často se mi vracejí scénky z minulosti často si je v hlavě opakuju znovu a znovu...apak přijdou ty reálné současné..v podstatě mají všechny stejný scénář a obsazení hlavních rolí...

roman je užasnej člověk co mě svou přítomností naplnuje a učím se od něho být lepší a seberealizovat se ale je zasnoubený....možná mi už z toho asi hrabe jak jsem sama ale nic se nemá hrotit.,..

milý deníčku píšu si tě už dost dlouho a taky ted už jen občas...zjisttila jsem že není dobrý dávát všechno vědět hned a sem a pořád jsou věci co si musíme nechávat v sobě ponechává to tak dobrý dojem.

včera jsem si vzpoměla že mě vlastně nikdo už čtyři roky nepolíbil pod rozkvetlou třešní...