často si vzpomínám vzpomínám na věci krásné srdci nevyrvutelné i ty co ovlivnili moje myšlenky...vzpomínám na základní školu kdy jsme všichni chtěli být každým okamžikem dospělý a moci tak umět létat a bezstraostně pít...chtěli sme toho moc v malým oku mrknutí ale pak přijde doba kdy to máte všechno a už vás to tolik neláká...můžete svobodně pít s někým spát lhát smát se a demonstrovat a najednou to ztratí to dětské kouzlo tu touhu....a člověk se pořád za něčím honí a chce to jen malá hrstka lidí je spokojená s tím čeho dosáhnou...
možná bych byla taky baví mě se učit a ráda bych jednou chtěla jet do zahraničí studovat nebo dělat nějakou brigání práci poznat nové lidi a zvyky kouknout se za kultuou a vzdělávat se chci být zkononalována a nidky nebýt zcela stejná...chci toho spoustu umět a vědět aby mě potom mohli něketří jen tiše závidět...sem pišná na to co umím napsat mám dar řeči , dobře se vyjadřuju, a toho si vážím, píšu obstojný slohy a mít víc prostoru tak sem na žurnalistický škole....tancovat umím a nehoupu se jako český šlapák...umím i vychutnat si krásu sexu(to umí spousta lidí jen některý holky to nudí)
cchtěla bych umět profesionálně vařit a připravovat jídla pro děti a nebo předcvičvat lidem držet fitnnes..mám tyhle sny nebo spíš idelůální přání nevíům jestli si chci je splnit musela bych popřemýšlet co je pro mě důležitý...
často vzpomínám i na dobu s markem..je to hajzl ale má božský tělo, neuvěřitelnej dar někoho vzrušit a nanahraditelnej instinkt to mě asi na něm vždycky přihtaovalo nejvíc...ten jeho institnkt...na dobu s vítkem..člověk kterj mi dal tolik lásky a pevnej základ....vzpomínám vzpomínky jsou krásný i ty s jarískem jenže ty sou komplikovaný penězi porblémy jeho rodiny a samostatného žití...sou krásné ale malicherné....asi dost dostávám se do nitra svého a tam nikdo nechodí a neví..snad jen má séra