a hned večer jsem musela brečet znova, vítek a iveta= věčný téma mýho srdce, je mi vítek volnej ukradenej nezajímá mě ale to co se děje mezi mnou a iví je nesnesitelný hádáme se, napadáme umyslně hledáme chyby a nevydržíme spolu už ani mluvit, prostě je to jiný a mě to moc bolí bolí proto že mám iví nejvíc na světě ráda společně s mou nejmilovanejší ségrou....jeden člověk mi vzal iluze vzal mi sny vzal mi tu krásu toho nepoznanného a zničil můj svět a já se bojím toho že tolik kluků co o nmě jeví zájem a snaží se a chcou být se mnou..ublížím já s nima nechci být víc jak kamarádka nemám vůebc náladu na romantický sms a na schůzky spaní nebo tak podobně je to od nich všech moc milí ale mě to vůbec nebaví a nevímjak jim to říct poslední dobou su upřímná ještě víc než kdy dřív ale tohle se tšžko vysvětluje promin já s tebou nedokážu chodit já nemám náladu na city na lásku na postel nechci pstá jak moc mi chybíš já si vystačím sama víš jeden kluk mi vzal iluze ale jinak v poho...chci být sama a poznat sebereailizaci...kolirktá už jsem začínala a ted je to jiný mám ráda svý kamarády ale víc nehledám a až jednou vítek dokáže to že nás s iví rozdělí půjdu a s hrdostí mu flusnu do ksichtu aby věděl jak ubohej je.. a nenechám aby na mě všechno sváděl já sem taky jen člověk a on je ubrečenej malej kluk nikdy se s ním nedokázu už bavit jelikož ničí co se dá a hraje tak přehnaně na city jak mistr na kytaru...složitý a bude hůř..ale nedovol aby tě strach z prohry vyřadil ze hry ne nenechám se ponižovat a pomlouvat...bejvávalo