nehledala jsem nic a nasla lasku na celej zivot chtela jsem moc a oplacelo se mi to malem presto jedna osubka ve me zanechala dlouhou radku otazek a hlavne pocit toho ze nekoho ze srdce miluji chybi mi kazdej den co jsem bez neho a tim vic i ted v tehle zemi je to nepatrny kousek od hranic ale dalka ktera se neda priblizit mozna jsem timhle dnem zase o kousek dospelejsi stala se spousta veci a emoci a opravdu jsem prisla na to jak mi jeho obeti chybi mozna si tu maliju vzdusne zamky o mych narozkach a treba to bude uplne jiny...fakt se bojim bojim se o nekoho kdo pro me znamnena hodne obetovala bych pro nej vsecinko co bych mohla jen ted netusim jak to je odjela jsem s myslenkou ze to nema cenu resit pred nemeckej ze tomu dame volnej prubeh..sem strasna  porad to sem pisu nedokazu se z toho vyhrabat...nevim jak uz to rict proste jsem zamilovana jako mala holcicicka...jen mozna jeste vic nez kdy jindy chybi mi nemuzu se dockat az 5. listopadu prijedu a uvidim ho no nebo spis ne on nebude mit cas na me jako vzdycky...nevim chce se mi brecet a vyrvat se z toho proste nevim co mam delat dost uz toho musim nechat fakt dost...luci uvedom si svou tvar si taky jen clovek a samozrejme ze mas city a dokazes milovat ale proc milujes onoho ktery o vazny vztah nestoji....je mi smutno chce se mi na vsechno vysrat protoze.......