Blíží se den mých 18..docela se těším sice se nic nezmění ale těším se na tu mojí oslavu a hlavně jestli udělám řidičák hned na poprvé tak sem kádr..ne že bych si tak chtěla fandit nebo to ale přeci jenom dalších 800 za opravky nemám no prostě uvidíme ale musím se ty testy naučit zjistila jsem že v tom pěkně lítámach jo...
ale pak až ho udělám a bude jen trochu peněz tak chci je určo zase kalit do strmilova se svýma nejbližšíma...
sem asi cvok dostala jsem pár vzkazíku na téma moje povaha související s mým deníkem sem otevřená osobnmost a nebojím se projevovat svoje pocity ani se za ně nestydím ale jeden vzkaz mě dostal: Luci ty nejsi škaredá, ty nejsi kurva a přitom si pořád vybíráš stejnej typ klúků co tě tak asi přitahuje na nějakých 17 co jsou stejně starý jako ty? máš na kluky jinýho druhu si holka chytrá a cílevědomá umíš se hezky oblíkat a děláš botu za botou nepřeju ti sice nic zlýho ale myslímže to s Jardou tím kamarádem od tvýho bejvalýho nevyhraješ už jen z toho co píšeš to není láska na první pohled ale na velkou známost nebo spíš pro velkou známost..měla by ses spíš držet svých snů a jít si za tím co tě obohatí než za tím co tě utrápí názor můj necpu ti ho ale zamysli se nad tím..Nebudu jmenovat kdo mi to psal ale ta holčina má možná pravdu..z nedostatku sebevědomí ze sebe dělám debila....
myslím to obecně...S Jardou to možná nevyhraju ale je mi s ním fajn a to si myslím že je důležitý i když mi připadá že jako kamarádi jsme si rozuměli víc..a možná se i ke mě líp choval ted mi připadá že si ke mě víc dovolí a já si to nechám líbit nemyslím to zle ale vadí mi to...láska je podle mě něco jinýho prostě s tím klukem chci být chci s ním být sáma a chci dělat bláznivý věci můžu za tou osůbkou přjít a přitulit se popovídat si a ne tu sedět a psát strhující deníky.
já ho prostě mám strašně ráda ale chtěla bych to tak i cítít od něj neznáme se den abychom nevěděli co od toho druhýho můžeme čekat a to mě možná na tom zaráží třeba je to fatk tím že rok jsme byli dobřími kamarády a najednou spolu chodíme ...bez okolností sme spolu...nehádáme se ale nějak se nemůžeme domluvit na tý správný volbě...nevím čím to je chtěla bych to změnit ale sem takovej srabík..nesmím prostě nic říct ani si snad myslet...a když narážím na náš itnimní život tak mě vždy pošle za tím kdo mě prý umí uspokojit líp...tam nejde o to či ono tam jde o to prožít to s někým kdo vám rozumí a neposílá vás pořád někam...
v jedný věci asi měli pravdu mít  2v jednom: mít krásu a neodolatelnost po svoubím mít takovej ten krásnej zájem o toho druhýho po pindovi, mít sexappal po svoubím a dokonlaitu po pindovi...asi bych ty dva kluky potřeovala nějak spojit .
teším se na Jaríska až ho uvidím ale chci aby to mělo štávu a ne abychom museli řešit to že když já se ho zeptám kam jde že mě nemůže jít doprovodit aby mi neodsekával toho druhu nejsem pod pantoflem tohle přímo nesnáším nejsem žádná loutka o který bude rozhodovat je přirozený že se zajímám co bude dělat já to takhle prostě nechci chci aby to bylo jak s kým koliv jiným chtěli jsme být spolu chtěli jsme se mazlit chtěli jsme dělat to krásný a ne každej den chodit s někým ven když stejně ví že musím jet domů nejdýl v půl sedmý..takže ani ty 2 hodiny co jsme spolu nemůžeme být samy..štve mě to a jestli mě jarísek nemiluje tak to nemá cenu hrotit protože se tím akorát budu trápit protože já ho zbožnuju nadevšechno a on to bere s nějakou lehkostí..nemusí skákat jak já pískám ale to samý nebudu dělat i já...chci aby to bylo hezký a už to tady zase řeším proč...věřím tomu že mu dojde že už nejsme kámoši ale máme vztah....a ten je malinko o něčem silnějším..