včera mě to zase hodně vzalo....vlastně se s tím dalo počítat ale přišla jsem na to že zásluhu máme oba nejenom jeden...těžko to ted řešit když druhá polovička jako by umřela.. složitý to je a hrozně komplůikovaný mám srdínko..je v tom zmatek..četla jsem si deníky před 1.4...brečela jsem hodně jsem brečela...četla sem si i zbytek sms který sem pak smazala.nechala jsem si tam jenom dvě fotky promazala, vlastně mi zbyla jen jedna..ale vidím ho všude kolem mě..je to sice už jinej pocit ale s tím nic už neudělám..hledám si dušinku která mi vrátí chit do života a bude to zase fajn..možná to řeším nepodstatně..ale ted vlastně mě nenapadá proč bych měla řešit něco jinýho...nic jinýho se zatím nedejě..nevím jestli hledat nebo se nechat sbalit nebo se tady na to celý vykašlat..je mi ublíženo..jsem staršnej citlivín..