dokážu s ním chodit ven, i bavit se ale chybí mi to prožívat ty krásný věci..to co nás spojuje jít jednou cestou a dívat se na jeden cíl jedním směrem...to mi vždycky říkávala babinka když najdeš člověka kterej jde s tebou stejným směrem drž se ho z lásky přátelství nebude ale z přátelství láska ano.. chtěla bych ho chtěla bych ho moc...vím že my dva jsme typl lidí co si rozumí a dokážou se milovat a vím i to že jarda ke mě necítí jen kamaárdskou lásku jen je prostě okolní pocit asi silnější..smaozřejmě nevymluví mi pár věcí jako já jemu nevymluvím nerealný slova a tak to asi zůstane..už po mnohokráté tu sedím přemýšlím nad tím proč nejsem s markem v. nebo proč sem tak prudce odsekla tomu hezounovi z bosche...asi proto že mě to pořád táhne za tím jednim možná boužel možná bohudík..dneska jsem se s ním viděla a jediný k čemu jsme opětovně dospěly tak k té známé větě chtěl jsem tě ale už ne...nechápu jak někdo může změnit svůj názor tak moc rychle když se prostě dva lidi milují a vědí že by spolu chtěli bejt tak nad tím tak nepřemýšlí asi jsem fakt naivní že si myslím že spolu někdy budeme (ale furt sem tomu nepřestala věřit) nechápu proč se to změnilo v jeden den...já toho kluka nechci zranit ani ublížit nechci mu lhát nechci nic špatnýho ale už nevím co mám dělat je mi s ním krásně je to nepopsatelný slovy co cítím když se mě dotýká nebo když mě líbá ale nechci aby to dopadlo jako s markem h. že se jen tak občas uvidíme vypomůžeme si z krize a všechno bude okej..jo to tak funguje akorát tak s markem protože ho znám 12 let a milovali jsme se jen jednou a to v raném věku...ale tohle je jiný jdu po tom člověku už moc dlouho stojím o něj a byla bych schopná pro něj udělat první poslední...já vím jsme nejlepšími kamarády moc si toho vážím ale mě to nestačí..chtěla bych mít vztah plnej porozumění a hlavně mi chybí ke komu se přitulit nechci nikoho zatím jinýho stojím jen o něj..ale touhle teorií lucí nemůžeš žít věčně musí ti prostě říct bud jo nebo ne...ale já myslím že už řekl.....do prdele proč jsem z toho tak vykolejená proč mi na něm tak záleží proč ho tolik miluju a proč ho nemůžu mít proč se to tak muselo změnit proč...asi mi z toho hrábne chci být jeho princeznou o nic víc nestojím...miluju každej jeho dotek miluju když se na mě dívá miluju když se směje miluju každičkej záhyb jeho tváře miluju jeho gesta i slova miluju ho celýho i stím špatným a najednou mě nechce...nevím jak z toho ven..jediný řešení má on v ústech má to v srdci jen je to prostě asi srabík
prostě fakt nevím