nějak na mě padla ta atmosféra tý zimy...je u nás nachumelíno strašně moc snad 30 čísel za noc a najednou bych se chtěla mít ke komu přitulit ke komu přijít a nechat se pohladit s někým se mazlit nebo si jen tak při čaji z šípku povídat..takový to krásný...už po 3 vánoce jsem nikdy nebyla sama a ted to vypadá že spíš jo...
nevím jak to je mezi mnou a jarinem s. je to pořád takový že k sobě cítíme strašně moc máme k sobě blízko a přesto sme asi kamarádi spíme spolu bavíme se trávíme spolu nejvíc času a pořád to k ničemu nevede..nemám na tohle už sílu chtěla bych ho pohladit a vědět že je to oboustraný ale začínám se s tím smiřovat on hledá tu pravou tak ho přitom nechám...
včera jsem si z práce stopla borca...bylo mu 28 prostě ideální byl krásnej a měl sakra dobrý názory..tak jsem si aspon zase pokecala s někým co má v životě hodně zažito a má nad tím vším nadhled..to potřebuju ne se hádat s nějakou 18 o tom co ke mě cítí...