer užívala ....opila jsem se po dlouhé době jako prase ale opravdu hodně..seznámila jsem se s michalem a stím sem se taky skousla....byla tam sem mnou peta č. a ta mě zase seznámila s těma borečkama na baru...takže panáčky cigárka...jeden ze skvělých věčerů možná jsem posrala jednu věc a dost toho lituju ale všechno se dá napravit.....zjistila jsem že ,dyž se pije je větší chut na sex..sem asi sexuálně zvrhlá ženskáne sice nic nebylo ale alkohol dělá svý...takovejch večerů musí bejt zásadně víc...baví mě společnost a lidi baví mě tenhle styl života každej pátek na pařbě ...takže sem si uvědomila že já bych žádnej vážnej vztah ani nechtěla nechci zůstat doma jako sestra s jakubem (i když proti nim nemám ani smítku nic ) tak prostě mě baví se bavit ale existuje jedna krásná vyjímka....když vážnej vztah tak jenom s jardou s.on to ví já bych pro něj udělala všechno ale tohle chce mezi námi jeeště spoustu času.....
už aby bylo po výplatě prožívám nějakou finanční krizi...ale ted je to dobrý vypadá to že budu dělat v kfc jenže se mi tam moc nechce nějaký standarty a bůh ví jaký píčovinny je to jen dočasný zlatej new yorker....uvidíme uvidíme uvidíme...no a navíc tam budee i jarda a to zrovna není nejlepší.............přístí pátek to bude jízda největší teda možná až ten dalšůí ale jinak kalba nad kalby...

hodně jsem dneska přemýšlela ...hrozně ráda jsem viděla monču je to takový sluníčko potěšila mě....ale jště víc mě poteší den kdy si sbalím jednou pro vždy věci a odstěhuju se už to moc potřebuju...přemýšlla jsem dneska hlavně nad jarinkemnad tím vším co sme spolu prožili a nad tím co mi řekl nad každou minutou nad každým sexem nad všema písmenkama miluji tě...je to človíček nesmírně mnohostranný a i když mi hodně a hodněkrát ublížil nedokážu zavřít za ním dveře nedokážu mu vynadat neumím žít bez nejsem divná takových tu bylo a bude...ne takových ne takovej je jenom jarda...je mi u prdlee co si holky z brežinek myslí nebo co dělají vím o nich svý a sou jen pro zlostdneska jsem se na chvilku cítila opravdu jako dospělá i když sem duší jsem dítě hlavně protože mi jarda ukázal největší spodinu mého vlastního já jsem někdy zoufalá a zofalé ženy dělají zoufalé věci..chybí mi ale to se těžko vysvětluje at mi odpustí všichni kdo o mě stojí nebo mě nesnášejí ale já vím i když to zní hloupě že jen jeden princ vládne  mýmu srdíčku dneska mám fakt stejskavou...já nechci dělat vedle něho na věžičkách ani v kfc já to prostě jednoho dne nezvládnu vím že už to tu dávno nečte aby věděl ale stejně to sem napíšu pomůže mi to:JARISKU JARINKO JAROUSKU JARKU JARI JARDO!!!!! pominulo hodně dní a hodně sme si toho řekli -no někdy neřekly a hodně se toho stalo spousta vaěcí je jen pro zlost  ublížili sme si každej svým způsobem hodně nám to lidi nepřejou a já jsem za tu kravku...sem a je mi to jedno seru na lidi jako lidi serou na mě zažili jsme toho spolu vždycky když hrajou enrike vzpomenu si na tebe když hraje schaun baker -moje narozky když hraje ta písnička z bytečku-hip hop, nebokabát kdo ví jestli vybavíš se mi ty...jsou to nekončné minuty jsou to dny co míjí...není den abych na tebe nemysella nejsem tebou posedlá jenom sem se ještě z tý zamilovanosti nedostala...řekla bych toho hodně a napsala snad ještě víc ale jsou to jen slova co se rozplynou bez výýznamu...nejštastnější den bude kdy tě opět polibím a ty mi ten polibek vrátíš a já budu vědět že je to napořád..třeba z toho nikdy nevyrosteš a třeba si vzpomenes je mi ted fakt úzko je mi smutno nevím jak dál..nechci bejt tady\ doma chci cítít teplo tvé náruč....nechápu rpoč to sem píšu sem tak naivní copak si myslím že se to stane? jsem blázen  jsem blázen do tebe neprosím se aby ses ozval doufám v činy....jjjjjjjjjjjjjjjjjjaaaaaaaaaaaaaaaaaaarrrrrrrrrrrrríííííííííííííííííííííííííííííí potřebuju tě si můj princ na býlým koni jenom ty mi dáváš smysl života...nezapomenu a zapomenout nechci ani na ty dva dny kdy jem byla pupik jari hrozně pro mě znamenáš ale vidím jak ti tohle píšu že tím víc se mi vzdaluješ....tohle nikdo nepochopí ani já to nechápu nechte mě bejt sem malá holka a co má být to že miluju je lidské a já se za to nestydím nevím co mám dělat dala jsem ti čas dala jsem ti prostor začalla jsem být tolerattní nejsem žádná frigida neoplácím zlo zlem jsem svá a miluji tě jsem ta špatná?????????

nikdo netuší co je ve mě až na to že jsem otevřenou knihou kde každý zalistuje na té správné stránce a může si číst nikdo z nich neví po čem toužím co chci a co mít nemůžu.....
mým snem (který není moc náročný) je ted o prázdninách ( možná jsou to poslední prázdniny) sebrat si batoh jen to nejdůležitější a pak taky kupu peněz a jet procestovat čunderes vysoké tatry alpy sebrat se a vypadnout na tejden na dva jít pěšk\y jet stopem cestovat vlakem prostě bez makeup bez přetvářky toho co já nejsem chci to moc ale sama se bojím...nemám nikoho kdo by šel se mnou kdo by se mnou ztratil kus já.....vysrat se na všechny problémy na všechny  chyby a kouknout se tam kam se vždycky chtěla...dokázala bych to ale lidi kolem mě moji kamrádi asi ne...to mě mrzí...byla jsem jen dvakrát nebo vlastně třikárt a to s petrem a pindou na sázavě na kolech jeden den-bylo to krásný nezapomenutelný ale málo, byla jsem s petrem a pindou na maršáku taky na jeden den-nejkrášnější čunders jezdili jsme na lodičkách a na to nikdy nezapomenu pro mě to mělo vážně význam byla jsem tam s klukem kterýho jsem měla ráda, a s nejlepším kamarádem maršák jsem chtěla zopakovat ale nenašla se už nidky další chvilka....a nakonec taky s jarinem a petrem na zaječáku ale boužel jen na jeden den a to jen na chvilku...kdyby se sebralo třeba jen 5lidí nebo 4 a vyrazilo by se byla bych štastná byl by to můj největší dárek prostě je to něco co si můžu splnit ted když sem mladá ne potom až budu mít vážnej vztah a budu mít nějkaé starosti povinnosti a práci...ted poslední prázdiny který mám jenže o tomhle můžu jen snít.... ale já říkám že jde všechno když se chce....jo jenže spousta mých kamarádů jede do prdele a další polovina pracuje a ten zbytek je natolik zhýčkanej že noci pod širákem (u mě asi ve stanu bojim bojim) neexistuje...........chybí mi práce jak jsem zvyklá makat tak ty dny doma jsou dlouhý a strašně se nudím..nejvíc se teším na matejskou pout..

byli jsme kalit na roling stone v Jihlavě....opila jsem se jako praseale ještě jsem věděla....byla jsem tam s kupou lidí i i v ponorce ale za celej ten večer se mi do hlavy nejvíc dostali tyhle slova: My už sppolu nikdy nebudeme pochop mě ty si najdi kluka já si chci užívat...no ono to pokračovalo a vyhustilo to v nehezký nadávky to mě sebralo o tom jsem pak přemýšlela o tom proč to skončilo a jestli muselo, o tom když se přestanu ozývat jestli jsem v pohodě ale jeho svědomí bude jeho soudce přemýšlela jsem nad celou řadou věcí vím že k sobě máme blízko jinak by každé naše kalení nekončilo sexem ( to mi nevadí baví mě se s ním milovat) možná pro mě má slabost jenže slyšet necítím k tobě to co chci je hnusný asi jsem si to všechno zkazila tím dolejzáním sem na tohle slabá říkám věci narovinu...já ho moc milovala a nedokázala jsem se z toho vzpamatovat píšu to tu už hodně dlouho asi je to trapný a možná už to nikdo nebere vážně ale nenašel se člověk co by se mu rovnal ačkoliv nechci každého hned srovnávám s jarinem...toman mi říkal že lidi se často velmi podvědomě upínají k lidem ke kterým něco cítíli a se kterýma sex stál za všechny sexy.ano stál a stál za víc...
no nejspíš přišla křižovtka osudu a já nemohu stát uprostřed a nechat sebe prohrávat asi je pryč spousta krásných dní u nás i v boudě léta páně na skřivánku dovolená na slovensku i nezapomenutelný rána na hradbách asi se ty fotky nevrátí ani slavíčkova-2nejhezčí měsíce mýho života...jedna písnička...jedna společná koupelna ach jo sem hroznej nostalgic ale já ho znám z jedný stránky ze kterýho zná málo kdo možná sme jen dva-z hlubi duše ....nechci ho za dva roky potkat nechci ho potkávat s jinýma nechci znát tu pravdu já o toho člověka stála nejvíc dřív sem pro něj byla neznámá holka k dobejvání prostě někdo kdo mu ukazal i něco jinýho než byla škvára...a pak najednou za ty dva roky strašně dospěl a začal mnou pohrdat srát na mě a zahraávat si s mýma citama uplně šaz sem mu prohrála jsem samu sebe prohrála jsem svoji hrdost i celej ten zkurvenej rok a on mi něvěří že pro něj bych udělala všechno....děsí mě představa toho že spolu budeme na škole?!!!????možná v jedný třídě copak? vrátí se mi všechny vzpomínky tohle nikdy nebude zapomenuto je jedinej s kým bych chtěla žít ale už je to moc velká zkouška a at dělám co dělám jemu se nezavděčím chtěla jsem mu udělat radost s valentýnkou ale druhej den mi řekl že proč u něj nespala petra .......přemýšlela jsem o svých chybách...a ted je dělám protože už nevím kudy dál..stačí přijet do jeníkova za štastnou rodinou gartner a hned je mi úzko chybí mi obyčejný obejmutí pocit toho že můžu usínat vedle někoho dko mě má rád...horzně se v tom utápím až to není hezký zatím jsem nenašla pevnej bod kterýho bych se chytla a dostala se z toho i když ho neuvidím všichni mi o něj říkají ačkoliv sama nechci všichni nás sledují....je to ted jiný je to měsíc zpátky co ho sebralo že jsem byla s tondou v ponorce jak malej blázínek....nebylo mu to lhostejný ale ted je to čím dál horší vidí jen sám sebe jen to že se všechno točí kolem něj...ale ted vím že přjde doba kdy se bude muset postarat sám o sebe už tu nebude pinda jako záchrana toho co sám nemá,,,... moc to tu řeším moc nad tím přemýšlím...nevím rpoč kdyby mě měl rád tak přece nezahodí tohle všechno v jedný otázce minutě v jednom silným okamžiku...ten na mě prostě z hluboka sere a já jsem hrozná kravka změnil se a je mi to hodně lítopřemýšlím sama nad sebou.........nechci už víc už je toho moc
musím ale přiznat že jedna světlá stránka mi stále vrtá hlavou jednou možná....

takže dneska ještě musím zmínit jak sem byla s KAMILKOU a její mamkou zkušet svatební šaty ona se bude vdávat ted v únoru...nejvíc mě to uchvátilo ty svatební šaty ty byli krásnýý uplně jsem si chtěla je taky zkusit fakt nejvíc v poho kamčina mamčaa...jo škoda že u nás doma to takhle nefunguje....chtěla bych vypadnout z baráku do jihlavy ale nemám s kým bydlet nevychází to zatím....
jinak musím říct že jsem ráda za to že jsem se s kamčou ve třetáku takhle začali bavit vlastně ji mam ze třídy uplně nejradši je správně praštěná a hodněkrát mi už pomohla no je to prostě moje ero...a mám ji moc ráda sem prostě ráda za to že je tak praštěná a já seru na to co říkají lidi ve tříde ona je mi oporou patří ti velký dík KAMILKO děkuji ti za to že si a si moje dobrá kamarádka mám tě ráda a vím že to tu čtešpřeju ti hodně štěstí s petrem moc tě změnil a k lepšímu jen tak dál tak to je všechno musela jsem ji ocenit abych nezapomínala na své přátele.....

jak krásně se svět mění a co tenkrát bylo jinak je novou skutečností kdo ví pochopí večná nostalgie moc gratuluju..a přeju hodně síly a lásky
těším se na zítra jak malá holka na ty lidi a na jednoho človíčka obzvláštěale nic se nesmí zakřiknout, i když si ted prožívám docela citovou krizi jenže zase rodinnou...minule jsem potřebovala nejvíc vidět jariska uplně sem brečela přišlo mi to všechno tak líto a já ho viděla v kuchyni na karolíně -sevřelo se mi srdce v tu chvíli jsem nic kolem nevnímala -koukala jsem se na jeho tvář na ten známej výraz  ty rty k zůlíbání...zůstala jsem tam stát a najednou se mi promítl celej ten rok a ted i ten půl něco to ve mě nechalo..sice sem píšu o jardovi samý neřesti a chyby ale v podstatě mi ta jeho povaha chybí zvykla jsem si na něj a nechci ho měnit on ani vlastně není tak úžasnej jakpíšu každá se za ním neotočí ani není vybraností nad vybranostma ale má do sebe něco co mi hodně ovlivnilo psychyku jo jarinek téma dlouhého psaní radši toho nechám
jo a taky mě dost serou některý keci řeči lidí kterých do určitých věcí nic není je to snad moje věc jestli jsem hloupá jestli jsem taková a jiná jestli já budu brečet oni mě pak zachranovat nebudou tak at se mi do toho neserou...jejda ted sem fakt jak školajda teším se na zítra...nejvíííííííííííííííííííííííííííííccccc

valentýn bez valentýna
chci strašně moc vypadnout z ústí těším se až dodělám školu a konečně se seberu a taky se těším až se konečně poučím ze svých chyb a naivity smaozřejmě jde o jariska

po 7 za sebou v ponorce ale zase jsem řídila takže nic novýho a převratnýho-jen snad možná to že po 2 letech sem konečně vytáhla jakuba s verčou do ponorky událost jak svin...ale hráli starý šlágry a docela je to tam bavilo ..mě taky se sestrou se pařínejlíp nejvíc dobře je fakt nejzlatější na světě nikdy bych jinevyměnila nedám nepůjčím mojetěším se s nima na matějskou pout sice bude dělat křeníka ale oni si už zvykly na mou všudy přítomnosttaky na zahájení sezony na stvořidlech...stejně se tam pojedeme jenom opít a přežrat hermelínem....
nic nového není prostě do ponorky chodím ráda z jediného důvoduno a pak tam taky byli malej svoubi a bery-krize hoši si přebírají slečnyno já se jen bojím jediného že až osůbka která mi uvízla v hlavě (hlavně prosim vás to není jarda ten tam visí už dlouho) pozná dvě nanynky který nemůžu fakt vystát tak nejspíš už to nikdy nebude jako dříva toho se bojím -moji slabosti
příslib lepších zítřků...těším se na každej den kdy uvidím tvoje modré oči,....my víme ostatní netuší ani tušit nebudou lucinka otevřená kniha zavřela své kapitoly...

je mi z toho tady smutno nejvíc se těším na den kdy konečně jednou a pro vždy vypadnu z baráku nesnáším ty denní hádky to křičení ta bezmoc a prošení se ...nejradši jsem v práci kde mám od těhlech věcí klid (konečně nastaly měsíce kdy bude líp s pěnezi) tady se háda každej s každým a nemůžu nic říct o nic poprosit ani se snad vyspat o trochu dýl než je zvykem hned sem za parchanta co nic nedělá a mohla bych už táhnout z baráku slyším to obden a to ani nemusím být vzhůru mrzí mě to mám to tady 19 let nejraději prostě můj pokojík a sním spojené ty zážitky vzpomínky a to všechno nechce se mi jít pryč a pochybuju že jako sama bych to někde zvládla to by chtělo mít kámoše kterej by do toho se mnou šel nebo kámošku...alesestra za rok vypadne do prahy s jakubem a já půjdu leda do prdele jako se vším...nechci tu říkat a psát co se mi ještě stalo abych nebyla k politování protože nechci aby mě někdo litoval ale sere mě to hodně a určitý věci teda nejvíc...mám chut se opít a aspon na malou chvilku zapomenout na všechno co se tady děje..co se se mnou děje..sem jak malej fracek nevyspělej pořád bych dolejzala za jarinem...nechápu to ukázal mi šštěstí ráj v pěti vteřinách a pak najednou mi řekne že mě nechá..nechápu to do dnes byla jsem tak štastná vzal mi to poslední na co jsem se těšila....a ted? jenom zkurvenej ples kde stejně nebudu za žádnou donu lady princeznu ...mrzí mě další věc...( jo prominte mi že jsem se prostě potřebovala vypsat z toho ale je toho na mě moc takže si píšu deník )
s petrem sme byli vždycky nejlepší kámoši všechno sme si řekli podnikali jsme spoustu věcí a najednou mi ani nenapíše nezavolá a to už jsem mu volala i já co s ním je....seru na to blbá na dvakrát nebudu vrátim to co dlužím a končím s tím nejsem přeci taková kráva abych se jětě někoho prosila....nejspíš vím co ho sere říkal mi to jarin (radno věřit) ale co já na to seru připadám si za dobrotu na žebrotu a to se vším.....
měla bych začít u sebe odstěhovat se (taky to udělám jakmile to půjde) uspořádat si svoje hodnoty a hlavně užza nikým nedolézat nenechat si ublížitdost to boli jsem zralá na záchranu samy sebe....potřebovala bych toho sem napsat víc ale nekterý věci nebo činy se do těhlech písmenek schovat nedají nechci lhát ale pravda je hnusná
možná až jednou se mě zeptáš a já ti odpovím : já tě stejně měla raději ...jednou až jednou