včera bouřlivá reakce na sms od vítkacojsem čekala?že po dvou měsících nadějí a slibů se vrátí? možná jo vážně jsem tomu věřila protože já mu věřila vždycky a nikdy mě nezklamal až ted a je to od něj až sprottý že vám dají naděje uvěříte jim a pak se s váma člověk ani nedokáže bavit prostě ne..nebaví se...dělá ze mě nelidskýho tvora a přehání strašně přehání je sobeckej ironickej a hraje si na někoho kdo není...hraje si na děsně silnýho citově a přitomje v prdeli jako já nevím co k tomu mám říct víc sand jen to že mi chybí tolik mi chybí jsem shcopná přehlídnout poslední dva měsíce ponižuju se trápím se..omlouvám se a ono už vlastně není za co... myslela jsem že znám svojí hodnotu ale pod tu jsem šla už dávno..možná jsem si to pokazila sama těmi sms vzkazy jenže když máíte o někoho strach tak vám je to jedno..nepařemýšlíte...přemýšlíte až zpětně... bolí to od něj to bolí a je to jako kudla do zad...ty sliby ty naděje ten vztah..no není to k pláči? je ale nesmím musím prostě najít něco co mě dokáže pomcot a najít sílu znovu žít..ale vím že problémbude v tom jak se ozve že já budu schopná celý svoje vybudovaný základy opět strhnout k myšlence vrat se víto... zbytečný jak slova na tmhle netu..zbytečný jak peníze na svaětě zbytečný jak můj život...jsem pro všechny oxidem který nikdo nepotřebuje kterýho je dost...málo kdo se mě snaží pochopit...o to mín vítek...dneska je to dva měscíe co jsem sama ujmě te se mě někdo kdo mě bude te mít rád takovau jaká jsem a dáte mi lásku bude blíž než přes půl republiky a budete mím ochráncem budete ěnkdo kdo má stejně jetý názory a kdo mi ukáže cestu dál...hledám přátele hledám příteele..hledám samu sebe