zhroutil se mi svět do pár malých vět....
nemůžu ani říct jak je mi smutno úzko špatně blbě nejhůř slabě jsem jednoduše na dně...vítek mi přes týden psal a volal a dal mi naději v to že mi tu šanci dá a najednou se ani neozývá nepíše mi nic neodpovídá..proč..kdyby mi tu sms nepsal nedělala bych si už anizbytečný naděje..nikdy jsem mu neublížila tolik aby musel zahodit lásku tak velkou bude mi moc chybět..protože já už ztatila veškerou víru v to že se to vrátí a přitom bych to tolik chtěla vrátit to zpátky ten vztah ..všechno je pryč snažím se být lepší a moc se snažím v doufání v to že se on vrátí a přijde za mnou mě pohladit je to sice slabošské a bezcenné jak to tu píšu ale nic jinýho a ani lepšího mě nenapadá..chtěla jsems ním strávit prázdniny...proč? rpoč mi dal tu naději a já v tu víru uvěřila přiznávám sem bojovník který přestal mít sílu bojovat ale zbyla ve mě malinkatá nadějě že se třeba něco změní potom už nevím bolí to o to víc že mid al tu naději pro kterou jsem žila ....zase mi slzí oči..co budu bez něj dělat?půl roku krásných plánu touh lásky úplně jako z pohádky a všecahno se mi to vrací...proč mi tedy sliboval svou lásku?proč mi sliboval to že mi tu šannci dá?bolí mě to a už nemůžu
ani si snas nemá cenu psát ty deníky když vím že jsou jenom smutný a není v nich kousek lásky a štestí... chybí mi moc a já nedokáížu zapomenout když miluju......a to stále