až přijde den kterýna kusy rozbije tvůj sen bud silák a nebreč zatni pěsni vždyt střepy přinášejí štestí...strará a pravdivá slova ale mě to nějak nepomohlo opět je tu zlom v mých žiovtních dějinách pouštím se do ěnčeho co možná budoucnout má ale lásku si k tomu budu muset najít..s vítkem to bylo jiný...lásku jsem pocítila v prvních vteřinách a nebylo to za divnejch okolností nebylo to tak rafinovaný bylo to přirozený bylo to krásný....neříkám žee mě to s jirkou nějak nedostalo ale chybí tam ta první jisrka..no třeba si zvyknu protože on je vážně moc milej hodnej a ví hlavně co od žiovta chce protože chce začít znovu...jedne smutnej příběh skončil a začíná další možná už z pricipu lepíš kdo ví že.. neplánuju budoucnoust ale rozhodně bychchtěla jít od rodičů a bydlet od ich...nejsou špatný ale chci se osamostatnit...za peníze který jsem dotala sem si koupila věci na sebe a jsem za to ráda...mám všechno co jsem kdy měla a chtělaskorát mi k zomu jreště chyxbí drobnosti..nepznatelné... a já s nima neumím bojovat..chci se uplně nejvíc dostat z toho vztahu chci prostě už ne...s vítkem je konec...a jen tiše můžu zavidet jeho štestí..
je mi jedno kdo s tohole přečte i kdyby si to četl sám vítek...o čemž pochybuju...vlastně je to zvláštní ajkobch cítíla že mě stejně v srdci má že mě stejně ještě někde cítí...takvoá ta ženská intuice k pláči největšímu....pláču protože opravdu chci být štastná a zasranýv zpomínky..nechci je vidět nechci je znát...chci žít s tím kdo mě má rád