říkám to ted narovinu nechci chlapa nejmín půl roku vidět a stejně potom vím že to nepřebolí...dopadnu asi jako s vítkem..přes rok a půl jsem na něj nedokázala zapomenout chtěla jsem ho mít měla jsem ho ráda...a pak jsem potkala pindu a ted prožívám něco podobného co on...on mě miloval ažza hrob udělal by všechno proto abychom byli spolu zachranoval náš vztah a já mu ubližovala a nakonec jsem bez lítosti odešla k jarískovi on brečel a prosil mě že mě miluje a já byla chladná....a ted to mám zpátky prosím se brečím jsem z toho na dně a nedokážu se stím smířit...moc to bolí
a navíc naši mi jasně řekli ( protože oni strašně daj na lidi) že domů nepřitáhnu už žádnýho kluka do svatby
měla jsem tam jenom vítka pindu a jardu a oni že jsem coura a že moje ségr amá kluka už dva roky a je mladší a at si z ní vezmu příklad...až potkám toho pravýho tak jim řeknu..myslela jsem že jarinek je onen pravý poslední dokonalý...chtěli by mě dva kluci nechci jmenovat a nechci ubližvat ale já mám v srdci zatím někoho jinýho a nedokážu se přetvařovat..sou sice oba hodný milionový ale sou to jen kamarádi nic víc ani nic víc nikdy jindy s někým jiným potřebuju se dát opravdu do kupy a srovnat si ten rok v hlavě všechny ty fotky vzpomínky videa nahrávky výlety akce všechno je pryč jariskova rodina jeho doteky i polibky všechno nejde vrátit a mě to fakt bolí a on je takovej že je mu to jedno nezavolá nepíše nechce nic už řešit pro něj to prostě skončilo v jeden den všechno za co jsem bojovala je pryč díky tomu že mi řekne že si chce užívat...to boleo a prej by to za týden bylo zase stejné...jak tohle může říct když mi nedal druhou šanci...proč se tu omluvám když to stejně nikdo nedocení proč se tu ponižuji když stejně to nejsou jenom moje chyby a navíc já ted endělám chybu že ho chci zpátky chybou je že on si vsugeroval že už se mnou nikdy nechce být.. chybí mi on chybí mí jeho náruč spinkáni na hrudníku chybí mi sex plný vášní chybí mi jeho láska....