viděla jsem kluka....na první pohled dokonalost sama, vlasy upravené, na krku řetízky stříbrné, sladký úsměv k zulíbání, v letních šortákách a oranžovém tričku, přijel na krásné motorce a postavil se vedle ní..přišla jsem k němu a on mě políbil...pohladil a řekl neboj bude to dobrý...najednou odjel a ve mě zůtal dvojí pocit jestli to myslel tak jak říkal nebo tím chtěl říct že mibude odpuštěno a já zase budu moct vidět krátký vlásky, jeden jediný řetízek kolem krku, trochu kratší tričko a rifle jednoho střihu prostě jednoduchou krászu v jeho modrých očí...a pak se probudím a vím že jsem sama a žádný princ nepřijel a ani ten můj bejvalej se neozval...trochu krutý srovnání ne? nechtěl by tu někdo přijít a pohladit mě podat ruce a říct sem tu pro tebe moje štestí...