tak jsem zažila po dvou měsících co nejsem se svým srdíčkem nádhernoučkej víkend... přijel se za mnou podívat míla a srašně mě potěšil..udělal mi hroznou radost a byl vyloženě nadšenej z šimanovský sebranky..byla jsem za to ráda protože právě s nima je mi poslední dobou nejlíp..jak malá holka jsem se rozbrečela v hospodě u kofoly nad tím principem že vás někdo miluje a pak mu nestojíte ani za blbou sms brečela jsem a docela slušne pila prošustrovala jsem celej svůj kredit za večer...a tak mám už jen asi 50kč a to jsem si ho v pýátek dobijelearadší se nevidět...a co z toho akrotá mi bylo napsáno že jsou v rakousku asi v kremzu...tolik jsem se tam chtěla podívat ale nejspíš už se navždy budu muset smířit s tím že krásnej víteček je pryč všechno je pryč a to protože on není schopnej mi dát šanci na nápravu nebaví se se mnou..jak kdyby to prostě takovou maličkostí muselo orpavdu skončit já už vlastně ani nemám čeho litovat prostě jeho to nemrzí a mě to ubijí...co ale dělat s nikým jiným být nemůžu protože a jelikož MILUJU jeho je to málo? pro mě ne pro mě to znamená celej svět..